Laminátky pomáhají s mezistátními spoji do Rakouska

Málo vídaný jev na tuzemské železnici je nyní k vidění na jihu Čech. Spěšný osobní vlak do Rakouska tam dopravují mašiny ČD Cargo. Jedná se o tři stroje řady 340, jež vznikly postupně přestavbou z Laminátek série 240. Ačkoli se jedná o starší lokomotivy, jsou všechny v provozu dodnes.

Každou neděli jede vlak do Gmündu a zase zpátky

Osvědčený dvoufrekvenční stroj ČD Cargo si tedy každou neděli „zapůjčí“ některý z určených strojvedoucích DKV Plzeň a odveze s ním večerní spěšný vlak 2149 z Českých Budějovic přes České Velenice do dolnorakouského Gmündu. „Tady končí a cestujícím je umožněn tříminutový přestup na přímý spoj Waldviertel Express do Vídně. Zpět lokomotiva řady 340 odváží vlak 2168 z Českých Velenic do Českých Budějovic. Mezistátní vlak vznikl na přání kraje jako jedna z možností nedělního návratu z akcí konaných v Plzni, která byla letos vyhlášena evropským městem kultury,“ vysvětluje obchodní ředitel Regionálního obchodního centra ČD v Českých Budějovicích Jiří Kafka.

Stroje řady 340 mají za sebou již dvě prvenství. Jeden z těchto strojů, konkrétně 340.062, slavnostně zahajoval dopravu na trati Rybník – Lipno s nově provedenou elektrizací 25kV/50 Hz 17. června 2005 a druhý v červnu 2010 odvezl první elektrický vlak z Českých Velenic do Gmündu. Ač jsou stroje 340 určeny prioritně pro nákladní dopravu, objeví se příležitostně, letos dokonce pravidelně, na vlacích osobní dopravy.

Dvoufrekvenční Laminátky  pravidelné osobní vlaky pod hlavičkou ČD Cargo odvozily již v grafikonu 2008/2009. „Tehdy stroje 340 zabezpečovaly dopravu na vlacích 8505/8514 z jihočeské metropole do hornorakouského Summerau a zpět. Dnes se pohybují nejčastěji na přetazích nákladních vlaků mezi Horním Dvořištěm a Summerau, případně jedou až do Českých Budějovic. Lze je zahlédnout i na trati České Budějovice – České Velenice – Gmünd, kde vozí jeden pár průběžných nákladních vlaků 45513/68800,“ dodává vedoucí lokomotivních čet českobudějovické PJ ČD Cargo Luboš Klečatský.

Laminátka řady 340 byla přechodným řešením

Vznik lokomotiv řady 340 byl podle jednoho z tvůrců této lokomotivní řady Jiřího Bečváře dočasným řešením. „Vozidla měla zajistit vozbu mezi pohraničními stanicemi Horní Dvořiště a Summerau pouze po překlenovací období. V době dokončené elektrizace tohoto pohraničního přechodu ani rakouská strana nedisponovala dostatečným počtem vhodných dvousystémových vozidel schopných jezdit na proudových systémech 25 kV/50 Hz a 15 kV/16,7 Hz. Hledalo se tedy provizorní a co nejrychlejší řešení, především pro nákladní dopravu, kde se měla nahradit přetahová vozidla řady 771. Osobní doprava v té době byla minoritní, řešila se hlavně nákladní, proto vznikla řada 340. Po ukončení přechodného období měly být tyto stroje nahrazeny univerzální třísystémovou lokomotivou z české produkce,“ vzpomíná Bečvář.

A proč se vybrala právě řada 240? Jiří Bečvář tehdy s kolegy hledal vozidlo vhodné k přestavbě. Jako nejvýhodnější se jevila lokomotiva řady 163, do níž by se prakticky jen doplnil lokomotivní dvoufrekvenční transformátor s příslušnými obvody. Tím by vznikl třísystémový stroj, jenž by měl uplatnění na všech elektrifikovaných pohraničních přechodech. Bohužel tehdejší vedení ČD ne­uvolnilo pro tento účel žádný stroj s odůvodněním, že je jich nedostatek. ČD proto v červenci 2000 vyhlásily tendr na přestavbu lokomotiv řady 240, byť se uvažovalo ještě o strojích řady 230 nebo Plecháčích řady 242. Pro modernizaci se zvolilo sice starší vozidlo, než je řada 242, ale technicky vyspělejší. A tím byla právě „dvěstěčtyřicítka“, vybavená spádovou EDB, již lze na sklonových poměrech jihočeských tratí využít.

Mašina vznikla kooperací Škodovky a Českých drah

V srpnu 2001 byla uzavřena smlouva mezi ČD a plzeňskou firmou Škoda Dopravní technika, přičemž při realizaci modernizace mělo rozhodující podíl tehdejší DKV České Budějovice. Jeho zaměstnanci prováděli nejen vlastní přestavbu, ale dodali i komponenty výkonové elektroniky. Práce trvaly do března 2003. Jako první byl přestavěn stroj 340.055, v krátké době následovaly ještě dvě Laminátky – 340.049 a 340.062. „Tato trojice měla být nouzovým řešením na krátkou dobu. Vozidla jsou ale stále v provozu a ve srovnání s jinými lokomotivami vykazují po více než deseti letech vysokou spolehlivost,“ dodává Jiří Bečvář.