Wolfgang Pfaff: Railjety zůstanou vlajkovou lodí ÖBB

Nedávno jsem se doslechl, že údržba lokomotiv Taurus, které jsou na railjetech používány, se nyní provádí výhradně v Grazu v divizi ÖBB Produktion…

Údržba lokomotiv byla převedena do Grazu z toho důvodu, že s příchodem nového jízdního řádu modré railjety nejsou deponovány přes noc ve Vídni. Technici a údržbáři z naší štýrské divize v Grazu byli ohledně údržby lokomotiv Taurus řady 1216 proškoleni již v průběhu loňského roku, takže vše běží podle plánu.

Existuje nějaké vysvětlení pro to, proč některé červené, ale i modré lokomotivy Taurus, které jsou jinak nasazovány ve vlacích railjet, občas vozí třeba nákladní vlaky s uhlím ve směru do Ostravy?

Všechny stroje řady 1216 jsou soustředěny ve vídeňském depu Matzleinsdorf. Pokud tedy vznikne nějaký výpadek, použije se právě jakýkoli stroj, který je momentálně k dispozici, a nezáleží při tom na jeho barvě. I u našich railjetů se v současné době obecně používá i mnoho červených lokomotiv dceřiné společnosti ÖBB Rail Cargo Austria. Vzhledem k současnému příznivému vývoji nákladní dopravy se zvyšuje potřeba lokomotiv, a tudíž není vždy možné na soupravu zařadit stroj se stejnou barvou, která „ladí“ se zbytkem soupravy. Ale díky přemístění údržby některých lokomotiv do Grazu se tento stav určitě zase zlepší.

Plánuje společnost ÖBB případně nějaké vylepšení railjetů podobně jako to činí německá společnost DB u svých vlaků ICE nebo České dráhy u Pendolin?

Railjety i nadále zůstanou vlajkovou lodí rakouské vnitrostátní, ale i mezinárodní dálkové dopravy. Důkladnější revize souprav je ale na programu až za několik let, kdy budeme uvažovat i o vylepšení vnitřního vybavení.

Připravujete letos nějaké zlepšení služeb poskytovaných společné klientele červeno-modrých vlaků railjet, zejména pak v oblasti gastronomie?

Od prosince roku 2017 je zákazníkům v ekonomické třídě railjetů ÖBB mezi Vídní a Prahou z pojízdných minibarů poskytována padesátiprocentní sleva na všechno zboží s výjimkou lihovin. Od 1. dubna letošního roku se pak cestující mohou rovněž těšit na nabídku nového rakouského provozovatele cateringových služeb „DoN“ a jeho regionální pokrmy z čerstvých surovin, ale i na inovativní koncept, jenž do budoucna počítá také s digitálním systémem objednávek. 

Máte představu, co by bylo možno udělat s některými přeplněnými spoji railjetů, zejména na trase z Prahy do Vídně a zpět? Plánují se případně nějaké dodatečné nebo „výpomocné“ vlaky s klasickými dálkovými vozy?

Z provozního hlediska je nasazování dodatečných vozů dosti náročné a také velmi drahé. Na území Rakouska, kde míváme také problémy s velkou frekvencí cestujících, uplatňujeme koncept posilových vozů ke klasickým soupravám, abychom tak cíleně posílili pouze přetížené úseky a nemuseli nechávat dodatečné vozy projíždět celou trasu. Jedná se například o úseky z Vídně do Lince nebo do Wiener Neustadtu. Na zahraniční spoje směrem na Prahu bohužel tento koncept nemůžeme uplatnit.

České dráhy jsou jako jediná zahraniční železniční společnost v nejvyšší možné míře propojeny s informačními systémy ÖBB. Jedná se přitom o informace o aktuálních polohách vlaků a jízdních dokladech, jež jsou přenášeny do informačních systémů railjetů. Jak tento koncept vlastně funguje?

Rakouský provozovatel infrastruktury ÖBB-Infra posílá data v reálném čase do našeho systému jízdních řádů, který představuje server Hafas. Tyto údaje se přes takzvaný LINK přenášejí prostřednictvím vlastního serveru do informačních systémů pro cestující. Pro dopravu provozovanou s Českou republikou jsme vytvořili dodatečné rozhraní k vašemu systému jízdních řádů IDOS, abychom tak dostávali údaje v reálném čase, které se týkají českých vlaků. Na základě toho umožňujeme sdílení dat v reálném čase na vašem území.

Co říkáte výsledkům dosaženým u dálkových vlaků z Prahy do Lince po prvním roce provozu?

Tyto vlaky zaznamenaly mimořádný úspěch. Podařilo se nám dosáhnout téměř dvojnásobného zvýšení počtu cestujících. Přičítáme to zejména modernímu vozovému parku Českých drah a současně zkrácení jízdní doby v úseku České Budějovice – Praha a zpět. Společně s Českými drahami jsme kromě toho připravili atraktivní cenové nabídky, mezi něž se řadí například First Minute Evropa či jízdenky ÖBB Sparschiene.

Jak byste v krátkosti vyhodnotil situaci ohledně přesnosti dálkových vlaků ÖBB?

I přes problémy způsobené četnými stavebními pracemi na trase německého železničního koridoru přes Rosenheim, kudy jezdí celá řada našich vlaků, a které trvaly od dubna do listopadu 2017, vykazujeme velmi dobrou hodnotu přesnosti vlakové dopravy. A to navzdory nepříznivému počasí včetně loňských prudkých bouří. Například na trase vlaků naší společné aliance jelo 85,6 procenta vlaků načas ve směru do Grazu, a naopak dokonce celých 95 procent ve směru na Prahu. V ÖBB používáme takzvaný systém řízení přesnosti. Prostřednictvím tohoto systému lze proaktivně řídit komplexní proces týkající se konkrétního vlaku. Při plánovaných výlukách mimo jiné pomocí takových opatření, jakými jsou například jízdní řády obsahující již stanovené odchylky.

Na závěr dovolte osobní otázku – jaký je váš vztah k České republice?

Stejně jako je tomu u většiny Vídeňanů, tak i někteří moji předkové pocházejí z různých koutů někdejší monarchie. Velká část z nich pochází z Pardubicka a část mých příbuzných žije v současné době v Praze a Liberci. Pro moji babičku, jejíž dívčí jméno bylo Králová, byla čeština druhým mateřským jazykem. Proto jsem si v průběhu studia ekonomie na vysoké škole vybral jako volitelný předmět právě češtinu, a dokonce jsem absolvoval jeden semestr na VŠE v Praze. Mám Česko moc rád, a to jak jeho obyvatele, tak i vaše nepřekonatelné pivo.

WOLFGANG PFAFF

Absolvent národohospodářského oboru na Ekonomické univerzitě ve Vídni, přičemž letní semestr 1996 strávil na výměnném studijním pobytu na VŠE v Praze. V letech 2002 až 2006 pracoval jako projektový manažer různých mezinárodních dopravních projektů pro rakouské dopravní ministerstvo a město Vídeň. Od roku 2006 působí u ÖBB, nejdříve jako key account manager pro sektor příměstské dopravy, od roku 2009 v oblasti firemního a strategického rozvoje a od roku 2012 je manažerem linek dálkové dopravy (ÖBB Fernverkehr).