Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Rozhovor / Vladimír Kostelný: Na výluky se umíme dobře připravit

Vladimír Kostelný: Na výluky se umíme dobře připravit

23.1.2018 – autor: JOSEF HOLEK

Plzeňský region se v posledních letech potýká s častými a nepřetržitými výlukami tratí. České dráhy a jejich plzeňské Regionální obchodní centrum (ROC) na tuto skutečnost dokáží pružně reagovat. Výrazné změny v novém jízdním řádu přinesly i Západní expresy. Co cestující letos čeká a jak se v regionu změnily jízdní řády? O tom jsme hovořili s obchodním ředitelem ROC Vladimírem Kostelným.

Vladimír Kostelný: Na výluky se umíme dobře připravit

Jak jste se vypořádali s dlouhodobou výlukovou činností, kterou přinesla rekonstrukce plzeňského uzlu?

Protože je v našem kraji většina tratí jednokolejných, musí být při jakékoliv údržbě nebo rekonstrukci tratě přerušen provoz. Z toho vyplývá nutné zajištění náhradní autobusové dopravy. Dlouhotrvající výluková činnost u nás odstartovala s optimalizací III. tranzitního koridoru z Plzně do Chebu v roce 2006. Dnes jsem rád, že výluky, byť jsem z nich měl dříve husí kůži, jsou dlouhodobé a nepřetržité. Z provozního hlediska jsou totiž lepší, vnesou do výlukového chaosu řád a vše běží bez problémů.

A ty menší výluky? Znamenaly pro vás komplikace?

Než si na ni cestující a železničáři zvyknou, je po výluce. Snažíme se se Správou železniční dopravní cesty (SŽDC) dohodnout termíny výluk tak, aby byly – pokud možno – každý den ve stejném období a opatření nebyla tolik komplikovaná. Čím dříve obdržíme přesné termíny bez následných změn a úprav, tím lépe se výlukový jízdní řád připravuje a projednává s objednatelem.

Práce na plzeňském uzlu nekončí. Co vaše ROC v tomto smyslu ještě čeká?

Aktuálně jezdí naše vlaky po rekonstruovaném severním i ještě po starém jižním viaduktu nad Mikulášskou ulicí. Brzy však začne demolice a následná stavba nového jižního mostu. Výluka se pak dotkne celé jižní části hlavního nádraží. Od chvíle, kdy stavba začala, je v Plzni omezena kapacita železniční dopravy. Nicméně ve spolupráci se SŽDC se daří „vyjezdit“ všechny naše vlaky bez větších obtíží.

Letos vás ale ještě čeká další stavba přesmyku domažlické trati u Škodovky.

Zde je naplánována výluka na tři měsíce od 1. března a dále deset dní v září. Náhradní autobusovou dopravu plánujeme tak, že všechny osobní vlaky budou nahrazeny mezi Plzní a Vejprnicemi a expresy v úseku mezi Rokycany a Nýřany. Od toho si slibujeme dodržení jízdního řádu, neboť autobusy pojedou především po dálnici.

Jak budete řešit přerušení provozu u Pňovanského mostu?

Akce je plánovaná od poloviny června do konce září. Předpokládáme výluku celé trati z Pňovan až do Bezdružic. Ovšem jízda po silnici je z časového hlediska nerealizovatelná. Proto plánujeme jezdit s Regionovou z Plzně do Stříbra a náhradní dopravu zajistíme ze Stříbra dvěma autobusy. Jeden pojede do Trpíst a Blahoust, druhý přímo do Cebivi a dále obslouží všechny zastávky až do Bezdružic. Další významnou stavbou v našem regionu je železniční tunel pod vrchem Chlum. Oba tubusy jsou vyraženy a zahájení provozu je plánováno na letošní prosinec. Očekávám časové změny na tratích číslo 170, 175 a 176, protože se zkrátí jízdní doba z Rokycan do Plzně o osm minut. Tomu musí být přizpůsobena regionální doprava z Rokycan do Mirošova a dále do Nezvěstic a z Chrástu do Radnic. Druhá jmenovaná trasa má být nově zaústěna do Ejpovic, kde bude přestup na hlavní trať směr Plzeň a Rokycany. Pravda, Radničtí pojedou do Plzně delší trasu, časově však k úhoně nepřijdou, čas uspoří v tunelu. A ani cena jízdného se nezmění.

Co vše musíte zabezpečit pro hladký provoz při těchto omezeních?

Především náhradní autobusovou dopravu a s tím související problematiku – například vyhrazení prostoru pro autobusy, prostor pro jejich odstavení, označení dopravními značkami. Aktuálně připravovaná tříměsíční výluka přesáhne finanční limit pro výběrové řízení na dopravce, kde jde již o velkou nadlimitní zakázku. Vše již připravujeme v předstihu, ale nikdy reálně nevíme, jak bude provoz vypadat. Vycházíme jen z bohatých zkušeností. Zajišťujeme oběhy souprav, ve spolupráci s DKV i hnacích vozidel a podklady pro autobusového dopravce. Zpracovaná opatření také projednáváme s objednatelem.

Stále se autobusoví dopravci potýkají s nedostatkem řidičů?

Tento problém přetrvává, a navíc narůstá. Slyším to od dopravců. Dokonce se nám stalo, že jsme nesehnali dopravce na výluku vůbec. Obávám se, že potíže budeme mít i letos, a to zejména v obdobích souběhu více výluk na hlavních tratích. Lokální tratě vždy vyřešíme jedním nebo dvěma autobusy, ale na hlavní tahy jich potřebujeme patnáct i dvacet. Dopravců na Plzeňsku je třiadvacet a problémy mají prakticky všichni.

Jak moc se na západě Čech změnily jízdní řády?

V regionální dopravě nastaly změny zejména s ohledem na úpravy v dálkové dopravě. Na domažlické trati přibyly Západní expresy, které nově zastavují i v Holýšově. Domažlická trať je jednokolejná, takže muselo dojít k úpravě časů regionálních spojů na této trati i na návazných tratích. Plzeňský kraj u nás již neobjednal dva páry meziregionálních spojů z Plzně do Mostu, ale výkonově jsme zůstali na stejných číslech. Více vlaků máme na trati z Plzně do Domažlic, třeba ranní spěšný. Odpoledne nově jezdí osobní vlak do Nýřan a zpět. Další změnou je větší počet rychlíků vyšší kvality z Prahy do Klatov, které jezdí z Plzně každé dvě hodiny. Upravily se zažité časové polohy osobních vlaků.

Proč zastavují Západní expresy nově v Holýšově?

V úvahu připadalo zastavení ve Staňkově, Holýšově a ve Stodu. Z časových důvodů mohlo být realizováno pouze v jedné stanici. Objednatel, v tomto případě ministerstvo dopravy, se přiklonil k Holýšovu, protože v této stanici je největší počet nastupujících a vystupujících. Kromě toho ve městě funguje velká německá firma a řada Němců naše vlaky využívá.

O víkendu se dvouhodinový takt na domažlické trati posunul o hodinu. Co bylo cílem?

Nově vlaky o víkendu odjíždí a přijíždí do Plzně v sudou hodinu. Výhodou je, že vlaky přijíždí a také odjíždí v době, kdy jede více přípojných vlaků. Třeba rychlíky do Českých Budějovic a Chebu. Sice jsme změnili zažité časy, ale takto mají cestující zajištěno směrem na České Budějovice i Cheb o víkendu rychlejší spojení bez hodinové doby na přestup.

Už máte v hlavě změny pro další grafikon?

Od prosince 2018 předpokládáme nasazení jednotek Regio­Panter na linku Plzeň – Horažďovice předměstí a částečně z Plzně do Pňovan. S krajem máme na tuto linku s novým dopravním konceptem uzavřenu smlouvu. Nedávno, v prvním možném termínu, jsme předložili projekt k hodnocení na přidělení dotace. Na linku je plánováno devět elektrických jednotek RegioPanter a dvě klasické soupravy s řídicím vozem – jedna na zálohu a druhá bude využita na jeden pár spěšných vlaků z Plzně do Horažďovic předměstí a zpět.

Kraj chce integrovat hromadnou veřejnou dopravu v celém kraji. Už se na to připravujete?

Plzeňský kraj plánuje rozšíření IDP od 1. července letošního roku na celé území kraje. Ve vlacích a autobusech bude možné využít Plzeňskou kartu anebo naši In Kartu, která má s Plzeňskou kartou stejné možnosti. Na In Kartu ČD lze nahrát aplikace IDP, a naopak na Plzeňskou kartu lze nahrát tarif ČD. Na jednu kartu je možné jet vlaky, autobusy i MHD.

Jaké zajímavé akce plánujete?

Již několik let máme podobný a oblíbený program. Se střediskem volného času dětí a mládeže Radovánek vypravujeme v květnu a září z Plzně zvláštní cyklovlaky. Vyjedeme do určitého regionu, ve kterém jsou připraveny okruhy pro zdatné cyklisty i pro ty, kteří vyznávají pohodovější jízdu. Třeba v květnu plánujeme trasu do Protivína.

I vy jste vášnivý cyklista. Kam se letos vypravíte vlakem?

Rád bych se opět podíval na Čerchov a Poledník. Na Šumavě a v Českém lese je nádherná příroda. Vezmu kolo, vyjedu například do Domažlic vlakem a pak se vypravím přes Klenčí na Čerchov. Pravidelně jezdívám také do Švýcarska, kde se nádherně kloubí příroda, kopce a železniční doprava.

Vladimír Kostelný

Po studiu na Střední průmyslové škole dopravní v Plzni nastoupil na Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině. Poté byl průvodčím, výpravčím vlaků ve Stodu či v Plzni a od roku 1986 nastoupil na tehdejší Jihozápadní správu dráhy jako informatik. Byl ředitelem Krajského centra osobní dopravy ČD v Plzni, po jeho transformaci se stal obchodním ředitelem Regionálního obchodního centra. V zimě lyžuje, v létě jezdí na kole, na jaře a na podzim preferuje koloběžku. V rámci volného času, kterého má nedostatek, se věnuje modelářství.


Průměrné hodnocení (22 hlasů): 3.73

Další články této rubriky

Roman Koreň: Snažíme se, abychom cestující nezklamaliRoman Koreň: Snažíme se, abychom cestující nezklamali

17.8.2021 - Nedávno jmenovaný ředitel Železničnej spoločnosti Slovensko (ZSSK) Roman Koreň chce navázat na svého předchůdce. Rád by také zvýšil efektivitu firmy. Co soudí o spolupráci se zahraničními partnery, jak je nspokojený se spojením… »

Daniela Dudová: Pečujme o duševní zdraví našich zaměstnanců Daniela Dudová: Pečujme o duševní zdraví našich zaměstnanců

16.6.2021 - Lidé pomoc psychologa stále přijímají s velkými obavami, s řadou předsudků a mezi profesemi jako psycholog či psychiatr často nerozlišují. Tvrdí to alespoň vedoucí psycholožka Centra psychologických služeb Dopravního… »

Aneta Miklášová: Od příběhů železničářů se nelze lehce odpoutatAneta Miklášová: Od příběhů železničářů se nelze lehce odpoutat

21.4.2021 - Pomoc potřebným, ať už lidem či zvířatům. To jsou slova, která se člence správní rady a autorce názvu Nadační fond Skupiny ČD – ŽELEZNICE SRDCEM (NFŽS) Anetě Miklášové vybaví při otázce, co pro ni znamená slovo charita.… »

 

Všechny články rubriky Rozhovor

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika