Železničář / Rozhovor / Patrik Horný: Získáme věrnost klientů i na otevřeném trhu
Patrik Horný: Získáme věrnost klientů i na otevřeném trhu
10.7.2019 – autor: JOSEF HOLEK
Na Slovensku se spolupodílel na vypracování dlouhodobé strategie, rozjel různé inovativní projekty a vylepšil finanční kondici ZSSK. A s podobným scénářem přišel na začátku června i do Českých drah. Do čeho by měl národní dopravce ještě investovat, a jsou plány na financování ve změněném tržním prostředí připravené? Jsou ČD s to dostát svým novým závazkům? Zbude i na investice do inovací? Nejen o tom hovořil Patrik Horný, nový náměstek generálního ředitele ČD pro ekonomiku.
Co se na Českých drahách po vašem zvolení do představenstva změní?
Žádný člen, který je zvolen do představenstva, nepřišel, aby udržoval status quo. Naopak by se měl snažit firmu trochu změnit a věci posunout dopředu a zároveň ochránit to kvalitní, co tady bylo v minulosti vybudováno. Jsem na začátku. Firma musí v období, kdy se naplno rozjíždí liberalizace trhu, být efektivnější a využít své velikosti jako výhody. Dále v čase musí být agilnější a umět roztřiďovat kapacity, ať už vozidla, nebo lidi, podle měnících se potřeb zákazníků bez navyšování nákladů.
Mají ČD ve smyslu agilnosti ještě co dohánět?
To se ukáže až nyní. Národní dopravce ale má dobře našlápnuto, v minulosti dokázal obstarat nové vlaky, dokáže je servisovat, cestující vnímají jeho kvalitní image. Spokojenost s firmou je velmi vysoká. Nyní se kostky vrhají nanovo, kraje i ministerstvo dopravy si objednávají veřejnou službu a my musíme trochu více zabrat, změnit provozní zvyklosti, dodat dedikovaně vše, co od nás naši zákazníci požadují, přesouvat kapacity, a to se v ČD nikdy, alespoň ne tak rychle, nedělo. Kromě toho smluv jsou více než čtyři desítky a každá má jinou dobu platnosti. Ale nesmíme koukat jenom na to, co bude za dva, tři roky, ale za horizont pěti, a možná lépe deseti let.
Můžete srovnávat. Jak je na liberalizaci připravena ZSSK?
Charaktery obou trhů jsou zásadně odlišné. Na Slovensku jsme byli více či méně sami, ale zažili jsme situaci, kdy náš konkurent přestal jezdit ze dne na den. Tehdy jsme museli během několika dní stáhnout desítky osobních vozů a lokomotiv. Byla to pro firmu velká zkouška. Firma zareagovala, jak měla, a myslím si, že je připravená. Naučila se nacházet na trhu příležitosti pro nové spoje a lepší využití svých kapacit. Pokud se vrátím k ČD, říkám, že před sebou mají v tomto smyslu daleko větší výzvu.
Můžete to, prosím, rozvést?
Jsem člověk, který celý život zastává prorůstovou filozofii. Velká firma může využít svou velikost ve svůj prospěch. Tím chci říci, že ČD by se neměly zmenšovat, ale nacházet na trhu mezery, zacelovat je a využít své velikosti. Nápor bude na nasazení záloh v podobě techniky a personálu. V dopravě se většinou ukazuje, že velikost rozhoduje. Pomůže totiž nabídnout lepší služby svým klientům ve smyslu propojenosti a reakce na výjimečné situace. A také budeme vždy lepší a stabilnější zaměstnavatel než naše menší konkurence. Vždy budu podporovat model: více kilometrů, více spokojených cestujících, více příjmů více angažovaných a spokojených a dobře placených zaměstnanců.
Co jste musel na Slovensku dokončit před svým příchodem do Českých drah?
Ještě týden před odchodem jsme připravovali finanční plány pro státní rozpočet 2020 až 2022. Teď se musím přeorientovat na nová čísla, pochopit jiné závislosti.
Seznámil jste se i s krátkodobým, střednědobým a dlouhodobým plánem?
Samozřejmě, jsem ale na začátku. Chci ale další analýzy dat, které máme o ekonomice. Musíme více hovořit o našich číslech i se zaměstnanci a vysvětlovat, co znamenají. Využívejme grafické výstupy, jednoznačná čísla. Chci vysvětlovat, jak plán vzniká, chci o něm diskutovat. Informace chci sdělovat dál. Je to pro mě velmi důležitá část vedení. Interní komunikaci v tomto smyslu je vždy možné zlepšovat.
Budete měnit investiční plán?
Je nastaven a naší úlohou je ho realizovat. Pokud realizujeme vše, co je naplánované anebo co už je v běhu, bude to skvělé. Vždyť připravujeme čtyřnásobek objemu investic z let minulých. Vyšší investice nejsou jenom otázkou financí a procesů na centrále, ale celá firma se do toho musí zapojit. Železničáři to znají, ale zdá se mi, že mimo firmu to málokdo ocení, jak je to náročné.
Máte i vy v hlavě částku 40 miliard korun, které by měly jít do investic?
Ano, ale vydělte ji pěti lety a získáte osm miliard ročně. Jsem finančník a vidím to prostě takto. S mou zkušeností umím odhadnout, že lidé v ČD dokážou pro tyto částky připravit zázemí, dostat se do pracovního tempa tak, aby dokázali investice zmáknout po všech směrech.
Budete se snažit dluh snížit tak, jako to dělali vaši předchůdci?
Mít dluh je normální, akorát nesmí být drahý. Když vidíme, že se nám peníze vrátí na loajalitě klientů, kteří jsou ochotni platit za jízdenky, věřím, že se dluh vyplácí. Obecně vzato, nyní zjišťuji, jaké máme kapacity na udržení vozového parku na potřebné úrovni provozuschopnosti, zjišťuji, jaké externí kapacity potřebujeme. Zajímá mě i, jaké mají zázemí zaměstnanci. Pak řeknu, jak vysoká je potřeba investic a zda je množství finančních prostředků úměrné našemu investičnímu apetitu a potřebám objednavatelů a cestujících. To je ten kumšt. Ve finále platí: nemůžeme zbytečně utrácet.
Na velké peníze vyjde i zavedení ETCS .
To je pravda. Ceny jsou skutečně vyšší, než jsme před lety očekávali. Musíme asi přizpůsobit naše požadavky tomu, jak se trh vyvíjí, a zaplatit jenom pro nás akceptovatelnou cenu. Chceme najít rovnováhu mezi technickými požadavky a jinými parametry, například rychlostí přistavování vozů do dep na instalaci a dostupnými financemi. Zda se, že rychlost, která byla zvolena při implementaci ETCS, vede k vysoké ceně.
Počítá investiční plán i s případnými změnami v objednávkách krajů a státu?
Každý nový kontrakt znamená úpravu investičního plánu. Řeší se neustále stávající i budoucí nové investice. Neslíbili jsme však objednatelům nic, co bychom nedokázali splnit, v to věřím. Připravili jsme velmi zdravé a férové nabídky. Nyní se jen ukáže, jak jsme silní. Někdo umí jezdit s pár vlaky a naslibuje je v několika krajích. My vypravíme přes sedm tisíc vlaků po celé republice denně, máme tedy daleko větší potenciál uspět. S velkou firmou se vždy spolupracuje lépe, má rezervy k růstu i možným změnám požadavků krajů.
Najdete peníze i na IT projekty?
Určitě. Vyžaduji od svého týmu i dceřiných IT společností, aby řekly, čím mohou pomoci ČD ke konkurenční výhodě. Budeme připravovat dlouhodobější strategie, jak vytěžit nové technologie tak, abychom například dokázali harmonizovat a plánovat opravy, plánovat přistavování vozů do správky a nastavovat optimální turnusování lidí i strojů. Tam by měly technologie pomoc a snížit náklady. Tady mají technologie ještě obrovský potenciál.
Založil jste inovační klastr pro slovenský průmysl. Nechcete něco podobného rozjet i v tuzemsku, pod hlavičkou ČD?
Možná. Chtěl bych, aby ČD šly do inovací a byly státní firmou, která míří i trochu za rámec běžně využívaných technologií. Uvažujme společně o využití umělé inteligence, 3D tisku, různých moudrých senzorů. Pro začátek by neškodily ani exkurze do firem, které těchto technologií využívají. Stačila by prostá výměna informací a zkušeností. Musíte mít k inovacím reálný a praktický přístup - a nebát se jich.
Na závěr: jaká je finanční kondice Skupiny ČD?
Bez větších problémů, nepotvrzují to jen mé osobní dojmy a informace, ale i externí analýzy. Dosahujeme ukazatelů, které jsou na solidní úrovni. Musíme si jen říct, zda zadlužení, které s sebou investice přináší, zvládneme i v budoucnu bez dopadu na kvalitu cestování, připravit se na rizika. Skupina ČD je zdravá. Kdo jiný než ČD může být nejlepší a nejzkušenější k uspokojení požadavků krajů, rezortu dopravy i svých cestujících?
PATRIK HORNÝ
Po maturitě na gymnáziu v Trenčíně, respektive Banské Štiavnici, vystudoval obor Automatizační technika a technická kybernetika na Elektrotechnické fakultě Technické univerzity Drážďany. Poté pracoval na různých pozicích včetně manažerských, ve velkých průmyslových a také globálních poradenských a IT firmách ve Vídni, Berlíně, Praze a Bratislavě, v Německu a Rakousku působil dohromady více než 20 let. Byl šéfem firmy Capgemini Česká republika a později Partnerem ve společnosti PricewaterhouseCoopers. Na pozici náměstka pro ekonomiku ČD přišel začátkem června 2019 z obdobné funkce v Železničnej spoločnosti Slovensko, kde byl podpředsedou představenstva. Spoluinicioval a založil Industry inovation cluster, inovační klastr pro slovenský průmysl. V něm je osmička velkých slovenských firem s desítkami tisíc zaměstnanců. S rodinou žije dlouhodobě v Praze. Ve volném čase se věnuje horské turistice, v zimě lyžování, má rád nové technologie a dobrou muziku.
Další články této rubriky
Martin Kupka: Vysokorychlostní železnice je impulsem pro hospodářství
20.11.2024 - Železnice hraje v naší dopravní infrastruktuře podle ministra dopravy Martina Kupky zásadní roli a je důležité, aby nabídla rychlá spojení moderními a pohodlnými vlaky. Co je třeba udělat, aby přilákala další zákazníky? Je… »
Jakub Bazgier: Výstavba VRT je efektivnější než zrychlení konvenčních tratí
23.10.2024 - Než v České republice poprvé přestavíme výhybku na vysokorychlostní trať, uplyne ještě mnoho času. Jejich příprava je však podobně důležitá jako samotná výstavba, v jistých ohledech snad ještě složitější. A zatímco se… »
Petr Šťáhlavský: Před kameru jsem se dostal z minuty na minutu
24.9.2024 - Nechybělo mnoho a tvář Petra Šťáhlavského jsme mohli potkávat za přepážkou některé z tuzemských bank. Díky náhodě však nakonec přece jen zakotvil u železnice, a tak můžeme v následujících řádcích prostřednictvím… »