Roman Štěrba: V otázce prodeje budov čekáme na verdikt Evropy

Hodně se nyní mluví o projektu převodu části závodu, jak se vzletně označuje chystaný prodej výpravních budov SŽDC. Nastal nějaký posun?

Projekt je ze strany Českých drah i Správy železniční dopravní cesty připraven. Aktuálně se čeká na stanovisko Evropské komise (EK), konkrétně Generálního ředitelství pro konkurenci, které by mělo říct, zda cena, vzešlá ze znaleckého posudku, není podle evropského práva nedovolenou podporou. Vláda projednala materiál v prosinci a další kroky budou následovat po stanovisku EK k ceně. Odpověď z Bruselu jsme zatím nedostali.

Institucionální oddělování dopravců a infrastruktury je v souladu s evropskou legislativou?

To je případ třeba Slovenska. Bohužel ti, kteří byli „pionýry“ liberalizace, se dnes dostávají do technologických problémů v provozu. U nejvýkonnějších železnic Evropy – Švýcarska, Německa či Rakouska – jsou tyto segmenty součástí holdingového uspořádání, mají pouze účetně oddělené hospodaření osobní, nákladní dopravy a infrastruktury. Nejvýkonnější železnice Evropy nejsou zkrátka institucionálně rozdělené.

Nemůže pod vlivem takto vzniklých nesnází Evropská komise pohled na liberalizaci přehodnotit?

To nelze vždy předjímat s určitostí. Brusel o změně neuvažuje. Proti další deregulaci se však jednoznačně postavily průmyslově nejrozvinutější státy Evropské unie jako Německo, Itálie, Rakousko a také Francie, jejíž organizační uspořádání jsme vlastně kopírovali. Právě Francie se od 1. ledna 2015 vrátila k železničnímu holdingu, tedy reintegrovala železnici do jednoho celku.

To neodporovalo evropskému pojetí liberalizované železnice?

Ne, protože evropské právo říká, že je třeba činnosti oddělit minimálně účetně. Coby malý stát EU jdeme proti tomu, co dělají největší a nejrozvinutější státy EU. Navíc si uvědomme, jak se vyvíjí liberalizace. Noví dopravci jsou postupně skupováni a integrováni do těch velkých, jako jsou Italské dráhy, DB či francouzský národní dopravce SNCF.

Co to udělá s konkurenceschopností naší železnice jako takové?

U nás je osobní doprava bezprostředně spojena s objednávkou veřejné služby. V současnosti se potýká s absencí regulátora. Pokud není subjekt, který by reguloval příděl kapacity, bude se dít to, co dnes, tedy že na trase Praha – Ostrava se jezdí po 10 minutách a tři dopravci jsou v rámci EU unikátem. A hlavní je negativní důsledek: nákladní dopravci včetně ČD Cargo nemají potřebné trasy. Přitom železnice vznikla historicky primárně k přepravě nákladů, a toto je výsledek. U nás 80 procent přepravy nákladů je realizováno na 20 procentech sítě. Máme sice nejhustší síť v Evropě, hlavní tahy jsou ale nasyceny.

Jaké jsou aktuální koncepční pohledy na informační technologie a systémy, které máte také takříkajíc pod palcem?

Naplňujeme obecný trend: standardizovat informační technologie a systémy tak, aby všechny části, i když se rozvíjejí nezávisle, byly součástí jednoho strategického celku, systému. Prioritně řeším strategické záležitosti, jak budou nastaveny role Odboru informatiky GŘ, coby zástupce mateřské společnosti, a jaké pravomoci a kompetence bude mít naše dceřiná společnost ČD IS coby exkluzivní dodavatel IT služeb v rámci Skupiny ČD.

Hodně se hovoří o ohrožení počítačové bezpečnosti – jak jsou na tom ČD?

Nyní probíhá projekt kybernetická bezpečnost u státní správy. Odbor informatiky GŘ v součinnosti s bezpečnostním ředitelem ČD řeší, na kolik jsou infosystémy ČD důležité pro stát. Tvrdím, že jsou, protože železniční infrastruktura je součástí krizové infrastruktury a z toho titulu i informační systémy národního dopravce jsou kritickou infrastrukturou, jíž by se měla věnovat zvýšená pozornost.

A jak je to u systémů elektronického odbavení?

Systémy elektronických jízdenek jsou nyní založeny na kódech, které jsou brány dnes za neprolomitelné. S aplikací mezinárodních standardů UIC se necítíme ohroženi.

Zabýváte se také správou majetkových účastí. Co se v této oblasti děje?

Nastaly změny ve složení dozorčích rad. Připravujeme postupně strategické dokumenty k tomu, aby Skupina ČD maximalizovala synergické efekty.

Jste aktivním členem a zástupcem ČD v různých mezinárodních a národních organizacích. V některých máte i významné funkce, například jste místopředsedou dozorčí rady Nadace Okřídlené kolo. Najdete na ně vůbec čas?

Času je málo. FISAIC, to byly hodně víkendové akce. Ovšem loni v září, dva měsíce před jmenováním do představenstva, jsem byl jmenován koordinátorem technických komisí FISAIC, takže to začalo být i náročné – jezdit na zasedání, komunikovat s prezidenty technických komisí, co se týče plánu jednání, výsledků a koordinace reglementů technických komisí. U Nadace Okřídlené kolo nastal v posledních dvou letech posun, nová strategie pomáhá získávat významné prostředky na opravy historických vozidel a záchranu železničního dědictví. Skupina ČD se k tomu staví pozitivně. Doufáme, že zachráněná vozidla ocení i široká veřejnost.

ROMAN ŠTĚRBA

Člen představenstva (od 10. 11. 2014) odpovědný za úsek projektů a mezinárodních vztahů. Absolvent Fakulty dopravní ČVUT v Praze a postgraduálních studií na TU Dresden a College of Europe Bruges. Vyučený silnoproudý elektromechanik pro ČSD Severozápadní dráhu, Lokomotivní depo Praha-střed (1986–90). V rámci studia na Fakultě PEDAS Vysoké školy dopravy a spojů v Žilině autorizoval jako výpravčí u ČD OŘ Praha. Vedl kancelář ředitele organizace ROPID Praha. Působil v úseku ekonomického náměstka GŘ ČD. Zastupuje ČD v organizacích CER Brusel, OSŽD Varšava a UIC Paříž, později EUROFIMA Basilej. Byl vedoucím projektu Interní finanční řízení ČD.