Věroslav Nejman: Šetření mimořádností je mravenčí práce

Jak jsou rozděleny kompetence šetření mimořádných událostí u ČD a SŽDC?

Pokud se nějaká mimořádná událost stane na infrastruktuře SŽDC, což je naprostá většina tratí v ČR, pak SŽDC automaticky vyjíždí a událost řeší. Šetření pro ČD provádí SŽDC podle smlouvy, kterou k tomu obě firmy uzavřely. Pouze k některému typu událostí vyjíždí i zaměstnanec ČD. Nejsou to ale lidé přímo z našeho oddělení, ale kolegové z nehodových pohotovostí v depech.Náš čtyřčlenný tým by totiž nebyl schopen vše obsáhnout.

Na které typy události tedy vyjíždí zaměstnanci ČD?

Řekněme, že na ty vážnější. Jsou to srážky s velkými následky, vykolejení, ale také stržené troleje, poškozené sběrače a podobně. Třeba u stržení je důležité, aby k události někdo od národního dopravce vyjel, protože průběh této mimořádnosti může být natolik komplikovaný, že u žádného typu mimořádností předem nevíme, co by mohlo být příčinou. Ročně evidujeme přibližně sedm stovek událostí. Ovšem připomínám, že vyjíždíme jen k onomu určitému portfoliu případů, což znamená, že lidé z dep vyjedou tak jednou do týdne. Podotýkám, že se bavíme o mimořádných událostech na dráze SŽDC.

Pokud se tedy stane mimořádnost například v depu nebo na vlečce, šetříte nehodu sami?

Přesně tak. Vždy to však musíme bez prodlení ohlásit Drážní inspekci (DI). Ta podle charakteru události rozhodne, zda na místo vyjede anebo ne. Zjednodušeně řečeno – stane-li se něco v depu, my věc ohlásíme a DI nám udělí povolení k zahájení odklizovacích prací poté, co vše řádně zdokumentujeme. Pakliže ale DI povolení neudělí, musíme vyčkat do jejího příjezdu a počkat na vyjádření, zda můžeme s vozidly nebo jiným dotčeným zařízením hýbat.

Co se děje na místě po vašem příjezdu?

Musíme dohledat a zajistit všechny stopy, vyfotografovat je, změřit, vytvořit náčrtky a shromáždit dostatečné množství podkladů a důkazů tak, aby se dalo později dovodit, co se vlastně stalo a co bylo příčinou. K tomu musíme vyhotovit zápis o ohledání místa mimořádné události a zapsat výpovědi zaměstnanců. Často spolupracujeme s policií, takže nám zápisy, pokud je má dříve, poskytne. My pak ještě stáhneme data z rychloměrů, případně z dalších nahrávacích zařízení, z nichž také můžeme usoudit, jak celý nehodový děj probíhal. I to se však v případě závažných nehod děje za asistence policie a též Drážní inspekce.

Jaké jsou nejčastější příčiny mimořádných událostí?

Většinu tvoří střetnutí na přejezdech s auty i chodci, kterých je zhruba okolo dvou set za rok, a přibližně stejný je i počet střetů s osobami v místech, kde nemají co pohledávat, což jsou obvykle sebevrazi anebo neukáznění občané, kteří si přes koleje zkracují cestu. Další příčinou je třeba najetí na překážku, kterou nejčastěji tvoří spadlé stromy, nebo na překážku, kterou někdo úmyslně položil na koleje. Těchto případů celkem evidujeme kolem stovky ročně. Bohužel nelze opomenout ani události způsobené pochybením našich zaměstnanců.

Kdo má v šetření poslední slovo?

Šetření policie i naše interní vytvářejí obrázek o nehodě a její příčině a o tom, kdo je za její vznik odpovědný, policii navíc zajímá trestní odpovědnost. My v našem interním šetření ještě navíc kontrolujeme, zda všichni naši zaměstnanci dodržovali předpisy, například zda strojvedoucí nepřekročil rychlost a podobně.

Co výše škod – v meziročním srovnání klesá, anebo stoupá?

To je velmi závislé na tom, jaký typ nehody se stane. S uváděním modernějších vozidel do provozu meziročně rostou i škody vzniklé při nehodách. Například v letech 2012 až 2014 byly škody na majetku ČD obvykle ve výši šedesáti až sedmdesáti milionů korun. Ale přišel rok 2015, CityElefant najel do haly pražského Masarykova nádraží, Pendolino se ve Studénce střetlo s kamionem, a byli jsme okamžitě o jednu nulu dál. Jen tyhle dvě mimořádné události stály v součtu tři sta milionů korun.

Sloužil jste jako strojvedoucí. Zažil jste osobně mimořádnou událost?

Záhy po nástupu a spíše zprostředkovaně. Na trati z Prahy do Berouna u Kosoře stál u zavřeného přejezdu automobil s rodinou. Protože vlak dlouho nejel, šla žena s dcerou závory zvednout a v tu chvíli vlak smetl automobil, v němž seděl otec. Vůz byl zmačkaný pod nárazníky. My jsme poté se sólo lokomotivou zjišťovali, zda se dá projet alespoň po sousední koleji. No, hezký pohled to nebyl.

Jak je podle vás úspěšná prevence, kterou ČD podporují? Mám na mysli třeba Preventivní vlak.

Tomuto projektu velmi fandím a věřím, že má na děti i mládež pozitivní vliv, třeba už jen proto, že dopravní výchova na školách je prakticky výhradně směrována k silničnímu provozu a na železnici se při ní trochu zapomíná. A přestože je železnice jeden z nejbezpečnějších způsobů dopravy, číhají na ní mnohá rizika. Proto rád využívám možnost na Preventivním vlaku s pomocí videí či fotografií, které jsme pořídili při šetření nehod, a také zkušeností, jež jsem za těch více než 40 let na železnici posbíral, o těchto rizicích vyprávět a upozorňovat na ně tak, aby to mladé posluchače bavilo, a hlavně aby si z toho něco odnesli.

Dosud jsme se bavili o negativních aspektech vaší práce. Zažijete i humorné události?

Při jednom vyšetřování strojvedoucí uvedl, že když se blížil k přejezdu, zahlédl cyklistu, který nedbal výstražného zařízení ani houkání, a vlak ho srazil. Za koncem vlaku jsme skutečně našli rozbité kolo, ale člověk nikde. Přijela policie, záchranka, hasiči… A nikde nikdo. Pokračovali jsme ve vyšetřování a najednou se ze tmy vynořil chlap, opilý jak puma, a všem nám vynadal, že jsme mu rozbili kolo. Místní policisté v něm poznali téměř bezdomovce, který na kárce za bicyklem vozil sběr a za utržené peníze se večer opíjel.

Věroslav Nejman

Po absolvování pražské Střední průmyslové školy dopravní nastoupil k Československým státním drahám a stal se strojvedoucím. Při zaměstnání vystudoval na Vysoké škole dopravní v Žilině obor Provoz a ekonomika železniční dopravy. Nyní pracuje jako vedoucí oddělení bezpečnosti železniční dopravy odboru kolejových vozidel ČD.