Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Rozhovor / Roman Koreň: Snažíme se, abychom cestující nezklamali

Roman Koreň: Snažíme se, abychom cestující nezklamali

17.8.2021 – autor: JOSEF HOLEK Foto: ZSSK

Nedávno jmenovaný ředitel Železničnej spoločnosti Slovensko (ZSSK) Roman Koreň chce navázat na svého předchůdce. Rád by také zvýšil efektivitu firmy. Co soudí o spolupráci se zahraničními partnery, jak je nspokojený se spojením Chorvatska a Slovenska přes Rakousko, kam by měla ZSSK expandovat, a musí i na Slovensku šetřit?

Roman Koreň: Snažíme se, abychom cestující nezklamali

Co jste jako první učinil v pozici generálního ředitele ZSSK?

Pokračoval v práci, kterou jsem kdysi začal po mem nastupu do ZSSK a kdy jsme rozběhli kupu projektů. Trochu jinak jsem však začal prosazovat jednotlivé kroky a cíle v rámci dlouhodobé strategie. Vice komunikuji s kolegy a vysvětluji jim možnosti určitých změn ve strategii.

Které projekty máte, po svém předchůdci, v plánu dokončit?

Nejdůležitější projekty, které ZSSK v minulosti realizovala, se tykaly modernizace vozidlového parku financované z fondů EU. Nyní jich máme rozběhnuto ještě několik za stovky milionů eur, a to zejména pro regionální dopravu. Dále nám běží projekt na výstavby tři center pro údržbu. Rozbíháme interní projekty na zvýšení efektivity, respektive kapacity a chceme do tří oblastních center racionalizovat provoz i opravárenství. Vice kompetenci, ale i povinnosti by tedy měly mít regiony. Jde o projekt, který jsme už nastartovali se starým vedením. Navazujeme na něj.

Budete muset kvůli pandemii měnit onu strategii? Chystáte propouštění?

Stále sledujeme, cil růst výkonů. Do roku 2030 chceme mít o 30 % výkonů vice. Propouštěni, minima- ně na úrovni klíčových a strategických lidi, tedy není možné. To není efektivní cesta. Naopak, chtěl bych naše kolegy vice vytížit. Hromadné propouštěni pravě z tohoto důvodu nehrozí.

Půjdete cestou modernizací starší techniky, nakoupíte novou, anebo kombinací obou variant?

V nejbližších letech to bude určitě forma kombinace. Vozidlový park nějak vypadá a infrastruktura ŽSR také není úplně optimální. Je to tak, že v každém regionu zvlášť přemýšlíme, jestli půjdeme cestou nákupu nové techniky, anebo opravou té starší. Seznam techniky počítá s tím, že někde budeme nakupovat zcela nové vlaky a jinde jen modernizujeme. Připouštím, že vždy nejlepší cestou je nakup nových souprav, respektive jednotek. Ovšem také máme celou řadu starších lokomotiv, u kterých by byl definitivní odpis ještě neefektivní. To platí i pro osobni vozy.

Jak se vypořádáváte s úbytkem cestujících, který přišel s covidem?

Bereme to jako fakt. Žádný dopravce takovou věc neumí ovlivnit. Víme, že některý lide se boji cestovat nejen vlakem, ale i dalšími prostředky hromadné dopravy, a také vím, že stát musí optimalizovat výkony, a tedy i grafikon. Obe má na ZSSK negativní finanční dopady. Třeba tržby nám klesly zhruba na polovinu a oproti roku 2019 evidujeme o čtyřicet procent méně cestujících.

Co s tím hodláte udělat?

Vždy se musíme starat o bezpečnost našich cestujících. Při dodrženi určitých pravidel je cestovaní vlaky velmi bezpečné. Připomenu, že jsme tu ve spolupráci se Slovenskou akademií věd udělali projekt, kdy jsme po vlacích i pracovištích nasbírali dvě stovky vzorků a byli jsme zvědavi, zda najdeme nějaké stopy COVID-19. Nenašli jsme nic. Ani jeden vzorek nebyl pozitivní. Naše strategie denního čištěni a dezinfikování vyšla bezvadně. Samozřejmě to souvisí i s bezproblémovým dodržovaným hygienických pravidel ze strany cestujících. Mohu konstatovat, že jde o cestu, kterou hodláme nadále jít, a věříme, že se dostaneme na čísla z roku 2019. ZSSK je tu pro všechny cestující a děláme vše proto, aby se u nás lide, cítili maximálně bezpečně. Riziko nakaženi se covidem ve vlaku je velmi nízké. Snažíme se, abychom cestující nezklamali a naopak je pozitivně překvapili.

ČD musely kvůli pandemii racionalizovat mzdové náklady. Máte to v plánu i vy?

Na tuto otázku se odpovídá těžko. Mohu, řičí, že v posledních čtyřech letech mzdy v naší firmě rostly u klíčových pracovníků. Platili jsme je tak, abychom dorovnali běžné mzdy na pracovním trhu. Bylo by tedy kontraproduktivní jim peníze brát. A o tom, jaký bude narůst v dalších letech, je předčasné hovořit. Ještě jsme o tom nemluvili ani v rámci kolektivního vyjednávaní. Směrem dolů ale jít nechceme. Zaměstnanci jsou poklad, který každý zaměstnavatel má a musí se o něj umět starat. Jistou změnou bude jen zefektivněn jejich činnosti tak, abychom zvýšili výkon. Chceme tedy racionalizovat i oběhy vozidel, nebo turnusy vlakových čet. Je to zároveň věc, kterou od nás očekává i ministerstvo dopravy.

Jak vůbec stát přistupuje k pomoci ZSSK, tedy největšímu dopravci na Slovensku?

Myslím, že jsme ke všeobecné spokojenosti vyřešili rok 2020, kdy nám zásadním způsobem spadly tržby. Řeknu to takhle: nemůže byt vyplacena kompenzace, neboť by šlo o nedovolenou statni pomoc. Máme nastavenou smlouvu tak, že nám stát vykrývá ekonomicky oprávněné náklady. Požadavky tedy vzrostly a stát je vykryl. Tento rok se bude situace ještě opakovat, ale už to není jen kvůli co vidu, ale i kvůli tomu, že jsme v posledních letech masivně investovali do oprav a modernizaci. Nyní pokračuji jednání mezi ministerstvy financi a dopravy, jak situaci řešit nejen letos, ale i v dalších letech.

Na Slovensku neplatí senioři a studenti jízdné. Jaké zkušenosti tento systém přinesl?

Při startování systému nikdo netušil, co nás čeká a jak velký dopad cestovaní těchto dvou věkových skupin vyvolá. Slovensko se s tím ale vcelku dobře vyrovnalo. Bezplatná doprava je dobrým produktem, který naučil veřejnost cestovat. V určitém čase se stav stabilizoval, nalákali jsme vice lidi a tím nám začaly růst tržby. Narůst jsme začali zaznamenávat v roce 2019. Zajímavý efekt. Možná by bylo dobré se pobavit o jinu nastaveni. Ovšem ne tím, že bychom omezovali veřejnou dopravu, ale zavést takový systém, který by ocenili i platiči cestující.

Ve spolupráci s ČD provozujete například spoj SC Pendolino Košičan či rychlík z Ostravy do Zvolena. Hodláte spolupráci dále rozvíjet?

Určitě přivítáme spolupráci nejen s ČD, ale i dalšími dopravci. Ano, do spolupráce nám zasáhl co vid, ale je dobré, že máme takt mezi Zvolenem, Žilinou a Ostravou, neboť pro nás je Žilina důležitým dopravním uzlem. Rádi bychom takt ještě zvýšili. I Pendolino je velmi využívané, mohlo by jezdit častěji, nikoliv jen jeden par denně a posilové v patkách a neděli. Je to však věc k jednání a my bychom obecně uvítali rozšířeni těchto produktů a rozjezd dalších.

Jak se osvědčily spoje na Ukrajinu?

Velmi. Je to hodně zajímavý projekt. S výsledky jsme spokojeni a například ještě před pandemii nám počet cestujících narůstal. Co vid ale přeshraniční dopravu stopnul. S nástupem letních prázdnin jsme ale spoj obnovili, byť s opatřeními, která na hranicích platí. Sam jsem zvědavy, zda se opět dočkají úspěchu. Posíláme zatím dva páry vlaků do Čopu, odkud je možné jet do Kyjeva anebo Mulačova.

A co regionální doprava v turisticky atraktivních regionech?

Víme, že by více vlaků například ocenili turisté, kteří míří do Banské Štivanice. Na ministerstvu dopravy se nám podařilo dospět k dohodě, kdy nachystáme sezonní spoje do těchto turisticky exponovaných destinaci. Jde i o spoje do Banské Štivanice, cyklovlek Vlaček Zahoraček z Bratislavy do Plaveckeho Podhradie, dále spoje ze Spišské Nove Vsi do Spišského Podhradí či vlaky z Košic do Banske Bystrice. Výkon se navýší. Podepíšeme o tom dodatek smlouvy s ministerstvem dopravy. Takže odpověď je ano, a dokonce jsme již učinili konkrétní kroky.

V jednom nedávném rozhovoru jste zmínil, že by se i Nitra měla lépe zapojit do železniční sítě. Co si pod tím představit?

Dlouhou dobu hovoříme s ministerstvy financi i dopravy o výstavbě nove trati Nitra – Trnovech. Vlaky by tak dokázaly spojit Bratislavu s Nitrou do 40 minut. Budeme trvat na tom, aby se projekt uskutečnil. Nyní je možné cestovat – relativně rychle – jen autobusem, ovšem nejde o nic komfortního, pokud si uvědomíte, že při cestovaní autobusem mohou při cestě vzniknout úzká hrdla.

Roman Koreň

Po maturitě na Střední průmyslové škole dopravní ve Zvolenu začal studovat obor Provoz a ekonomika železniční dopravy na Žilinské univerzitě. Po promoci, kdy získal titul Ing., působil v několika slovenských i zahraničních firmách, pracoval i na Ministerstvu dopravy Slovenské republiky. V ZSSK dříve zastával posty projektového manažera, vedoucího oddělení projektování a implementace, ředitele odboru řízení europrojektů a ředitele řízení strategických projektů. Na jaře se stal generálním ředitelem ZSSK. Prvořadá je pro něj rodina. Sám říká, že dovede oddělit pracovní a soukromý život, byť manželka je železničářkou. Rád se stará o svůj dům, relaxuje při různém kutilství, turistice a sportu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0

Další články této rubriky

Daniela Dudová: Pečujme o duševní zdraví našich zaměstnanců Daniela Dudová: Pečujme o duševní zdraví našich zaměstnanců

16.6.2021 - Lidé pomoc psychologa stále přijímají s velkými obavami, s řadou předsudků a mezi profesemi jako psycholog či psychiatr často nerozlišují. Tvrdí to alespoň vedoucí psycholožka Centra psychologických služeb Dopravního… »

Aneta Miklášová: Od příběhů železničářů se nelze lehce odpoutatAneta Miklášová: Od příběhů železničářů se nelze lehce odpoutat

21.4.2021 - Pomoc potřebným, ať už lidem či zvířatům. To jsou slova, která se člence správní rady a autorce názvu Nadační fond Skupiny ČD – ŽELEZNICE SRDCEM (NFŽS) Anetě Miklášové vybaví při otázce, co pro ni znamená slovo charita.… »

Martin Bělčík: Do budoucnosti hledíme s optimismemMartin Bělčík: Do budoucnosti hledíme s optimismem

17.12.2020 - Rok 2020 byl kvůli pandemii koronaviru v České republice plný zvratů. Výzkumný Ústav Železniční (VUZ) se ale dokázal nepříjemné situaci postavit a s nepříjemnostmi se vypořádat tak, aby neztratil zákazníky. Černý scénář se… »

 

Všechny články rubriky Rozhovor

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika