Seznam článků

Nádražím na pohlednicích vévodí plzeňské hlavní

8.4.2016 - Jaké je naše nejfotografovanější nádraží na pohlednicích, když od začátku minulého století snad každé město a městečko i obce prodávaly pohlednice s těmito železničními stavbami? Je to snad pražské Masarykovo nádraží, nedaleké hlavní s historickou budovou či naopak olomoucké? Nebo to v Hradci Králové? Pátrání nebylo ani tak složité, protože se brzy ukázalo, že tímto objektem je současné plzeňské hlavní nádraží. »

Mikádo: 90 let ikonické elegance

24.3.2016 - Zkonzumovalo až dvě tuny uhlí za hodinu a za stejnou dobu se do jeho válců dostala pára odpařená z 90 litrů vody. Krmit jeho ohnivý chřtán na špičkových výkonech bylo nad síly jednoho topiče, proto se o neskutečnou dřinu museli dělit dva. Hospodyňky u trati mezi Přerovem a Prahou před jeho průjezdem spěšně uklízely bělostné prádlo a kouřová vlečka sazí ze zběsile oddychující mašiny jim brala zdravý rozum. Přesto na něj (nejen malí) kluci koukali s otevřenou pusou a chlapi se v „kuchyni“ dmuli pýchou. Vodili mašinu, která přijela psát dějiny, podobně jako účes, po kterém ho pojmenovali. Mikádo! »

Balkánský vlak by oslavil 100 let života

24.2.2016 - Válečné dítě s jepičím životem. Tak by se s nadsázkou dal charakterizovat Balkanzug – dálkový vlak, který během první světové války provozovala německá společnost Mitropa mezi Berlínem a někdejší Konstantinopolí. Jeho trasa procházela i obsazeným Srbskem a propojovala území válečných spojenců – Německa, Rakouska-Uherska a Osmanské říše. Dojezdil však velmi brzy. »

Příběh mužů, kteří vytvořili československou vzduchovou brzdu DAKO

20.2.2016 - Před šedesáti lety spatřil světlo světa brzdový rozvádeč, který se stal základem pro pozdější úspěšnou řadu ryze domácích zařízení používaných dodnes na našich vlacích. Muži, kteří stáli v pozadí tohoto úspěchu, zasvětili všechny své technické znalosti jejich vývoji a zkouškám. Podařilo se jim zkonstruovat a odzkoušet brzdy světové úrovně, konkurující značkám jako Knorr či Westinghouse, čímž pomohli udržet Československo na špičce železničního průmyslu. »

Rok 1986: Úsvit komfortního cestování aneb třicet let moderních vozů v Čechách

10.2.2016 - Rok 1986 byl pro českou historii důležitý. Zatímco v dubnu přišla z Východu zpráva o tragédii v Černobylu, o několik měsíců později k nám ze sousedního Německa začaly přijíždět první vozy, které konečně připomínaly komfort vyspělé Evropy. ČSD nakupovaly první vozy moderní konstrukce a expres Progress z Berlína konečně dostál svému jménu. Jeho soupravu tvořily nejkomfortnější vagony, které dokázal východní blok vyrobit. Nastal úsvit moderního cestování. »

Největší suchozemský přístav bývalé ČSSR

31.1.2016 - Ten, kdo za minulého režimu za zásluhy, služebně či jen tak za poznáním vyrazil do SSSR vlakem, musel přes Čiernou nad Tisou. Tato stanice ovšem proslula především v nákladní dopravě – jako největší překladiště zboží mezi Československem a Sovětským svazem. »

Štokři: konec parních dříčů nastal před 35 lety

29.1.2016 - Byly po právu synonymem pro těžkotonážní hnutí padesátých let. Dodnes drží absolutní rekord za přepravu uhelného vlaku o hmotnosti více než 8 tisíc tun. Řeč je o Štokrech, naší nejpočetnější řadě parních lokomotiv. V 50. letech zastiňovaly svými výkony v nákladní dopravě nastupující motorovou a elektrickou trakci. »

Rok 1929 přinesl do Československa krutý mráz a závěje sněhu

28.1.2016 - Letošní zima nás zatím šetří a na sníh i mráz je poměrně skoupá. Nic na to nemění ani minulý týden, kde zemi zasypal sníh a republiku dočasně sevřely mrazy. Lze to proto jen obtížně srovnávat se začátkem roku 1929, kdy bylo v Československu kvůli sněhu uzavřeno i 153 traťových úseků najednou a lokomotivy přimrzávaly ke kolejím. »

Bizarní nehody na železnici: cestujícího poleptala kyselina

27.1.2016 - Procházením zaprášených spisů může nezasvěcený čtenář nabýt dojmu, že dějiny drah tvoří hlavně nespočet úrazů, nehod a mimořádných událostí. Není tomu tak ale. K velké škodě dalších generací se až na pár výjimek dokumentace všedních dní, kdy se takzvaně nic nestalo, neuchovávala, a tak může obraz minulosti působit takto zkresleně. »

Spojnice Ostravy a Frýdlantu vznikla jako hutní dráha

13.1.2016 - Jak se Moravská Ostrava postupně rozrůstala v důsledku rozmachu průmyslu, vyvstávala také potřeba vhodné dopravy pro odbyt výrobků, přísun surovin i pro přepravu zaměstnanců do dolů a hutí. Přívozské nádraží bylo daleko a zástupci města si začali příliš pozdě uvědomovat, že se kdysi poněkud nerozumně stavěli proti umístění nádraží blíže městu. Až v roce 1869 svitla naděje na otevření vlastního nádraží, když se začala společnost Ostravsko-frýdlantské dráhy zajímat o stavbu železnice spojující Moravskou Ostravu s Frýdlantem. »