Šárka Cidlinská: Vlastníme nemovitosti za desítky miliard korun

Jak vysokou hodnotu mají budovy a pozemky ČD?

Jsou to řády desítek miliard korun. Vždyť vlastníme například přes 3 200 budov, dalších 800 spravují jednotlivá depa. A rozloha našich pozemků je zhruba 66 milionu čtverečních metrů.

Co se dělo poté, co ČD prodaly budovy nádraží SŽDC?

To byla první etapa operace, která upravuje majetkoprávní vztahy mezi Českými drahami a Správou železniční dopravní cesty. Nyní jsme v její druhé etapě, kdy aktuálně rozhraničujeme pozemky ve všech stanicích a mezistaničních úsecích, kde identifikujeme majetek, jenž bude předmětem budoucího prodeje SŽDC a s nímž budeme i nadále hospodařit. Vzhledem k rozsahu takové inventury bude tato část probíhat ještě řadu měsíců. Výsledkem první etapy byl transfer výpravních budov a zastavěných pozemků pod nimi, ty jsou již legitimně v majetku SŽDC. Ovšem okolní pozemky a zejména pozemky pod kolejemi jsou stále v naší správě. Ploch, kterých se rozhraničení týká, je zhruba třináct tisíc. Předpokládáme, že výměra parcel převáděných na SŽDC dosáhne přibližně 44 milionů čtverečních metrů ze zmíněných šestašedesáti.

Kolik lokalit ještě chybí rozdělit?

Zhruba stovka, zejména v Praze. SŽDC by měla kupovat pozemky, které jsou nezbytné pro zajištění provozuschopnosti dráhy. Máme společnou metodiku, která pomáhá jednotlivým „rozhraničovacím“ týmům v efektivním hledání shody při dělení.

Dokud ale SŽDC nezaplatí, neproběhne změna vlastníka na katastru…

Máte pravdu. I po rozdělení a do okamžiku prodeje budou ČD stále vlastníkem všech pozemků. Z katastrální mapy však bude zřejmý rozsah chystaného prodeje a hospodaření s majetkem určeným k ponechání na ČD bude pro nás výrazně méně komplikované. Samotný zápis nového vlastníka pozemků se odehraje až po příjmu kupní ceny. Dosavadní analýzy ukazují, že se pohybujeme v řádech miliard korun. Společně akceptovatelnou metodiku tvorby kupní ceny budeme připravovat příští rok.

Co s budovami, které nebyly prodány SŽDC?

Vloni jsme významně pokročili s aktualizací Strategie nakládání s majetkem, dokumentu, podle kterého dělíme objekty do čtyř kategorií – obchodní, strategické, zbytné a určené k demolici. Jasně jsme si stanovili, kam budeme směřovat finanční prostředky. V souvislosti s faktem, že po prodeji výpravních budov jsme se na řadě míst změnili z vlastníků v nájemníky, jsme určili, které skupiny zaměstnanců ČD a kam budeme přeskupovat v rámci prvních dvou kategorií budov. Takto nastavená optimalizace nám průběžně přináší nezanedbatelné efekty.

Pomineme-li demolice, daří se vám budovy i prodávat?

Máme vlastní realitní web i makléře. Uskutečňujeme více než tři sta obchodních transakcí ročně a plníme plánované parametry prodejů i pronájmů. Naší činností pokrýváme náklady na správu nemalého majetku ČD, ale zároveň i přinášíme do společnosti peníze z prodejů. Prostředky, které utržíme, vkládáme zpět do systému, na investice do budov obchodních a strategických.

Jak se vám daří hospodařit s nevyužitým majetkem?

Nabízíme jeho pronájem na internetu. Obvykle jde o celé budovy anebo dílčí prostory. Nejsou to ale pouze budovy nebo jednotlivé místnosti, ale i pozemky. Nabízíme vše, kde cítíme obchodní potenciál – pokud si však vyhodnotíme, že je pro nás nemovitost zbytná, snažíme se ji prodat. Demolice jsou až poslední možností, protože musíte vynaložit určité náklady a výsledným efektem je „ruinou“ nezatížený pozemek, který ale má přece jen větší potenciál. I v tomto případě se snažíme postupovat maximálně efektivně.

Co bude s nádražími v Brně a Masarykovým v Praze?

Jsou to dvě velká nádraží, u kterých nás dlouhodobé smluvní vztahy vázaly souhlasem developera – nájemce. Po vyhodnocení všech potenciálních rizik nebyly výpravní budovy těchto dvou významných nádraží na SŽDC odprodány. Co se týče Brna hl. n., podařilo se aktualizovat smlouvy s nájemcem tak, že po letech nepříliš vysoké aktivity je zafixován časový horizont dokončení etapovitě probíhající rekonstrukce. Lépe je také ošetřen výběr nájemného a podmínky procedury budoucího prodeje zbytných pozemků ČD v lokalitě. Rozsah a načasování prodeje nezávisí na ČD. Odvíjí se od definitivního řešení celého železničního uzlu Brno, kterému se věnuje ministerstvo dopravy se SŽDC. Finální verdikt podléhá rozhodnutí vlády.

A Masarykovo nádraží?

Developerovi, společnosti Penta, jsme už část pozemků v lokalitě stanice prodali. Ve spolupráci s ním jsme vybudovali nové veřejné toalety, dokončili rekonstrukci podstatné část podlah ve hlavní  odbavovací hale a v těchto dnech je zahajována výstavba nových pokladen. Do konce roku budou tyto služby ČD poskytovány podle současných standardů v těsném kontaktu s již rekonstruovanou centrální halou.  Správa majetku ČD připravuje projektovou dokumentaci opravy rohové čtyřpatrové budovy nejblíže metru. Náš stavební program počítá, že nad nájemcem komerčně využívaným přízemím budou ve všech objektech nádraží kanceláře pro zaměstnance ČD, zejména Zákaznický personál a další organizační složky. První etapu předpokládáme dokončit do tří let. Výsledným umístěním zaměstnanců ČD do vlastní budovy významně snížíme náklady na nájemné provozních a administrativních prostor, které ČD začaly zatěžovat po prodeji výpravních budov. Ještě upřesním, že v souvislosti se vznikem organizační jednotky Zařízení služeb nám ve skutečnosti zůstala ještě další nádraží. Například Ješetice, Plaňany a Střezimír. SŽDC tyto drážní budovy nepřevzala, proto jsou dnes spravována Zařízením služeb.

Když jsme u budov, bude se stěhovat Generální ředitelství ČD?

Je všeobecně známo, že stávající sídlo dlouhodobě užíváme v pozici nájemce u ministerstva dopravy. Snažíme se sledovat moderní trendy kolem správy sídla tak velké společnosti, jako jsme my, a vyhodnocovat potenciální příležitosti a alternativy. Musím poznamenat, že ČD jsou akciovou společností a musí se držet zákona o veřejných zakázkách, což všechny případné kroky významně prodlužuje. Po jednáních s ministerstvem dopravy je zřejmé, že minimálně do roku 2020 máme jistotu stávajícího zázemí.

V jaké fázi jsou přípravy na vznik developerských projektů na Žižkově a Smíchově?

Budova na žižkovském nákladovém nádraží byla relativně nedávno prohlášena za národní kulturní památku, což výrazně snížilo její atraktivitu pro developera, společnost Sekyra. Zájem o ni však projevil magistrát hlavního města. Aktuálně řešíme případný rozsah prodeje, protože nelze prodat pouze samotný objekt bez funkčně souvisejících pozemků. Pak budeme diskutovat o ceně. V samotné lokalitě developer plánuje vystavět moderní čtvrť s dominancí bytové zástavby. Připravujeme se na jednání, jejichž tématem budou tyto nové, v minulosti nepředpokládané skutečnosti. S tím souvisí i nezbytná změna územního plánu a odstranění stavební uzávěry. V této věci jsme již řadu měsíců aktivním účastníkem procesů, které řídí magistrát. Jedná se však o běh na hodně dlouhou trať. 

Daleko optimističtěji se situace vyvíjí na Smíchově. Změna územního plánu byla dosažena po sedmiletém úsilí. Všechny pozemky a většina budov v lokalitě určené územním plánem k zástavbě patří nám. S týmž developerem směřujeme k úpravě deset let starých smluv takovým způsobem, abychom je co nejvíce přiblížili aktuální situaci v lokalitě, zejména je výkladově zpřesnili, zasadili do konkrétního časového rámce, a tím maximalizovali ekonomický přínos pro ČD. Vzhledem k rozloze areálu je předpokládána výstavba po jednotlivých blocích, které bychom postupně prodávali. Nejpozději do dvou let se stavba naplno rozeběhne od ulice Na Knížecí, v uplynulých dnech bylo dosaženo prvního rozhodnutí o umístění stavby. S developerem a SŽDC rovněž koordinujeme budoucnost aktivit železničního dopravce, který na Smíchově odstavuje své vlaky. Na přechodnou dobu, než SŽDC dosáhne definitivního systémového řešení, spolu s ostatními vlastníky prověřujeme možnosti odstavu souprav v Malešicích.

ŠÁRKA CIDLINSKÁ

Šárka Cidlinská odmaturovala na Střední průmyslové škole v Chrudimi. Tři roky studovala na Strojní fakultě ČVUT Praha a pak se vrátila do Pardubic a získala inženýrský titul v oboru Silniční vozidla na Dopravní fakultě Jana Pernera. Poté nastoupila do pardubické chemičky Synthesia, kde pracovala sedm let na pozici ředitelky správy majetku. Do Českých drah přešla v roce 2014, na pozici ředitelky odboru správy a prodeje majetku ČD. Miluje sport, hlavně lyžování, cyklistiku a horskou turistiku.