Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Historie / Nádražím na pohlednicích vévodí plzeňské hlavní

Nádražím na pohlednicích vévodí plzeňské hlavní

8.4.2016 – autor: JAN DVOŘÁK

Jaké je naše nejfotografovanější nádraží na pohlednicích, když od začátku minulého století snad každé město a městečko i obce prodávaly pohlednice s těmito železničními stavbami? Je to snad pražské Masarykovo nádraží, nedaleké hlavní s historickou budovou či naopak olomoucké? Nebo to v Hradci Králové? Pátrání nebylo ani tak složité, protože se brzy ukázalo, že tímto objektem je současné plzeňské hlavní nádraží.

Nádražím na pohlednicích vévodí plzeňské hlavní

Je s podivem, že se tou nejfotografovanější železniční stanicí nestala třeba nějaká pražská. Například smíchovského nádraží byla svého času vydána pěkná řádka pohlednic, která předčila v počtu vydaných druhů i pražské Wilsonovo nádraží, tedy dnešní hlavní. Ačkoli tato nádražní budova patří svou architekturou mezi nejhezčí stanice v zemi, na pohlednice pro město Prahu tak atraktivní nikdy nebyla. Nejspíš proto, že hlavní město má historických památek, které stojí za ukazování na pohlednicích, obrovské množství. A tak pražská nádraží vždycky živořila na úkor Hradčan, Karlova mostu, Prašné brány, Staroměstské radnice s orlojem, Vyšehradu, Václavského náměstí s Národním muzeem v pozadí…

Nutno podotknout, že i v roce 1985 zbytečně zbouraná nádherná výpravní budova nádraží Praha-Těšnov by v mnoha jiných městech byla jednou z hlavních náplní pohlednic. A kdyby budova pražského hlavního nádraží stála třeba v Brně, jistě by výčet druhů jejích pohlednic býval větší než tomu bylo v metropoli, i když současné brněnské hlavní nádraží se na pohlednicích také několikrát objevilo. Protože v západočeské metropoli samozřejmě není tolik architektonických skvostů jako v Praze, stala se tak výpravní budova největšího plzeňského nádraží tou nejfotografovanější u nás. Vždyť i svým výtvarným řešením a bohatou štukovou pseudobarokní výzdobou a mohutnou kupolí se spíše podobá divadlu či muzeu.

Architekt se oběsil

Centrální železniční stanice v Plzni postavená v nadmořské výšce 325 metrů byla zprovozněna v roce 1862, když se uvedla do provozu část České západní dráhy z Prahy do Plzně. Současnou budovu tohoto nádraží zástupci železnice slavnostně otevřeli 17. července 1907 ve 12 hodin za účasti ministra železnic rakousko-uherské monarchie dr. Derschatty a vysvěcena také byla plzeňským arciděkanem P. Augustinem Střízkem. Budova vznikla podle projektu Jana Bašty, stavitelem byl Rudolf Štech, který se podílel i na financování stavby. Přitom se zadlužil a nevida východiska z tíživé situace se 2. ledna roku 1908 oběsil.

Plzeňské nádraží mělo od zahájení provozu dobře vyřešenou návaznost na městské dopravní prostředky (zprvu tramvaj, později i trolejbus a autobus). Na konci 2. světové války plzeňský železniční uzel těžce strádal americkým bombardováním. Velké škody utrpěla i budova nádraží, ale podařilo se ji zrekonstruovat do původní podoby. Stavba i s blízkým okolím byla 15. května 2000 vyhlášena kulturní památkou a nejvíce je charakteristická svou velkolepou kupolí sahající do výšky 40 metrů. V letech 2011-12 se uskutečnila další velká rekonstrukce nádražní budovy. Za vlády komunistické strany bylo toto největší plzeňské nádraží pojmenováno na Plzeň-Gottwaldovo nádraží, a to na počest dělnického prezidenta Klementa Gottwalda. Po sametové revoluci v listopadu roku 1989 nese toto nádraží název Plzeň-hlavní nádraží. Vychází z něj šest tratí směrem na České Budějovice, Domažlice, Cheb, Klatovy, Prahu a Žatec.


Průměrné hodnocení (16 hlasů): 4.75

Další články této rubriky

Od elektrizace pražského uzlu uplynulo 90 letOd elektrizace pražského uzlu uplynulo 90 let

26.10.2018 - V roce 1928 byl zahájen pravidelný elektrický provoz na pražských železničních spojkách. Přestože se první elektrické vlaky po našich kolejích rozjely už o čtvrt století dříve z Tábora do Bechyně díky průkopníkovi elektrické… »

Neuskutečněný projekt trati na PříbramskuNeuskutečněný projekt trati na Příbramsku

15.10.2018 - Podíváme-li se na železniční mapu České republiky, zjistíme, že je na ní prázdné místo bez přímé dálkové trati prakticky v jejím středu, a to ve směru východ–západ mezi městy Havlíčkův Brod a Plzeň. Odjakživa tak… »

Od zrodu Mazutek uplynulo 55 letOd zrodu Mazutek uplynulo 55 let

19.9.2018 - Představovat řadu 555.0 by pro mnohé bylo pověstným nošením dříví do lesa. Z populárních Němek však vznikla náročnou přestavbou jiná řada, konkrétně 555.3, které se začalo říkat Mazutka. A to díky tomu, že se vytápěla… »

 

Všechny články rubriky Historie

 

Tipy redakce

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika