Jan Podstawka: Personálně zajišťujeme i některé mezinárodní výkony

S jakými problémy se nyní nejvíce potýkáte v OCP Východ a kde a jak hledáte jejich řešení? V poslední době se hodně mluví o velkém početním podstavu strojvedoucích. Vychováváte si proto nějak cíleně nové spolupracovníky?

Pravdou je, že aktuálně nám konkrétně chybí zhruba třicet strojvedoucích. Nicméně oproti kolegům z jiných Oblastních center provozu se nám daří lépe naplňovat stavy strojvedoucích ve výcviku, kterých máme momentálně rovnou stovku. A toto číslo již vypadá optimisticky. Když ale vezmeme v úvahu počty strojvedoucích, jimž v příštích několika letech vznikne nárok na starobní důchod, je zřejmé, že se s tímto stavem nemůžeme spokojit. Musíme nadále vyvíjet maximální úsilí v oblasti náboru a výchovy nových kolegů.

Zabezpečujete vozbu prakticky na všech řadách lokomotiv jak závislé, tak nezávislé trakce. Máte nějakou speciální řadu, na kterou má oprávnění třeba jen několik vašich kolegů? 

Naši strojvedoucí v závislosti na jednotlivých lokalitách jezdí na téměř všech řadách hnacích vozidel Českých drah, ale i zahraničních partnerských společností. V Břeclavi tak slouží na lokomotivách řady 1216 rakouských spolkových drah ÖBB, řazených v soupravách railjet, v Bohumíně pak na jednotkách Pendolino, v Brně na jednotkách InterPanter, v Olomouci na dvousystémových strojích řady 371 přezdívaných jako Bastardy a také na slovenských lokomotivách řady 361. Olomoučtí se navíc brzy objeví na původně německých jednotkách řady 646 pořízených pro regionální dopravu v Olomouckém kraji. V Havlíčkově Brodě a Jihlavě naši lidé obsluhují motorové vozy řady 841 RegioSpider a ve Valašském Meziříčí polské motorové jednotky řady 844 zvané RegioShark. Znalost obsluhy některých hnacích vozidel, třeba na railjetech, má pouze omezený počet strojvedoucích v příslušné lokalitě. Zvláštností je pak skupina strojvedoucích v Bohumíně, která má znalost obsluhy lokomotiv společnosti PKP Intercity řad EU07, EP09 a Taurusů řady EU44, přezdívaných našimi severními sousedy jako Husarz.

Pokud jde o vozbu do Polska, jako expert na polské reálie určitě dobře víte, jak náročná je práce vašich spolupracovníků při extrémně namáhavé vozbě k našim severním sousedům. Spolupracujete i při školení a výchově kolegů z partnerské organizace PKP Intercity? Pokud ano, jak?

Na Regionálním provozním pracovišti Bohumín v současné době máme skupinu strojvedoucích, kteří jsou držiteli oprávnění k řízení hnacích vozidel na území Polské republiky a držiteli Doplňkového osvědčení společnosti PKP Intercity. Tito strojvedoucí jsou nasazováni na dálkové vlaky jedoucí přes česko-polskou státní hranici z Bohumína do Katovic a od dubna letošního roku také do Krakova. Kromě jednoho páru vlaků do Krakova, kde se pravidelně objevují české, polonizované lokomotivy řady 163, jsou na ostatní vlaky nasazovány lokomotivy PKP Intercity řad EU07, EP09 a EU44. Vybraní strojvedoucí museli před nasazením na tyto výkony v první řadě prokázat znalost polštiny. V polském jazyce se u našich severních sousedů odehrává radiová komunikace s jednotlivými pracovišti řízení provozu, od dispečerů a výpravčích až po signalisty v projížděných železničních stanicích. Dále naši zaměstnanci museli absolvovat školení z polských dopravních, návěstních a dalších souvisejících předpisů zakončené příslušnou zkouškou. Současně absolvovali školení z obsluhy jednotlivých elektrických lokomotiv včetně jejich autorizace polským zkušebním komisařem. Před nasazením na samostatný výkon ještě museli udělat předepsané seznání příslušných polských traťových úseků. Strojvedoucí s oprávněním pro Polsko jsou v souladu s platnými polskými předpisy povinni se účastnit pravidelného školení, které provádí v polštině dvakrát ročně polský školitel, a v tříletém cyklu absolvovat rovněž v polštině periodické přezkoušení. Recipročně byl v minulosti vyškolen odpovídající počet strojvedoucích PKP Intercity, kteří prokázali odpovídající znalost češtiny, z našich dopravních, návěstních a dalších souvisejících předpisů. Tito strojvedoucí pak u našeho Drážního úřadu vykonali zkoušku odborné způsobilosti a po složení dalších zkoušek získali oprávnění k řízení drážních vozidel na území České republiky a získali doplňkové osvědčení Českých drah. Po provedení seznání traťových úseků Petrovice u Karviné – Bohumín a Bohumín – Chałupki tak mohou obsluhovat vlaky na těchto traťových úsecích. Celou zmíněnou problematikou se v Bohumíně zabývá systémový specialista pro mezinárodní provoz OCP Východ Kamil Marcalík a s ohledem na široký rozsah zajišťovaných činností mu vypomáhá systémový specialista pro mezinárodní provoz OCP Střed Miloš Šimíček. Tito zaměstnanci pak ve spolupráci s oprávněnými zaměstnanci Generálního ředitelství Českých drah, respektive Dopravního vzdělávacího institutu, jezdí do Polska uskutečňovat pravidelné školení strojvedoucích a jejich periodické ověřování znalostí.

Jaké velké změny očekáváte v blízké budoucnosti?

Již nyní se musíme zabývat tím, že ve Zlínském kraji se Českým drahám nepodařilo obhájit celý rozsah dosud zajišťované regionální dopravy a od jízdního řádu tam bude kromě naší firmy zabezpečovat dopravu i soukromý konkurenční dopravce Arriva vlaky. A v dálkové dopravě bude od začátku platnosti příštího jízdního řádu zajišťovat provoz na rychlíkové lince R8 z Brna do Bohumína společnost RegioJet. To pro nás bude znamenat v regionální dopravě určitý početní nadbytek strojvedoucích v lokalitách Vsetín a Veselí nad Moravou, v dálkové dopravě pak na pracovištích Brno a Bohumín. S ohledem na přetrvávající podstav strojvedoucích jsme tyto kolegy schopni okamžitě v plném počtu zaměstnat díky přerozdělení v obsazení vozebních ramen v jednotlivých lokalitách. Tím se současně projeví výhoda loňského rozdělení bývalých dep kolejových vozidel a vytvoření jednoho velkého celku, kdy se vzniklá „nadbytečnost“ může řešit jednotně v rámci jedné organizační jednotky. Některým našim kolegům se zřejmě trochu změní pracovní podmínky vzhledem k nutnosti dojíždění do jiného místa nástupu, než byli dosud zvyklí, nicméně s jistotou mohu potvrdit, že uděláme vše pro to, aby všichni tito zaměstnanci byli ve svých požadavcích uspokojeni, a aby dopady na jejich pracovní podmínky byly minimální.

JAN PODSTAWKA

Po absolvování oboru elektrická trakce na Střední průmyslové škole železniční v Šumperku nastoupil studia na Vysoké škole dopravní v Žilině, obor provoz a údržba dráhových vozidel. Po jejím ukončení nastoupil k tehdejším Československým státním drahám do Lokomotivního depa Bohumín, kde začal pracovat ve funkci inženýra železniční dopravy pro provoz – zpracovatel oběhů hnacích vozidel a turnusů lokomotivních čet. Postupně prošel funkcemi vedoucího strojmistra, vedoucího provozu, technického náměstka a provozního náměstka až po pozici přednosty provozní jednotky. Od 1. července 2018 působí jako ředitel Oblastního centra provozu Východ.