Josef Smýkal: Stát má vnímat České dráhy jako svého šampiona

Nedávno byly zveřejněny hospodářské výsledky ČD za první pololetí letošního roku. Jak je hodnotíte z pozice člena dozorčí rady?

Řeklo by se „blýská se na lepší časy“ a já bych si to určitě přál. Ale pro lepší výsledky je ještě třeba hodně udělat a podle mého to není otázka několika měsíců. České dráhy byly k 31. 12.2013 ve ztrátě a mimo jiné se zadlužily kvůli nutné obnově vozidlového parku. Počty cestujících rostly jen pomalu – na to má bezesporu vliv konkurence. Proto bylo a je nutné přijmout řadu konkrétních, někdy tvrdých opatření, ať už se jedná o snižování režijních, osobních či provozních nákladů, efektivní nákupy energií, materiálů i služeb, zvyšování produktivity práce. Bude také nutné dořešit otázku majetku, investic, čerpání prostředků z Operačního programu Doprava, Státního fondu dopravní infrastruktury. K tomu však musí přispět i stát, tedy ministerstvo dopravy. 

České dráhy byly kritizovány kvůli rostoucí zadluženosti. Myslíte si, že dluhová zátěž je v současné době pro národního dopravce velkým břemenem?

Zadluženost Českých drah je vysoká zejména kvůli investicím z předchozích let. Nyní činí asi 34 miliard korun a prognózy jsou takové, že by měla ještě růst v letech 2014 a 2015. Vycházím z podkladů ze střednědobého plánu a rozsahu zasmluvněných zakázek pro léta 2014 a 2015. Dá se však očekávat, že by se zadluženost zastavila či stabilizovala v letech 2016 a zlepšení stavu by mělo nastat v roce 2017. Není dobrá, ale není ani dramatická. Myslím, že je pod kontrolou. Obdobné případy jsou známy i v zahraničí. Netěší mě ani pokles ratingu ČD. Je ale v silách vedení ČD stav zadluženosti zvládnout. 

Jak hodnotíte rychlost a postup obnovy vozidlového parku?

Osobně bych si přál, aby ten proces obnovy byl rychlejší a pružnější, ve větším rozsahu. Vždyť řada souprav má stáří i kolem třiceti let. Jsem si však vědom finančních možností Českých drah. Chceme-li zvyšovat kvalitu přepravy, včasnost, bezpečnost, lepší služby hodné 21. století, musíme stav změnit, investovat i za cenu úvěrů. Domnívám se, že ta cesta je správná, a takto hodnotím i uzavření kontraktu se Škodou Vagonkou pro dodávku 14 jednotek na bázi Regio­Panterů upravených pro dálkovou přepravu, které budou nasazeny na vnitrostátní tratě. Měly by vyhovovat náročným požadavkům, včetně podmínek pro přepravu osob s omezenou pohyblivostí, maminkám s kočárky a dětmi. Je však třeba také uvést, abychom si zbytečnými administrativními a technickými bariérami nevytvářeli další problémy nebo ztráty. 

Jaký je váš názor na otevírání dopravního trhu? Před pár týdny proběhl první tendr na rychlíkovou linku Plzeň – Most...

Je o mně všeobecně známo, že dlouhodobě nejsem příznivcem přílišného otevírání trhu, jak o tom někteří zainteresovaní hovoří. Nemám nic proti konkurenci, ale stát by měl mít svého „šampiona“, svého národního přepravce. Nestydím se říci, že hájím zájmy Českých drah a lidí, kteří pracují na železnici. Řada lidí se odvolává na otevírání se Evropě, různé balíčky… Ale podívejte se do okolních zemí, třeba Německa, Francie, Rakouska – každý si svým způsobem chrání prostor pro své lidi. Jsme mnohdy, jak se říká, „papežštější než papež“. Co se týče tendru Plzeň – Most, myslím, že České dráhy mají na to, aby podmínky tendru naplnily. Uvidíme, jak bude reagovat ministerstvo dopravy. 

Co si myslíte o 4. železničním balíčku?

Vnímám cíle balíčku, což je zvýšení kvality služeb, odstranění technických i dalších překážek v zájmu rozvoje jednotného železničního prostoru. Ale je zde řada nevyjasněných otázek. Samotná realizace obsahu 4. balíčku je pro mne dosti kontroverzní, už i proto, že pro všechny státy nebudou platit stejné podmínky. Nejvíce to spatřuji u oddělení správců železniční infrastruktury od dopravců, protože někde holdingy mají, jinde ne. Následně se vznik nových zakazuje, Němci a Francouzi si to již prakticky vyřešili. Dále jsou zde rozsáhlá přechodná období týkající se například soutěží veřejných služeb, různé účinnosti smluv, termíny splatností smluv. Myslím, že je rovněž chybou, že si řada lidí myslí, že nám Evropa řekne, jak to máme vše dělat, jak to má být. Ta nám přece dává i volnost, přizpůsobení se, jsou tam různé možnosti. Jedná se přece o směrnice. Tady vidím legislativní úkol pro ministerstvo dopravy. V této souvislosti chci dodat, že po konzultaci s odborníky z dopravy i s právníky jsem ještě jako poslanec připravil návrh zákona o železničním regulačním úřadu. Se současným stavem nejsem spokojen. 

Jak se díváte na budoucnost naší železnice, zejména z infrastrukturního pohledu? Patříte třeba mezi zastánce výstavby vysokorychlostních tratí?

Jsem reálně uvažující optimista. Těší mě, že i pro nadcházející období jsou v rámci Státního fondu dopravní infrastruktury i Operačního programu Doprava vyčleněny velké finanční prostředky. Na druhé straně si musím položit otázku, zda jsme na naše představy a potřeby připraveni, a to z hlediska studií proveditelnosti, přípravné dokumentace, realizační fáze. A to nejen pokud jde o dobudování či rozšíření koridorů, ale celé železniční sítě. Jde mi i o potřeby další elektrizace tratí, zvyšování bezpečnosti na železnici včetně přejezdů, zabezpečovacích zařízení... Tím neříkám, že výstavba vysokorychlostních tratí by měla být opomíjena. Jejich realizaci vidím tak v horizontu 15 až 20 let. V současné době bych se soustředil na aktuální potřeby zajištění kvalitní infrastruktury.

Byl bych špatný Moravák, kdybych se nezmínil i o regionu, kde žiji. Jsem toho názoru, že musíme věnovat výraznou pozornost tratím směrem na Slovensko. Ať už jde o modernizaci a elektrizaci tratě Kojetín – Valašské Meziříčí, která byla během povodní v roce 1997 řešením pro spojení na Ostravu. Jako priority vidím i modernizaci tratě Hranice na Moravě – Vsetín – Horní Lideč – hranice se Slovenskem, tratě Brno – Přerov, elektrizaci tratě Brno – Veselí nad Moravou do Trenčianské Teplé, elektrizaci a modernizaci tratě Otrokovice – Zlín. Tím se ale nechci dotknout dalších regionů, i tam mají jistě připravené projekty. 

Vím, že jste v sobotu 27. září navštívil Národní den železnice v Břeclavi. Jaký na vás udělal dojem?

Musím říci, že jsem byl velmi mile překvapen a zároveň potěšen. Jak vysokým počtem návštěvníků, tak i značnou účastí dětí a mladých lidí. Pozoroval jsem kvalitní organizaci celé akce, nadšení organizátorů i pracovníků, kteří připravovali a představovali techniku a vozidla. Rád bych proto poděkoval všem, kteří se na této akci podíleli. Udělali velký kus práce pro prezentaci české železnice i celé železniční dopravy. Ta má svou historii, současnost a jsem přesvědčen, že i dobrou budoucnost.