Drážní úřad chce podpořit rušení zbytečných přejezdů

Méně je někdy více

V otázce bezpečnosti na přejezdech, která v letošním roce plní přední stránky novin i sociální sítě, má šéf Drážního úřadu Jiří Kolář jasno: „Podporujeme všechny prostředky, které přinesou zvýšení bezpečnosti na železničních přejezdech, ať už jde o technická zařízení nebo úpravu legislativy. Česká republika ale patří k zemím s nejvyšším počtem úrovňových křížení v Evropě. Je proto ke zvážení, zda stav, kdy máme téměř jeden přejezd na jeden kilometr tratí, je nezbytně nutný. Drážní úřad proto bude podporovat snížení jejich počtu,“ uvedl Jiří Kolář na tiskovém brífinku.

Počet přejezdů na tuzemské železniční síti sice klesá, ale v jen v řádech jednotek. Podle šéfa stavební sekce Drážního úřadu Martin Roedla je to zejména kvůli legislativním průtahům. „Poté co SŽDC podá žádost a Drážní úřad po projednání vydá rozhodnutí, běží odvolací lhůta. Pak se to táhne několik měsíců až let, neboť se stalo téměř pravidlem, že municipality bojují i za přejezdy využívané sporadicky či vůbec.“ Podle odborníků by situaci prospělo, kdyby se obce musely podílet na údržbě přejezdů, neboť finanční zainteresovanost obecních rozpočtů by přinesla do procesu rozhodování, zda přejezd ponechat či zrušit, zcela jinou racionalitu.

Drážní úřad ve své výroční zprávě také upozorňuje, že zatímco v globálním ukazateli bezpečnosti na železnici sice nevybočuje Česká republika z evropského průměru s mírně klesající tendencí nehodovosti i celkovým počtem usmrcených, avšak statistika usmrcených pasažérů již tak příznivá není. V roce 2014 bylo usmrceno celkem 29 lidí, přičemž velká část těchto neštěstí připadá na střety kolejových vozidel s osobami ve vyhrazeném prostoru dráhy. „Zaměříme se proto také na aktivity směřující ke snížení počtu osob sražených v kolejišti. Inspirací by například mohly být zahraniční železnice, kde mají nejrizikovější místa kryta ploty a zábranami znemožňujícími přístup do kolejiště,“ vysvětlil šéf sekce provozně-technické Ondřej Fanta. Do těchto statistik se nezapočítávají sebevraždy, kterých bylo opět mnoho.

Pozornost se nyní obrací i k odpočinku strojvedoucích

Další oblastí, na kterou chce národní bezpečnostní autorita soustředit svou pozornost, je kontrola bezpečnostních přestávek strojvedoucích. Doposud sice nebyla prokázána příčinná souvislost mezi vznikem mimořádné události a faktem, že strojvedoucí nemusel dodržet povinnou přestávku, přesto má Drážní úřad signály, že k nedodržování pravidel dochází. „Je to sice spíše problém u soukromých dopravců, strojvedoucí Českých drah i ČD Cargo jsou v tomto ohledu pečlivě hlídáni, ale neexistuje legislativní úprava, která by umožňovala monitorovat využití fondu pracovní doby u všech strojvedoucích, kterých je v ČR přes 11 tisíc. Navrhujeme proto úpravu datových systémů SŽDC, aby se u konkrétního vlaku kromě jiných údajů zobrazovalo i číslo licence strojvedoucího. To by přineslo řádově vyšší šance porušování těchto pravidel odhalit. Hudbou budoucnosti je pak například čtečka umístěná na každé lokomotivě, jejíž prostřednictvím by se přihlašoval každý strojvedoucí svým unikátním čipem,“ doplnil Jiří Kolář.