Železničář / Seznam článků
Seznam článků
Největší suchozemský přístav bývalé ČSSR
31.1.2016 - Ten, kdo za minulého režimu za zásluhy, služebně či jen tak za poznáním vyrazil do SSSR vlakem, musel přes Čiernou nad Tisou. Tato stanice ovšem proslula především v nákladní dopravě – jako největší překladiště zboží mezi Československem a Sovětským svazem. »
Štokři: konec parních dříčů nastal před 35 lety
29.1.2016 - Byly po právu synonymem pro těžkotonážní hnutí padesátých let. Dodnes drží absolutní rekord za přepravu uhelného vlaku o hmotnosti více než 8 tisíc tun. Řeč je o Štokrech, naší nejpočetnější řadě parních lokomotiv. V 50. letech zastiňovaly svými výkony v nákladní dopravě nastupující motorovou a elektrickou trakci. »
Rok 1929 přinesl do Československa krutý mráz a závěje sněhu
28.1.2016 - Letošní zima nás zatím šetří a na sníh i mráz je poměrně skoupá. Nic na to nemění ani minulý týden, kde zemi zasypal sníh a republiku dočasně sevřely mrazy. Lze to proto jen obtížně srovnávat se začátkem roku 1929, kdy bylo v Československu kvůli sněhu uzavřeno i 153 traťových úseků najednou a lokomotivy přimrzávaly ke kolejím. »
Bizarní nehody na železnici: cestujícího poleptala kyselina
27.1.2016 - Procházením zaprášených spisů může nezasvěcený čtenář nabýt dojmu, že dějiny drah tvoří hlavně nespočet úrazů, nehod a mimořádných událostí. Není tomu tak ale. K velké škodě dalších generací se až na pár výjimek dokumentace všedních dní, kdy se takzvaně nic nestalo, neuchovávala, a tak může obraz minulosti působit takto zkresleně. »
Spojnice Ostravy a Frýdlantu vznikla jako hutní dráha
13.1.2016 - Jak se Moravská Ostrava postupně rozrůstala v důsledku rozmachu průmyslu, vyvstávala také potřeba vhodné dopravy pro odbyt výrobků, přísun surovin i pro přepravu zaměstnanců do dolů a hutí. Přívozské nádraží bylo daleko a zástupci města si začali příliš pozdě uvědomovat, že se kdysi poněkud nerozumně stavěli proti umístění nádraží blíže městu. Až v roce 1869 svitla naděje na otevření vlastního nádraží, když se začala společnost Ostravsko-frýdlantské dráhy zajímat o stavbu železnice spojující Moravskou Ostravu s Frýdlantem. »
Veteráni ve službě: Který stroj Českých drah je nejstarší?
30.12.2015 - Když jsme před časem na stránkách Železničáře psali o nejstarším běžně provozovaném voze jezdícím po tuzemských kolejích, logicky vyvstala otázka, které hnací – nikoli historické – vozidlo u Českých drah, ČD Cargo, potažmo na našich tratích je tím vůbec nejstarším. Možností na výběr je však poměrně mnoho. Zvláště po odchodu kdysi nejstarších motorových vozů M 262.0 s čitelným životopisem vyžaduje hledání správné odpovědi poměrně obšírné pátrání. »
Kontrolní číslice má počátky u spolkových drah
9.12.2015 - Rozdělování existence čehokoli do jednotlivých epoch je tak trochu nesmyslné, dobře jej ale znají třeba modeláři, kteří takto poněkud zjednodušeně člení vozidla včetně jejich barev a označení, stavby, nápisy a další charakteristické rysy kolejišť do určitých historických období. A v podobném duchu zavzpomínejme na to, jak od začátku roku 1968 začalo na Německé spolkové dráze (DB) platit nové označování vozidel. Co jej provázelo a co mu předcházelo? »
Tišnovské lokálky letos oslavily dvojí výročí
25.11.2015 - Hned dvě železniční trati, jejichž společným jmenovatelem je jihomoravské město Tišnov, letos slaví kulaté výročí. Tou první je jednokolejná místní dráha o délce 28,4 km spojující Tišnov na okraji Českomoravské vrchoviny s Brnem, pro kterou se vžil název Stará Tišnovka. A jubileum si připomnělo i její pokračování do Žďáru nad Sázavou. V roce 1953 tuto lokálku doplnila dvoukolejná trať Brno – Havlíčkův Brod. »
Značka DR: dědictví Říše přežilo desetiletí socialismu
11.11.2015 - Je až s podivem, že po prohrané druhé světové válce nechaly vítězné mocnosti kontroverzní název Deutsche Reichsbahn – v jednotném čísle Německá říšská dráha – pro železničního dopravce v bývalém východním Německu. A co víc: jeho historie se uzavřela teprve před jednadvaceti lety a společnost pod tímto jménem fungovala dlouhá desetiletí. »
„Hořící železnice“ aneb dědictví důlní činnosti
27.10.2015 - Za minulého režimu se na přírodu ohled příliš nebral. Hodně se na životním prostředí podepsala i důlní činnost. Nejinak tomu bylo v případě Ostravska. Kromě enormní ekologické zátěže však zdejší OKD „přispěly“ k devastaci okolí ještě něčím jiným. Vedlejší produkt těžby – hlušina – se použila jako materiál vhodný ke zpevnění drážních těles. Mělo to však jednu velkou nevýhodu: díky vysokému podílu uhlí byl tento materiál značně hořlavý. Následky na sebe nenechaly dlouho čekat. »