Zbyněk Hořelica: Na železniční infrastrukturu zamíří miliardy korun

Jak velké finanční částky bude Státní fond dopravní infrastruktury rozdělovat pro trati v letech 2016 až 2020?

Pro základní představu o jakou úroveň prostředků se jedná, zmíním sněmovnou projednávaný rozpočet na rok 2016. Předpokládá, že do železniční infrastruktury bude směřovat přes 25,6 miliardy korun a ve výhledu pro rok 2017 víc než 28,8 miliard. Rozpočet výdajů do železniční infrastruktury je již očištěn o vliv daně z přidané hodnoty, tedy o 21 procent. Současně nezahrnuje vlastní příjmy z provozování dopravní cesty, což při prvním pohledu není zcela zřejmé. Pak se může zdát, že výdaje do železniční infrastruktury jsou opticky nižší než u silniční. V případě střednědobého výhledu do roku 2018 se jedná o indikativní výhled, protože nyní nelze předpovídat výdaje do železniční dopravní infrastruktury v dlouhodobém horizontu. Tato predikce by určitě byla zatížena významnou nepřesností, a to jen z prostého důvodu, že rozpočet SFDI a tím pádem i výdaje do dopravní infrastruktury jsou závislé na mnoha ekonomických faktorech. Pozitivní informací je, že v rámci programového období EU na období 2014 až 2020 je pro železniční infrastrukturu a další udržitelnou dopravu celkem připraveno 135 miliard korun, a to jak z Operačního programu doprava, tak i z programu na propojování Evropy – anglicky Connec­ting Europe Facility. 

Do kterého kraje zamíří největší objem peněz a na co se použijí?

Výčet investičních akcí zařazených v rozpočtu SFDI k financování v příštím roce je rozsáhlý. Část rozpočtu týkající se železniční dopravní cesty obsahuje 180 položek a zahrnuje i projekty privátních regionálních drah typu JHMD, PDW Railway a dalších. Detailní rozpočet SFDI zájemci po schválení ve Sněmovně koncem roku najdou na stránkách www.sfdi.cz. Zmíním alespoň nejvýznamnější železniční akce, jako je modernizace trati Rokycany – Plzeň či traťového úseku Praha Běchovice – Úvaly, nebo stavbu dálkově ovládaného zabezpečovacího zařízení na trase Mikulovice – Jeseník. Rozhodujícím faktorem pro jeho sestavení je nutnost v maximální možné míře respektovat a uspokojovat požadavky na opravy a údržbu sítě a přípravu akcí podle vládou schváleného dokumentu Dopravní sektorové strategie, 2. fáze. Dokument má zajistit dofinancování projektů z Operačního programu doprava z let 2007 až 2013, zajištění dostatečného čerpání peněz z OPD na období 2014 až 2020 pro splnění konkrétních stanovených a sledovaných cílů, aby ČR nebyly kráceny prostředky z OPD na zajištění financování již rozestavěných akcí a na zahajování nově připravených akcí.

Podpoří SFDI výstavbu širokorozchodné nákladní železnice z polských Katowic do Ostravy, o níž se před nějakou dobou mluvilo? Má tato případná investice potenciál?

S rozvojem železniční dopravní infrastruktury úzce souvisí i řada strategických úvah, které jsou především v gesci ministerstva dopravy, které je nositelem strategie výstavby. Je zřejmé, že existuje mnoho otázek a úvah co a jak rozvíjet. Výstavba širokorozchodné nákladní železnice z polských Katowic do Ostravy je pouze okrajové téma. Pokud jsem dobře informován, tak takový záměr na ministerstvu dopravy evidován není, protože pro evropské financování je celkem pochopitelně preferován výhradně standardizovaný evropský rozchod.

Je nějaká naděje, že se i u nás začne někdy jezdit stošedesátkou také po regionálních tratích, jako je tomu v současné době na například v sousedním Německu?

V této souvislosti je potřebné především vědět, že každé zvažování výdajů do infrastruktury – a to jak železniční, tak i silniční – se vždy opírá o záměr projektu, který specifikuje potřebné a ekonomicky obhajitelné parametry. Pokud tedy uvažujeme o regionálních tratích, tak v mnoha případech nemůže být taková rychlost, tedy zmíněných 160 km/h, vůbec dosažitelná, a to nejen z důvodů směrových poměrů regionálních tratí, ale především z hlediska vlastní ekonomické efektivnosti výstavby a následného provozu.

ISPROFIN je informační systém programového financování, jehož správcem je ministerstvo financí. Jak moc se dotýká že­lezniční dopravy?

Státní fond dopravní infrastruktury eviduje záměry všech projektů, tedy železničních, silničních, projektů na vodní cestě, nebo projektů týkajících se cyklistických stezek či bezpečnosti v systému ISPROFOND. Programové financování ISPROFIN, jehož správcem je ministerstvo financí, není nástrojem, v němž by SFDI evidoval předmětné záměry projektů a tímto způsobem je financoval. Pochopitelně systém ISPROFOND umožňuje sledování výdajů na různém typu infrastruktury v detailní podobě – a to například jak z hlediska času, typu zdrojů, výdajů nebo investorů. To, co je z našeho pohledu nejdůležitější, je celková efektivnost vynakládaných prostředků, průběžné dodržování parametrů výstavby či kontrola výdajů. Proto SFDI významně posílil jednak kontrolní činnosti na akcích u všech investorů a zároveň i poradenskou a konzultační činnost už v etapách přípravy projektů. Především poradenská činnost hraje významnou roli při hledání alternativních řešení a odstraňování administrativních nedostatků. SFDI každoročně financuje několik stovek akcí a setkává se s opakujícími se chybami na straně především menších investorů. To se sice přímo netýká hlavní železniční infrastruktury, nicméně i u regionálních provozovatelů konzultační činnost může být významným nástrojem k eliminaci administrativních přehmatů.

 Rozlišujete při rozdělování prostředků regionální, a naopak celostátní dráhu? Regionální železnice může mít leckdy větší význam než státní.

Celková železniční infrastruktura, ač se formálně dělí na tratě celostátní a regionální, je vždy podřízena jednotnému pohledu, a to ve všech etapách – jak ve studiích proveditelnosti, tak v záměrech projektu. Primárně rozhoduje o obhajitelnosti jakékoli investice předpokládaná poptávka uživatelů. Z pohledu zařazování akcí do financování budou však spíše upřednostňovány investice do transevropské sítě TEN-T, na něž jsou také určeny prostředky na spolufinancování z Operačního programu doprava 2014 až 2020.

ZBYNĚK HOŘELICA

Po dokončení studia na Vysoké škole báňské – TU Ostrava v roce 1997 působil v několika finančních institucích a od roku 2008 začal pracovat ve Státním fondu dopravní infrastruktury jako zástupce ředitele odboru řízení výdajů. Od roku 2011 se stává náměstkem sekce pro správu finančních zdrojů a v roce 2015 je ustanoven ředitelem Státního fondu dopravní infrastruktury.