Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Historie / Plecháče brázdily trati na Slovensku 10 let

Plecháče brázdily trati na Slovensku 10 let

17.6.2016 – autor: MARTIN HARÁK

Dlouhých deset let se jižním a středním Slovenskem proháněly typické střídavé lokomotivy řady 242, jimž se také říká Plecháče. České dráhy půjčovaly na Slovensko tyto stroje formou vyrovnávky výkonů v letech 2004 až 2014, kdy naopak na tuzemských tratích duněly legendární dvousystémové mašiny řady 350 z Rušňového depa Bratislava. Vozba řady 242 na Slovensku je ale již minulostí, naopak Gorily řady 350 se u nás ještě turnusově objevují, byť v mnohem menší míře než v dobách nedávných.

Plecháče brázdily trati na Slovensku 10 let

Pro karoserii z ocelových plechů si stroje řady 242, v počátcích označené jako S 499.02, vysloužily přezdívku Plecháč. Prvních třicet strojů bylo sice objednáno v roce 1973, ale vyrobeny byly až o dva roky později. Lokomotivy zamířily do dep v Plzni, Chebu a Českých Budějovicích. Další sada padesáti šesti strojů putovala v letech 1979 až 1981 opět do bývalé Jihozápadní dráhy, zcela stranou však zůstala bývalá Východní dráha se sídlem v Bratislavě. Na Slovensko se dokonce plánovala dodávka čtrnácti strojů z první výrobní série, k čemuž ale již nedošlo. Plecháče se na Slovensku etablovaly až koncem roku 2004.

Vše zavinila vyrovnávka výkonů

V Grafikonu vlakové dopravy (GVD) 2004/2005 bylo Depo kolejových vozidel Brno pověřeno vyrovnávkou výkonů za dvousystémové stroje řady 350 zvané Gorily, kdysi výhradně nasazované na mezinárodní vozbu vlaků kategorie EuroCity z Budapešti do Prahy a zpět. Jediné střídavé stroje, jež byly v té době v dostatečném množství k dispozici, byly lokomotivy řady 242. „Brněnské depo zpracovalo v té době třídenní oběh na trasu Brno – Bratislava – Štúrovo, k němuž později přibyl krátce i úsek z Bratislavy do Nového Mesta nad Váhom. Navíc začaly naše stroje zajíždět na rychlících z Bratislavy do Zvolena. Od nového grafikonu 2006/2007 se brněnské lokomotivy začaly objevovat až v Banské Bystrici a naopak postupně přestaly jezdit do Nových Zámků a Štúrova. Nakonec se dostaly kuriózně i do maďarské přechodové stanice Rajka, kam odvážely od roku 2007 z Bratislavy mezinárodní vlak Báthory,“ vysvětluje Jaroslav Bár z brněnského DKV.

Obstaraly většinu spojů na Zvolen

Na Slovensku byly české Plecháče provozovány zpravidla na rychlících, svoji práci odvedly i v regionální vozbě. Přestože konstrukcí byla vozidla 242 téměř shodná s řadou 240, podléhala dodatečnému schválení řady pro provoz na tratích Železnic Slovenskej republiky (ŽSR). Schvalování se uskutečňovalo postupně vždy na skupiny konkrétních vozidel nasazovaných na výkony až do 28. dubna roku 2010. Tehdy Úrad pro reguláciu železničné dopravy, což je obdoba českého Drážního úřadu, schválil všechna česká vozidla řady 242 pro provoz na ŽSR, s výjimkou inventárních čísel 222 a 271, která byla provozována v DKV Plzeň.

Typické hranaté stroje, zpravidla v červeno-krémovém nátěru, ale později i v „korporátu“ českého národního dopravce, se nejdéle objevovaly prakticky na všech rychlících z Bratislavy do Zvolena, potažmo Banské Bystrice. Na této trase byly v provozu celých osm let. Výjimkou byl rychlík Hron, který vozily bratislavské lokomotivní čety s Laminátkou řady 240 a některé spěšné vlaky v relacích Bratislava – Šurany, respektive Levice, které vedly novozámecké Laminátky. Dnes na trase ze slovenského hlavního města do Zvolena slouží zpravidla dvousystémové stroje řad 362 nebo 363. Nahrazením většiny „budapešťských“ spojů EuroCity českými lokomotivami řady 380 se zmenšila vyrovnávka výkonů natolik, že brněnské Plecháče byly staženy opět na „domácí půdu“ a zabezpečují regionální dopravu v jihomoravském regionu.

Údržba a opravy v Brně-Maloměřicích

Kompletní údržba a opravy českých strojů řady 242 se odehrávaly vždy v domovském depu v Brně-Maloměřicích. Aby se tam stroje spolehlivě dostaly, byl pro ně sestaven speciální turnus. Návoz a odvoz lokomotiv řady 242 na Slovensko průběžně zabezpečovali břeclavští strojvedoucí na nočních spojích EuroNight 476 a 477, respektive na rychlících 374/375, ale také na některých dalších spojích regionální dopravy Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Celkem bylo na Slovensko „turnusovaných“ sedm Plecháčů Českých drah a do rozdělení na osobní a nákladní dopravu v roce 2007 navíc ještě dvě Laminátky řady 230. Stroje řady 242 byly na Slovensku výkonnými pomocníky, protože denní proběh u každého stroje činil okolo 700 kilometrů, což bylo u střídavé trakce absolutní maximum. Jiné stroje tolik kilometrů nikdy nenajezdily!

Na Plecháčích se střídali jak bratislavští, tak zvolenští strojvedoucí. Slovenští kolegové si zpravidla naše stroje pochvalovali, což podle manažera DKV Brno Zbyňka Rederera  není příliš divu. „Na slovenské výkony jsme vystavovali stroje s nižším kilometrickým proběhem zpravidla po vyvazovacích opravách, takže na trati měly klidnější chod než leckteré Laminátky řady 240, které jsou na Slovensku stále poměrně rozšířené. V našich Plecháčích bylo navíc v létě přeci jen o něco chladněji než v Laminátkách, které mají větší prosklenou plochu a naopak v zimě si slovenští strojvedoucí pochvalovali výkonnější topení," dodal Zbyněk Rederer.

Jediným mínusem snad bylo, že Plecháče nejsou vybaveny elektrodynamickou brzdou, což byl oproti starším Laminátkám, která naopak EDB mají, poněkud handicap,“ popsal Rederer. Jinak se řízení Plecháčů prakticky ničím neliší od Laminátek, až na drobné záležitosti jako je například ovládání stěračů či osvětlení, takže pro slovenskou obsluhu nešlo o žádné novum a na stroje si rychle zvykla. To je ale dnes již minulostí…


Průměrné hodnocení (25 hlasů): 4.4

Další články této rubriky

Od zrodu Mazutek uplynulo 55 letOd zrodu Mazutek uplynulo 55 let

19.9.2018 - Představovat řadu 555.0 by pro mnohé bylo pověstným nošením dříví do lesa. Z populárních Němek však vznikla náročnou přestavbou jiná řada, konkrétně 555.3, které se začalo říkat Mazutka. A to díky tomu, že se vytápěla… »

Pohnutá minulost stanice Brandýs nad OrlicíPohnutá minulost stanice Brandýs nad Orlicí

30.8.2018 - Tato stanice patřila do politického okresu Vysoké Mýto. Stavba železnice Praha – Olomouc začala 4. září 1842 a dokončena byla v první polovině roku 1845. První slavnostní vlak, který zahajoval dopravu po této dvoukolejné… »

Běž domů, Ivane aneb Odsun Sovětů po kolejíchBěž domů, Ivane aneb Odsun Sovětů po kolejích

24.8.2018 - Před sedmadvaceti lety odešel z tehdejší České a Slovenské Federativní republiky poslední sovětský voják. Většina z nich při transportu zpět do Sovětského svazu využila železnici. Na konci června 1991 tak skončil bezmála… »

 

Všechny články rubriky Historie

 

Tipy redakce

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika