České dráhy z opravárenství udělají byznys

Strategie 2030, kterou orgány Českých drah schválily na jaře loňského roku, ve dvou pilířích zmiňuje i důležitou oblast opravárenství. Důvody jsou nasnadě. Promyšlené investice do zázemí umožní levnější a rychlejší servis vlastních vozidel, ale i vozidel jiných dopravců či vlastníků. Expanze na trh pak zajistí dobře placenou práci pro řadu specialistů, nemluvě o sjednocení servisního zázemí.
V jedné z částí se hovoří o výstavbě typizovaných hal s jednotným uspořádáním pracovišť, skladů, samostatných dílen i sociálního zázemí. Haly je totiž dnes možné poměrně rychle postavit a provozovat za výrazně nižší náklady, než jejich předchůdkyně z let dávno minulých. Dvě moderní už vyrostly v depech Brně-Maloměřicích a Plzni, další jsou v plánu. „Jsme nadšení. Pro zaměstnance je to obrovské plus, vše je nadmíru moderní, včetně vzduchotechniky. Zaměstnanci dostanou špičkové zázemí,“ zhodnotil Vladimír Janoušek, ředitel plzeňského Oblastního centra údržby Západ ČD (OCÚ). Hala by měla být hotová v únoru, nyní v Plzni jen ladí detaily. „Řešíme osvětlení kanálů, montáž schodů anebo instalaci lávek. Ty budou posuvné ve směrech vertikálním i horizontálním. Umožní nám dostat se přímo na střechy, bezpečně vstoupit a pohybovat se.“
Plzeňská hala se otevře v únoru
Nová hala je v těsné blízkosti té starší, mezi oběma objekty jsou vrata. Propojením vzniká více než 160 metrů dlouhá budova, která umožní servisovat například ucelené soupravy InterJet. V nové budou technici servisovat hlavně Regio­Pantery, kterých je v Plzni aktuálně deponováno čtyřia­dvacet. Počítají tu i s opravami motorových jednotek řady 844 a 814. Součástí stavby je rovněž nový příjezd do haly včetně elektrizace v severní části. „To nám dává obrovskou variabilitu při průjezdnosti a přistavování vozidel. Hala by měla být hotová v únoru,“ informoval Vladimír Janoušek.
Dále jsou v plánu výstavby hal v Chebu, Českých Budějovicích, Olomouci, Havlíčkově Brodě a Praze. „Standardní součástí každé haly je opravárenská část pro opravy a údržbu kolejových vozidel, dílny, sklady a zázemí pro zaměstnance. Dále jsou vybaveny prohlížecími kanály, portálovými jeřáby, servisními lávkami a patkovými zvedáky pro vyvazování vozidel. Od svých kolegyň v zahraničí se výrazně neliší, záleží na rozsahu prováděné činnosti a udržovaném vozovému parku,“ vyjmenoval Pavel Vrchota, ředitel odboru správy a rozvoje majetku ČD. „Souběžně s výstavbou nových hal probíhají úpravy, rekonstrukce a prodloužení stávajících hal pro zajištění údržby aktuální vozby ŽKV. Příkladem je prodloužení haly ve středisku údržby Česká Třebová, kde budeme servisovat elektrické jednotky řady 471,“ uvedl dále.

Do dvou let zahájeno
Jak se ale ČD k myšlence sjednoceného správkárenství vůbec dostaly? „S liberalizací trhu železniční dopravy se objevila řada kroků směřujících k optimalizaci servisního zázemí, uzavření méně vytížených či efektivních pracovišť i ke snížení počtu zaměstnanců. Snahy vyústily i v oddělení servisu a provozu, byť setrvávaly obě uvedené činnosti v rámci jednoho úseku, fakticky byly zaštiťovány organizačními jednotkami v podobě Oblastních center údržby (OCÚ) a Oblastních center provozu (OCP),“ uvedl Michal Kraus. „Rozvoj servisního zázemí spolu s vytvořením podmínek pro vyšší stupně oprav by měl kompenzovat i dílčí budoucí změnu tržních podílů mezi dopravci. Logickým závěrem pak je formulování tohoto záměru do podoby samostatné dceřiné společnosti ČD Servis, která svoji činnost zahájí 1. ledna 2024,“ dodal.
V období, které ČD od tohoto data dělí, musí v opravárenství dosáhnout stavu, kdy servis, coby obchodní produkt, bude kvalitní a konkurenceschopný. Zaměstnance ještě čeká řada školení, v plánu jsou centralizace zásobování, vytvoření norem spotřeby práce a navození schopnosti odváděnou práci měřit, právní zajištění a důsledné projednání s financujícími bankami včetně získání jejich souhlasu a konečně i správné nastavení budoucího obchodního modelu. Nezbytnou součástí těchto příprav je i rozjezd řady investic, zejména tedy výstavby jednotlivých hal. „Ty budou splňovat nejvyšší požadavky na údržbu kolejových vozidel a současně budou vytvářet i přirozený základ budoucího rozvoje společnosti ČD Servis,“ upřesnil Michal Kraus.

Kompetenční centra pro všechny
V úvahách o konceptu nové dceřiné společnosti ČD Servis se samozřejmě počítá i se sloučením s další dceřinkou – DPOV. Mělo by se tak stát v horizontu zhruba tří let od vzniku společnosti, tedy v době, kdy nově zřízená společnost bude vnitřně konsolidovaná a na trhu zavedená. Proč se ale správkárenská činnost nesloučí najednou, ve velkém, včetně stávajících OCÚ? „Je totiž nejprve zapotřebí rozhodnout o rozdělení kompetencí mezi jednotlivá pracoviště a dlouhodobě společně řídit investiční politiku tak, aby strojní vybavení a celkové zázemí odpovídaly budoucím záměrům a byla vyloučena duplicita. Významnou výhodou je, že společnost vznikne jako nová, nezatížená předchozími závazky a problémy,“ vysvětlil Michal Kraus.
Spolu s výstavbami hal ČD řeší i rozšíření kompetenčních center, tedy pracovišť orientovaných na vyšší stupně oprav vybraných řad ŽKV (v OCÚ Střed Praha servisují například lokomotivy Siemens Vectron, v Liberci se orientují na vozidla Stadler). Vyšší míra specializace povede jednak ke zrychlení a zkvalitnění úkonů údržbou realizovaných, a za druhé k vytvoření znalostní a dovednostní báze, kterou lze využít i v rámci běžné údržby a která bude významnou konkurenční výhodou servisu. „Podmínkou nutnou pak je zajištění kvalifikovaných zaměstnanců ochotných učit se nové věci a podporovat nezbytnou transformaci. Spolu s tím jsou to i finanční zdroje, které v součtu investic do technologií a investic stavebních znamenají nároky ve výši jednotek miliard korun. Cesta k naplnění popsaného cíle jistě nebude lehká, ale jsem přesvědčen, že jiná možnost se ani nenabízí,“ zhodnotil náměstek Michal Kraus.