Zdeněk Sedláček: Usnadňujeme lidem jejich cestu k vlaku

Co máte právě na stole, co se týče prodeje majetku?

Je toho docela dost. Aktuálně se věnujeme přípravě prodeje rekreačního střediska v Tanvaldu, bývalé nocležny ve Všetatech anebo nevyužívaných pozemků v Berouně u místního pivovaru. Objekt v Tanvaldu je nevyužívaný asi devět let, Všetaty jsou na tom podobně, už dlouho neslouží svému účelu. Celkově jde o majetek za více než 5 milionů korun, nyní jsou všechny tyto nemovitosti nabízeny na webu Českých drah.

Co chcete obecně dělat se zbytným majetkem?

Především se snažíme změnit jeho zařazení na obchodní, zkoušíme ho v první řadě pronajímat než prodávat. Užívání majetku Českých drah nájemcem udržuje nebo i zvyšuje jeho hodnotu a dlouhodobý příjem z nájmu je pro nás finančně zajímavější než jednorázový prodej. Pokud není v dlouhodobějším časovém horizontu tento postup úspěšný a rok či dva nikdo neprojeví zájem, začneme jej nabízet k prodeji. A demolice? To je úplně nejzazší možnost. Je detailně porovnáván přínos prodeje objektu za nižší cenu a cena drahé demolice spolu s budoucím využitím takto uvolněného pozemku. Výsledkem je případná oprava objektu nebo rekonstrukce prostor, které naleznou nového nájemce.

Stále zůstává strategie jít především do svého?

Jistě. Je nesmysl sedět v nájmu, byť u SŽDC, a mít nedaleko své prostory.

Které objekty se vám podařilo v nedávné době prodat?

Například bývalé dílny traťové distance v Kolíně. Koupil si je soukromník včetně ekozátěže. To místo navíc nebylo nikdy dostavěno. Výběrová řízení jsou připravená i na další objekty v okolí, které již neslouží Českým drahám.

A které chcete naopak opravit?

Veselí nad Lužnicí anebo Klatovy. Hlavně jde o prostory pro Zákaznický personál. Jinak připravujeme opravy i bytových jednotek, neboť po bytech – hlavně v Praze – je velká poptávka. Dařilo se nám například v Hostivaři, kde jsme na nádraží opravili tři byty. Investice se nám na nájemném vrátí do čtyř let. Ještě bych v Hostivaři rád vybudoval kanceláře, kde by mohli sedět zástupci odborových organizací. Kanceláře v centru Prahy, které užívají nyní, využijeme pro provozní zaměstnance, zejména jako nocležny a zázemí pro vlakové čety a strojvedoucí. Podobně bychom chtěli letos opravit čtyři byty v Kolíně. Poptávka po bydlení ve větších městech je totiž stále vysoká. Navíc budeme letos ve dvou etapách na provozní budově ČD na pražském hlavním nádraží opravovat prostory a šatny pro strojvedoucí a vybudujeme také nocležnu.

Prodáváte či pronajímáte i pozemky u nádraží. Co na nich roste?

Hlavně parkoviště. Přibližujeme a usnadňujeme lidem cestu k vlaku. Chceme, aby nejezdili do práce a za zábavou autem, ale přijeli na odstavné parkoviště a vyrazili spoji národního dopravce. Tím argumentujeme i při jednání s obcemi a musím říct, že tato idea se samosprávám velmi zamlouvá. Jen ve středních Čechách jde o zhruba čtyřicet lokalit. Ve spolupráci s městy už tyto projekty realizujeme třetím rokem. Rozjeli jsme například Kolín, Lysou nad Labem, pražskou Uhříněves, Říčany nebo Řevnice.

Jak daleko je rekonstrukce Masarykova nádraží, které je v majetku ČD?

Máme hotovou studii na kompletní rekonstrukci části B, tedy objekt u nejbližšího vstupu do metra. Již jsme konzultovali projektovou dokumentaci s budoucími nájemci a blížíme se do finále. Ke konci ledna budou všechna potřebná vyjádření k projektové dokumentaci a do poloviny února požádáme o stavební povolení. Ještě letos začneme s kompletní opravou objektu. Jde o investici za zhruba 100 milionů korun, a pokud vše půjde dobře, kolaudovat budeme do dvou let. Je třeba vzít v potaz, že půjde o práce za plného provozu nádraží a na památkově chráněné budově. V objektu B budou zaměstnanci ZAP a CIS. Už nyní také pracujeme na studii části F, což je trakt u pošty nad starými pokladnami. Tam počítáme s novými kancelářskými prostorami. Na objektu F aktuálně dokončujeme novou střešní krytinu a střešní okna. Jen pro zajímavost: rok jsme se ve spolupráci s projektanty opakovaně dohadovali s památkáři, z jakého materiálu bude střešní krytina, a pro vybraný typ jsme museli zpracovat samostatnou projektovou dokumentaci.

Před časem jste předělali i vilu Rozu. I tam trvalo vyřízení stavebního povolení dlouho.

Ano, rok a čtvrt. Nahoře byly byty, dole dílny. Nebyl to objekt v dobrém stavu. Akci jsme rozdělili na dvě etapy, druhá nás teprve čeká. Až přijdeme zástavbou v okolí „Masaryčky“ o parkoviště, plánujeme deficit řešit přesunem právě k Roze. Vlastníme zde celkem velkou plochu. Kvůli nekončícím průtahům s kolaudací některých objektů Nového spojení, které však nevznikly na straně ČD, nemůžeme dosud se stavbou parkingu začít.

Útěchou nám může být snad jen to, že například dopravní značení už s vjezdem na tyto pozemky počítá. Místa budou určena především zaměstnancům národního dopravce, budou to odtud mít jen pár kroků na hlavní i Masarykovo nádraží. Současná situace není ideální. Protože se zde pohybují bezdomovci, vynakládáme velké úsilí, abychom prostor udrželi v čistotě. Náklady jsou nemalé, jelikož nejde jen o vyklizení, ale i dekontaminaci prostoru, neboť kromě bezdomovců se tu schází i narkomani. Máme v plánu pozemek oplotit, projekt je již hotov.

Co všechno je na vile ještě nového?

Všechno. Dvojitá okna, exteriéry i interiéry, rozvody inženýrských sítí. Jde o objekt z osmnáctého století, který původně fungoval jako zájezdní hostinec. V sále, ze kterého je dnes velká zasedací místnost, se pořádaly plesy, kam chodíval i Karel Hynek Mácha.

V jakém stadiu je projekt Žižkov?

Stejně jako Masarykovo nádraží je i toto rozsáhlé území bývalého nákladového nádraží součástí developerského projektu. Situace je komplikovaná řadou faktorů. Na podzim například do hry vstoupilo hlavní město se snahou koupit památkově chráněné dominantní objekty nádraží. Smluvní partner má předkupní práva k objektům i pozemkům, ale zároveň rozběhu brání absence sejmutí stavební uzávěry související s probíhající změnou územního plánu brzděnou městskou částí. Za dílčí úspěch lze považovat fakt, že ze severní části bylo odstraněno kolejiště a ruiny v této části areálu jsou částečně zdemolovány a pozemky vyčištěny. Příjmy ze skladových objektů ČD, situovaných v  jižní části území, jsou stabilní a nezanedbatelné. Ovšem jakýmkoli významnějším obchodním, respektive stavebním aktivitám brání zmíněná uzávěra. Kdy se začne stavět, to si zatím netroufám odhadnout.

A co projekt Smíchov City?

V souladu se smluvními ujednáními s developerem jsme již dokončili první etapu, tedy pozemky jsme vyklidili, a některé vybrané objekty ČD šly k zemi. Nyní už pracujeme na další etapě, a to jsou opět demolice. U SŽDC bylo zajištěno odstranění části kolejiště a je vyčištěn prostor od autobusového nádraží na Andělu až k Severnímu nástupišti smíchovského nádraží. Zkrátka pozemek připravujeme k prodeji partnerovi.

V jakém stadiu je oprava budovy v plzeňské Purkyňově ulici?

To je velice rozlehlý objekt. V roce 2018 proběhla výměna oken, směrem do ulice je hotová i fasáda. Kompletně jsme přepracovali vnitřní dispozice, vybourali jsme staré dřevěné příčky a nahradili je modernějšími, skleněnými. Funguje nový výtah, toalety, automatická vrata do dvora a další. Letos plánujeme dopracovat projektovou dokumentaci pro celkovou rekonstrukci elektroinstalace a dalších součástí budovy. Kromě našeho Regionálního obchodního centra v domě sídlí SŽDC, Drážní úřad, ČD-Telematika, lékař a další soukromé subjekty.

Zdeněk Sedláček

Vystudoval Střední průmyslovou školu železniční, studium zakončil maturitou v roce 1984. Později vystudoval Vysokou školu finanční a správní, obor Řízení podniku a podnikové finance, kde získal titul ing. Je absolventem profesního vzdělávacího programu MBA na Ústavu práva a právní vědy. Pro ČSD, resp. ČD pracuje od roku 1984, nejdříve na traťové distanci v Ostravě, později tamtéž na Drahstavu. Od roku 1990 působil postupně na pražské Správě budov a na Regionální správě majetku, kde je nyní ředitelem. Zdeněk Sedláček má rád hokej, lyžování a cyklistiku.