Vladimír Jakunin: Tranzit po kolejích z Asie do Evropy je dobrý byznys

Co považujete za největší přínos pražské konference generálních ředitelů železnic OSŽD? Co jste řešili?

Největším úspěchem je, že se toto setkání vůbec uskutečnilo. Že se daří rozjet spolupráci mezi členy Organizace pro spolupráci železnic a Mezinárodní železniční unií (UIC) a jejich představiteli a hledat pozitivní řešení. Problémy, které se tu měly řešit, nejsou ve skutečnosti problémy, ale úkoly. A to nejenom pro RŽD, OSŽD nebo UIC, ale pro celou železniční dopravu, vlastně železnice kompletní Evropy. Jsou to úkoly pro mezinárodní výkonné moci a různé organizace a ve své podstatě neznamenají nic jiného než problémy růstu. Jednám o tom se zástupci z celé Evropy. Tady, v rámci OSŽD, ač vztahy teď nejsou nejlepší, na tom musíme dlouhodobě pracovat a dohodnout se.

Velké téma pro řadu železničních správ sdružených v OSŽD a pro RŽD jeden z největších projektů je otázka trans­asijsko-evropské spolupráce, konkrétně možnost modernizace, respektive výstavby železničního spojení. Jaký je v tomto společném projektu pokrok?

Jihovýchodní Asie nabízí obrovské ekonomické možnosti. Loni se stala přidruženým členem OSŽD Jižní Korea, kde je železniční doprava na velmi vysoké úrovni. Víme, že mezi jihokorejským Pusanem a západní Evropou se každoročně přepraví šest milionů kontejnerů. Pokud by železnice chtěly převzít jen 10 % z tohoto objemu převáženého po vodě, tak by to byl pro všechny obrovský úspěch. Sami ale nic nezmůžeme, proto tu jsou plány na transasijsko-evropskou spolupráci. Dnes jsou k tomu poměrně dobré podmínky, neboť na myšlence „pozemního mostu“ procházejícího ve směru dávné Hedvábné stezky se všichni shodneme. Zatím se kontejnery jedoucí po železnici prostřednictvím „pozemního mostu“ překládají, ale my chceme, aby tu byla koncepce „jedna cesta, jeden vlak“, kdy by se pouze měnil rozchod. A i tyto technické otázky, přechodnosti atd. se řeší na jednáních OSŽD. Ruská vláda přijala rozhodnutí, že se tato linie bude modernizovat a že se toho stoprocentně účastní RŽD. Součástí toho má být modernizace Transsibu a BAMu (Bajkalsko-amurské magistrály). Letos by se měly úvahy rozpracovat na projekty a doufám, že uvidíme konkrétní výsledky. Zájem mají i Číňané, kteří jako jediní už do těchto plánů přizvali banky. Projevily ho i další společnosti, včetně těch z Evropy, ale já osobně nevidím nikoho, jakoukoli společnost, která by byla schopna zvládnout takové objemy práce a vzít na sebe tak obrovský úkol. Jsem však přesvědčen, že jak Rusko, tak Čína i Evropa se budou chtít účastnit tohoto projektu.

Je známo, že se RŽD chtěly účastnit privatizace řeckých železnic OSE včetně společnosti ROSCO a přístavu v Soluni. Jak to vypadá nyní?

Uskutečnilo se oficiální setkání delegace Železnic Ruské federace s představiteli vlády Řecka, kde se projednávaly perspektivy a a společné body. Projekt se projednává i nadále. Nápadu účasti RŽD v projektu privatizace a modernizace řeckých železnic musí ještě předcházet souhlas naší vlády. Je to stále aktuální, i když to nemusí být hned zítra.

Na pražské konferenci OSŽD jste se zúčastnil jednání se zástupci společností České dráhy, ČD Cargo a VUZ. Co jste vlastně probírali?

Právě teď jsme mluvili s kolegy z české železnice o perspektivách rozvoje a o hlavních železničních projektech Evropa – Asie. Vidím, že i v Česku se pro tuto myšlenku dělá mnoho. Perspektiva tranzitních přeprav po kolejích z Asie do Evropy u české strany, zejména nákladního dopravce, prostě vyvolává zájem. Jak pro vás, tak pro ruskou železnici to bude zajímavý byznys a samozřejmě musíme pokračovat v rozhovorech z pozice další spolupráce.

V. I. JAKUNIN

Prezident společnosti Rossijskije železnyje dorogi (RŽD), Železnic Ruské federace. Narodil se v roce 1948 a promoval na Leningradském institutu techniky a mechanického inženýrství v roce 1972. Kariéru zahájil jako výzkumník na Státním institutu aplikované chemie. Po vojenské službě v sovětské armádě pracoval jako vedoucí technik pro sekretariát státního výboru rady ministrů SSSR v oboru zahraničního obchodu a rovněž vedl jedno z oddělení na Fyzikálním a technickém ústavu A. F. Joffeho při Akademii věd SSSR. V letech 1985 až 91 byl prvním, později druhým sekretářem sovětské stálé delegace u OSN, pak předsedou správní rady Mezinárodního střediska pro obchodní spolupráci a šéfem inspektorátu federálního okrsku na odboru vyšší kontroly v sekretariátu prezidenta Ruské federace. V říjnu 2000 se stal zástupcem ministra dopravy a v únoru 2002 prvním náměstkem ministra železnic. Rok poté ho výbor RŽD jednomyslně zvolil prvním viceprezidentem společnosti, od června 2005 prezidentem. Od ledna 2006 byl vědeckým vedoucím a předsedou dozorčí rady Střediska pro analýzu problémů při hospodářské sekci Ruské akademie věd. RŽD zastupuje v řadě mezinárodních organizací, např. OSŽD. Za velký přínos k zavádění opatření pro reformu železniční dopravy a za rozvíjení strategie rozvoje ruských železnic dostal v říjnu 2007 medaili „Vzorný zaměstnanec Ruských železnic“. V. I. Jakunin je podle médií zařazován mezi tzv. oligarchy, patří k blízkým lidem Vladimira Putina a od anexe Krymu Ruskem je i na seznamu osob, proti nimž jsou vedeny sankce.