Jak zabezpečujeme přepravy v elektrárně Temelín

Lokomotiva ČD Cargo přepravuje v Temelíně různé druhy materiálů. Jedná se například o přípravky z oceli používané při opravách techniky. Plošinové vozy, na kterých přeprava probíhá, jsou v majetku různých firem, které v areálu elektrárny působí. Navíc se „zvenku“ dovážejí například cisterny s různými druhy chemikálií. Specialitou je doprava takzvaných Castorů neboli prázdných obalů na vyhořelé palivo, které ČD Cargo dopravuje do Temelína od německého výrobce. 

„Po zahájení výroby naši strojvedoucí zajišťovali i návozy čerstvého paliva do elektrárny Temelín. Tehdy šlo o přísně utajované přepravy, o kterých se nesměla z bezpečnostních důvodů informovat veřejnost. To bylo v době, kdy se používalo americké palivo, které navážely lodě do polského Štětína a posléze je naše vlaky dopravily přímo až do elektrárny,“ říká vedoucí skupiny lokomotivních čet Provozní jednotky České Budějovice Luboš Klečatský. Podle sdělení elektrárny je nyní používané ruské palivo v určitých ohledech výhodnější, to se ovšem již nepřepravuje po železnici.

Při odstávce se střídá dvanáct strojvedoucích

Jednou za rok dochází na jaderné elektrárně v Temelíně k pravidelné odstávce postupně obou výrobních bloků, která trvá padesát až šedesát dní. A právě během odstávky se v předem určených termínech dnem a nocí střídá postupně dvanáct strojvedoucích ČD Cargo – vždy po dvou ve směně na speciálních návozech čerstvého a naopak odvozu použitého paliva v areálu závodu. Čerstvé palivo se vozí ve speciálních zásobnících na upraveném bateriovém voze TKV, který ovládá jeden strojvedoucí a jeho druhý kolega zabezpečuje posun a případné další nezbytné činnosti.

Strojvedoucí ČD Cargo vozí postupně zpravidla tři zásobníky s čerstvým palivem na předem určený blok a naopak zase odváží Castory, do kterých se po vysušení naloží použité palivo, hermeticky uzavře a podle přesných instrukcí odveze do skladu použitého paliva. A právě toto palivo zde musí zůstat deponované ještě celých šedesát let až do úplného „vyhasnutí“, než se odveze do některého z trvalých úložišť jaderného paliva. 

Kilometr za půl hodiny

Strojvedoucí, kteří obsluhují v denním režimu závodovou vlečku, mají bezpečnostní proškolení. Jejich dvanáct vybraných kolegů, kteří zabezpečují několik týdnů v roce speciální palivové přepravy, musí projít několika kurzy a zároveň musí podstoupit zvláštní lékařské vyšetření. Přece jen jde o výjimečnou vozbu. Transport paliva je velmi opatrný a zhruba kilometrovou vzdálenost jede speciální bateriový vůz TKV více než půl hodiny. „Při přepravě se dbá v celé elektrárně na bezpečnost, a tak musíme dodržovat přísná nařízení především při samotném transportu. Člověk musí zapomenout hlavně na vlastní aktivity a plně se soustředit na samotnou práci,“ říká jeden z vybraných strojvedoucích Michal Chamra.

Jeho kolega Stanislav Bombala dodává, že během vlastní přepravy musí hodně dávat pozor na provoz automobilů a různých pojízdných mechanismů v rozsáhlém areálu elektrárny tak, aby nenastala jakákoli kolizní situace. „Jsme na tyto přepravy trénovaní a nesmíme dělat zásadně nic takzvaně navíc. Musíme uposlechnout okamžitě všech pokynů pracovníků elektrárny, které jsou životně důležité,“ říká Bombala. 

Dozimetry nejsou potřeba

Převoz čerstvého paliva je podle sdělení elektrárny natolik bezpečný, že železničáři nemusí u sebe mít ani dozimetry, protože před výjezdem je náklad proměřen speciálně určeným pracovníkem, který kdyby zjistil nepovolenou hodnotu, vlak by určitě nevyjel. Naopak při odvozu použitého paliva, které je samo o sobě silně radioaktivní, má posádka k dispozici dva dozimetry, z toho jeden neutronový, aby se okamžitě eliminovala jakákoli možnost ozáření. Podle vyjádření elektrárny i samotných strojvedoucích je možnost, že by k takové situaci došlo, spíše teoretická. Zúčastněné pracovníky chrání jak kvalitní odstínění Castorů, tak i přísná bezpečnostní opatření v samotné elektrárně.