Železničář / Hlavní zprávy / Základy brzdových zkoušek mají původ ve Francii
Základy brzdových zkoušek mají původ ve Francii
3.10.2016 – autor: BOHUMIL DRÁPAL
Svým způsobem mimořádné brzdové zkoušky se letos na jaře odehrály na ZC Velim. Zkušební laboratoř Výzkumného Ústavu Železničního (VUZ) vykonala v květnu na okruhu jízdní brzdové testy vagonů Bmz podle vyhlášky UIC 544-1 a při rychlosti 200 km/h. Málokdo ale ví, že velice podobné pokusy se uskutečnily už před osmdesáti lety ve Francii.
V případě letošních květnových zkoušek ve Velimi tvořilo soupravu o délce 400 metrů patnáct modernizovaných vozů Českých drah řady Bmz tažených elektrickou lokomotivou ČD řady 380. Cílem zkoušek bylo především stanovení brzdicího účinku modernizovaných vozů, u kterých kvůli vyšší hmotnosti bylo použito nové obložení typu ICER. Zkoušky byly provedeny v režimechP a R s vypnutými potrubními zrychlovači, v režimu R se zapnutými potrubními zrychlovači a v režimu R+Mg, přičemž lokomotiva byla po celou dobu zkoušek vypnuta z brzdy. Zkušební rychlosti byly odstupňovány po 20 km/h od 120 km/h do 200 km/h. Celkem bylo provedeno čtyřicet rychločinných zabrzdění, z toho zhruba polovina z rychlostí 160 km/h a vyšších. Celková hmotnost zkušebního vlaku byla 798 tun.
Průkopníci v zemi galského kohouta
Již v roce 1936 uskutečnily SNCF pod vedením svého zástupce v brzdové subkomisi UIC ing. Pédelucqa rozsáhlé zkoušky s rychlíkem složeným z celkem patnácti čtyřnápravových vozů, který vedla parní lokomotiva. Zkoušky prováděl až do rychlosti 160 km/h. Z výsledků zkoušek odvodil vzorce, které se používají pro vyhodnocení brzdicího účinku dodnes. Tak vznikly takzvané „vlakové čáry UIC“. Později byla jejich platnost ověřena i pro normovaný nákladní vlak o délce 500 m. A dále z těchto vlakových čar byly odvozeny i čáry pro vyhodnocení brzdicího účinku ze zkoušky jednotlivého vozu. Všechny tyto čáry jsou takzvaně „litinové“, tedy odvozeny ze zkoušek s vozidly vystrojenými pouze litinovými brzdovými špalíky.
Při tvorbě vlakových čar 180 km/h a 200 km/h se v 90. letech 20. století uskutečnily další vlakové zkoušky jen s tím, že zkoušené vozy byly vystrojeny čistě kotoučovou brzdou. Protože původní litinové čáry do rychlosti 160 km/h zajišťovaly vyšší míru bezpečnosti, nebyly tyto korigovány a nové čáry byly do nomogramu pouze „přidány“. A to je vysvětlení, proč pracovníci VUZ museli provádět zkoušky s vlakem: neexistuje totiž jiný způsob, jak ověřit stabilitu součinitele tření u přídavné špalíkové brzdy při rychlostech nad 160 km/h. L-špalík má totiž blíže k litině nežli k materiálům, z nichž se vyrábějí brzdová obložení.
Stanovení brzdicího účinku
Vraťme se ještě na chvíli zpět ke květnovým zkouškám vozů Bmz ve Velimi. Před samotnými jízdami technici nejprve zkontrolovali, zda je brzda všech vozů v pořádku – plnicí doby brzdových válců, maximální tlaky, funkčnost Mg-brzdy – a také, že brzdová obložení respektive špalíky jsou náležitě zajeté.
Při jízdních zkouškách, které trvaly deset hodin, provedli pracovníci Zkušební laboratoře celkem 40 rychločinných zabrzdění. Po zkouškách z rychlostí 180 km/h a 200 km/h pak vkládali chladicí kolečko, protože žádná brzda není dimenzovaná na takový výkon, který lze vyjádřit slovy „rychlobrzda z dvoustovky co deset kilometrů“.
To, že byly použity vozy různých řad, nehrálo podstatnou roli. Brzda všech zkoušených vozů byla totiž identická. Protože brzdicí váha je smluvní veličina vyjadřující „mohutnost brzdy“ – je tedy „vlastností“ brzdy, ne vozidla – lze zkouškou zjištěnou brzdicí váhu vlaku vydělit patnácti a vyjde brzdicí váha jednoho vozu.
Jistě není bez zajímavosti, že podobné zkoušky se naposledy realizovaly v roce 2004 – VUZ tehdy provedl zkoušky s patnáctivozovým rychlíkem, ale jen do rychlosti 160 km/h, DB Systemtechnik Minden pak ještě zkoušky s 500 metrů dlouhým nákladním vlakem, a to do rychlosti 120 km/h. Cílem bylo verifikovat takzvaný konverzní model pro tvorbu křivek ETCS.
Další články této rubriky
ČD začaly stavět novou opravárenskou halu v Havlíčkově Brodě
21.11.2024 - Zaměstnanci Střediska údržby Havlíčkův Brod se brzy dočkají lepšího zázemí pro servis regionálních vlaků RegioPanter a RegioFox. V areálu tamního depa začala stavba nové opravárenské haly za více než 235 milionů korun bez… »
Invaze Panterů druhé generace vrcholí
14.11.2024 - České dráhy převzaly od výrobce Škoda Group padesátou třívozovou elektrickou jednotku RegioPanter řady 640.2. Vlak s číslem 640.256 zamířil do Zlínského kraje. Stejný typ RegioPanterů již úspěšně brázdí tratě v Olomouckém,… »
Pantery už jezdí na celé lince S4/U4
8.11.2024 - České dráhy nedávno zahájily provoz elektrických jednotek RegioPanter řady 640.2 na celé lince S4 / U4 z Prahy až do Ústí nad Labem. Dosud se s nimi cestující svezli pouze na trase Praha – Kralupy nad Vltavou. Díky moderním vlakům… »