Zbyněk Stanjura: Drážní infrastruktura potřebuje nezávislého regulátora

Ve funkci ministra dopravy je Zbyněk Stanjura necelé čtyři měsíce. Během této doby dal jasně najevo, že podporuje další liberalizaci železničního trhu. S tím souvisí i jeho snaha, aby České dráhy vystupovaly co nejvíce jako dopravce, a ne majitel drážní infrastruktury, například nádražních budov nebo pozemků pod kolejemi. Přiklání se rovněž k názoru, že drážní infrastruktura v České republice potřebuje vedle Správy železniční dopravní cesty i nezávislého regulátora. 

Jak jste jako rodák z Opavy komentoval, že loňský titul nejkrásnější nádraží získala stanice Opava východ?

Je to dobrá zpráva, Opava východ je krásné nádraží. Je to případ zdařilé rekonstrukce, kterou zajistily České dráhy. Město se k ní připojilo tím, že když se dělal pochod pro nástupiště, tak město Opava prosadilo a zaplatilo propojení na opačnou stranu za nádražím. Po dohodě s ČD jsme zřídili společný terminál pro autobusovou meziměstskou, městskou a hromadnou a železniční dopravu. Ale ta budova je prostě krásná. 

V dálkové osobní železniční dopravě podporujete liberalizaci trhu. Soutěž na vlaky na rameni Olomouc – Opava – Ostrava ale spěje ke zrušení...

Pro mě je klíčové, abychom první soutěž dokončili podpisem smlouvy. Do té doby nechci spouštět další soutěže, protože musíme tu cestu prošlapat od začátku do konce, abychom aspoň v jednom případě věděli, že tudy vede cesta. Je to bohužel klopotné, když vidíme, že se ta soutěž bude muset zřejmě zrušit. Pro ministerstvo dopravy je to poučení. Liberalizace ale pokračovat bude, a to nejen proto, že to nařizuje usnesení vlády.

(Rozhovor vznikl ještě před tím, než ministerstvo dopravy bez soutěže nabídlo provozování dálkové dopravy ve veřejném zájmu na této trati přímo společnosti RegioJet.)

Máme tu na jedné straně plně liberalizovaný první koridor Praha – Ostrava, kde je v řadě úseků kapacita prakticky vyčerpána. Na druhou stranu tu existuje velké množství ostatních tratí, kam se dopravci příliš nehrnou. Kudy z toho ven?

Rozdělit osobní dopravu na dálkové a regionální vlaky. Budu navrhovat, aby v rámci novely zákona o rozpočtovém určení daní veškerou částku na regionální dopravu dostávaly přímo kraje do svých rozpočtů, aby zodpovědnost byla jednoznačně na krajích. Kraje řeší i veřejnou autobusovou dopravu, takže že když budou řešit i železnice, budou více motivovány, aby se skutečně doplňovaly, aby nejezdil poloprázdný autobus vedle poloprázdného vlaku, pokud trať kopíruje silnici. A pak je na krajích, jak budou soutěžit. Nebo nebudou. Ony všechny uzavřely desetileté smlouvy, čímž využily poslední zákonnou možnost, kterou mohly. Ale ten čas už se krátí, polovina je pryč. Některé kraje už mohou v průběhu deseti let spouštět soutěže, občas to od hejtmanů slyším, že něco takového chystají, i když reálně zatím nikde nic nepodepsali. U dálkové dopravy těch tratí není tolik. Tady podporuji, aby to bylo zakotveno v zákonu o drahách. 

Tratě SŽDC vedou přes pozemky Českých drah. Co s tím? Prodat nebo převést? A případně za jakou cenu?

To musí rozhodnout vláda. My zatím svůj názor upřesňujeme. Podle mě by se pozemky pod kolejemi měly převést z ČD na SŽDC legislativní cestou, tedy zákonem a bezplatně. Chápu, že České dráhy jsou obchodní společností vázanou obchodním zákoníkem, pozemky mají nějakou hodnotu. Tvrdím, že pokud to legislativně šlo tam, tak by mělo jít legislativně i zpátky. Pro ministerstvo dopravy je velmi složité vystupovat v dvojjediné pozici, rozhodovat za správce kolejí i za národního dopravce. Z obou stran jsme podezříváni z podjatosti. Bylo by asi lepší tu dvojroli rozdělit. Stát by měl jednoznačně vlastnit veškerou infrastrukturu spojenou se železnicí. A pak by tu byli jednotliví dopravci a také nezávislý regulátor. 

Když jsme u slova dvojjediná, tak podobnou roli má ČD vůči výpravním budovám. Vlastní je, udržují je, ale využívají je víceméně bez poplatků i cestující jiných dopravců...

To je stejný případ. I nádražní budovy by měla vlastnit Správa železniční dopravní cesty. Nemyslím, že to máme řešit legislativní cestou. Tyto budovy by se měly skutečně prodat.  

Zastavme se u pojmu nezávislý regulátor. Máte představu, jak by měl fungovat a proč, když takovou úlohu víceméně dělá SŽDC?

Já bych chtěl, aby se SŽDC soustředila na infrastrukturu,udržování, její provoz a rozvoj a kromě ní by tu byl nezávislý regulátor. S tím, že se bude samozřejmě ptát SŽDC, zda přístup na kapacitu dráhy vůbec technicky možný. Ale jsme obviňováni, že je to státní organizace závislá na ministerstvu dopravy, které současně vykonává i akcionářská práva v Českých draháh. U nezávislého regulátora bude nade vší pochybnost jasné, že není ovlivňováno. 

Jak to vypadá se hledáním šéfa společnosti ČD Cargo?

To je spíš otázka na členy představenstva Českých drah, kteří od listopadu 2012 převzali mnohem aktivnější roli v řízení společnosti. Management ČD mi bude zdůvodňovat, jak hospodařilo ČD Cargo a jak k tomu přispělo, zda tam je ředitel, či není. Pro mě je důležité, jak budou výsledky obhájeny v představenstvu a v dozorčí radě. 

Jsou ještě aktuální úvahy o spojení ČD Cargo se slovenským? Nebo naopak rozdělení na ucelené přepravy a jednotlivé vozové zásilky, popřípadě nebo vstup silného partnera? Uváděla se například společnost ČEZ...

Nejdříve z ČD Cargo musíme udělat prosperující firmu, pak má smysl přemýšlet o nějaké fúzi, nákupu nebo sloučení. Pokud se nám to nepovede, tak bychom to neměli dělat. To neznamená, že bychom takové varianty neměli zvažovat, ale slovenská společnost ZSSK Cargo má, pokud vím, také velké ekonomické problémy. Nejdřív si musíme vyřešit domácí úkol, aby ČD Cargo fungovalo dobře v ČR, pak má logiku, aby se podívalo i za hranice, zda by svoji pozici obchodní i podnikatelskou neposílilo. Určitě nejsem pro rozdělení společnosti ČD Cargo na jednovozové zásilky a ucelené vlaky – to by nic nevyřešilo. Snažíme se snížit bariéry pro vstup do odvětví, aby trh s jednovozovými zásilkami byl atraktivní i pro další dopravce. 

Co říkáte na to, že kvůli podpoře obnovitelných zdrojů musí jen letos zaplatit České dráhy, potažmo jejich cestující, 682 milionů korun?

To je samozřejmě špatně, nicméně bych chtěl připomenout, že v roce 2005, když se to zavádělo, tak ODS proti tomu v Poslanecké sněmovně vystupovala a také hlasovala. Bohužel negativní efekty se dostavily. Stát má zatím velmi omezené možnosti. Tuhle chybu už nesmíme opakovat a žádnou podporu obnovitelných zdrojů už nepřiznávat. Nutno říci: tohle byla přátelé špatná cesta, končíme.