Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Rozhovor / Radek Šafránek: Zpřísnit podmínky výcviku strojvedoucích nechceme

Radek Šafránek: Zpřísnit podmínky výcviku strojvedoucích nechceme

18.11.2021 – autor: JOSEF HOLEK

Před půl rokem usedl do křesla ředitele Provozně-technické sekce Drážního úřadu. Za úkol dostal Radek Šafránek především komunikaci s Evropskou železniční agenturou (ERA) a implementaci evropských předpisů do české drážní legislativy. V jakém stavu se nyní nachází systém Monitoringu licence strojvedoucích (MLS)? Bude pro strojvedoucí povinný výcvik na simulátorech? Nejen na tyto otázky odpovídá v rozhovoru pro časopis Železničář.

Radek Šafránek: Zpřísnit podmínky výcviku strojvedoucích nechceme

Přišel jste ze soukromého do státního sektoru. Jak velká to byla změna?

Pro mě velká nebyla. Pracuji v oboru přes dvacet let a s úřady jsem úzce spolupracoval, bylo to i mou pracovní náplní. Než jsem nastoupil na Drážní úřad, udělal jsem potřebné zkoušky, protože na Drážním úřadu pracuji pod služebním zákonem. Určitý rozdíl však vidím. V soukromém sektoru nejste tolik svázáni legislativou. Na úřadu si musím vzít do ruky zákon a ověřit si svou myšlenku. Soukromý sektor je o něco pružnější.

Jak vypadaly vaše první dny v nové pozici?

Připravoval jsem se několik měsíců, aby nebyl nástup tak složitý, ale ani tak to nebylo snadné. Musím však říci, že jsem na Drážním úřadu potkal profesionály a pracuji ve velmi přátelském kolektivu. Uvedli mě do funkce a podporují mě. Kolegové jsou odborníci s dlouholetou praxí. Není lehké si před ně sednout, mají můj obrovský respekt. Na druhou stranu budu muset řešit řadu budoucích výzev a přistoupit k některým změnám.

Přijetí IV. železničního balíčku na podzim loňského roku výrazně zasáhlo do schvalovacích procesů vozidel. Jak nyní schvalování vypadá? Můžete porovnat starý a nový systém?

Veškerá agenda musí jít přes tzv. jednotné kontaktní místo s názvem One-Stop Shop (OSS), což je internetový portál, který spravuje ERA (Agentura Evropské unie pro železnice – pozn. red.). Pokud se autorizuje vozidlo, nechodí se na úřad s hromadou dokumentů, ale posílají se elektronicky přes OSS. V případě, že se jedná o domácí trh, jde materiál přes OSS k posouzení na drážní úřad dané země nebo na agenturu. Pokud se jedná o provoz ve více zemích, musí putovat přes OSS vždy na agenturu. Ta ho posílá k posouzení národních požadavků na jednotlivé dotčené úřady, kterým je ERA v tomto smyslu nadřazená. S Evropskou železniční agenturou úzce spolupracujeme a vidíme také do procesů ostatních zemí. Spolupráce s agenturou je pro nás naprosto klíčová.

Jaká je obvyklá praxe v České republice?

Záleží na typu působnosti. Obvykle tu máme různé speciální vozy, jednotky i tramvaje. V případě mezinárodních projektů přistupujeme s dílčími argumenty, v pozici lokální autority. Největšími úkoly jsou v současné chvíli nasazování ETCS do ostrého provozu. Na příští rok je plánováno spuštění cca 450 vozidel do provozu a přes 1 000 km tratí. K úkolům patří komunikace související právě se zavedením legislativy do schvalovacích procesů.

Co si pod tím představit?

Hlavně spolupráci s Evropskou železniční agenturou. Drážní úřad je v pozici National Safety Authority (NSA). Je bezpečnostním subjektem pro provoz na železnici. S tím souvisí i cíl ERA – naplnit bezpečnost. Jednotlivé úřady jsou pak integrátory předpisů do praxe tak, aby byly v souladu s legislativou. V našem případě se zákonem o drahách. Musíme integrovat veškeré požadavky evropské legislativy do našich podmínek, a naopak prostřednictvím ERA protlačit naše národní požadavky do Evropy. Příkladem je, že se zavedením IV. železničního balíčku například vznikly možnosti, jak minimalizovat průkazy způsobilosti. My chceme eliminovat duplicitu a zefektivnit certifikaci. Hodláme průkazy zredukovat tak, jak jen to je možné.

Musí jít vaše připomínky i přes ministerstvo dopravy, anebo jdou rovnou na ERA?

Musí. Jsme pod jejich metodologickým vedením. Mohu říci, že spolupráce s ministerstvem dopravy je skvělá a máme stejné zájmy a směr.

Kde vás tedy čeká nejvíce práce?

Určitě v oblasti komunikace mezi námi, ministerstvem a ERA, respektive Evropskou unií. My jsme ti, kdo uvádí předpisy do praxe. Jde o dlouhodobý cíl. ERA neřeší implementaci do jednotlivých států, ona pouze vydává příručky, metodické pokyny a my to musíme přetavit do praxe, obeznámit dopravce a připomínat jim, že jde hlavně o bezpečnost. Na druhou stranu musíme Evropské železniční agentuře dokázat, že novinky umíme předat. Základem je, že na našich webových stránkách jsou dostupné veškeré předpisy a příručky. Dále všechny dotčené subjekty obesíláme e-maily, s dopravci děláme i workshopy.

Velkou výzvou je zavádění ETCS a příprava staveb vysokorychlostních tratí. Nemohla by být naopak ERA tím, kdo bude lobbovat u dalších institucí EU?

Snažíme se o to. Hlavní je se sjednotit s ostatními zeměmi a ERA bude ráda, když dáme vše dohromady a ona vše harmonizuje. U nás na úřadě máme dokonce vytvořený ERA tým o deseti lidech a řešíme vše, co je důležité pro spolupráci s agenturou. Cílem je především co nejužší vzájemná spolupráce, kterou ERA vnímá velmi pozitivně. Chce, aby jednotlivá NSA byla proaktivní. Vždyť bezpečnost a schvalování si každá země řeší trochu po svém. Ona vše vyhodnotí a vznikne finální podoba jednotných nařízení. Práce je to však na roky, asi jako ETCS.

Jak se ve zkušebním provozu projevil systém Monitoring licence strojvedoucích (MLS)?

MLS je opravdu dlouhodobé téma. Chceme, aby se používal co nejvíce. Stále evidujeme množství mimořádných událostí v desítkách za měsíc. Každá taková událost může znamenat fatální nehodu. MLS může pomoci, odhalí „vložáky“ a fakt, že strojvedoucí neodpočíval. Podmínkou je, aby jej používali všichni dopravci. Není to o tom, že velcí hráči systém využijí, ale ti menší ho budou smět ignorovat.

Přidávají se další dopravci? Ve Skupině ČD už se problematika řeší řadu let.

Je to slabší. Jsme v očekávání, že se systém rozjede ve velkém, až vstoupí v platnost novela zákona o drahách, potom to bude povinné. Drážní úřad je bezpečnostní autorita a veškeré podněty vyhodnocuje. Můžeme dopravce upozornit a situaci řešit. MLS ale rozhodně pomůže. Dá jasný důkaz. Pokud dojde k fatální události, pak by ale vždy ještě měl nastoupit zaměstnavatel a svého zaměstnance „postavit do latě“. Dopravce by měl mít možnost jej následně nevpustit za kontrolér. My bychom měli naopak sledovat licenci, a pokud by strojvedoucí odešel jinam, říci novému zaměstnavateli, že měl jednotlivec problémy.

Pokročili jste v jednáních s ministerstvem dopravy o zavedení povinného výcviku na simulátorech?

Máme tu přípravu implementace zabezpečovače ETCS. Stále nejsme ve finále a víme, že musíme vytvořit nějaké bezpečnostní opatření. Jedno z nich bude i proškolování na simulátoru. Bereme ho jako jedno z bezpečnostních opatření, jako nástroj přispívající ke zvýšení bezpečnosti. Chceme postavit filozofii výcviku nikoliv tak, aby vedla k vylepšení ovládání stroje, ale aby byla zaměřena na infrastrukturu. To znamená navodit stavy, které bude muset strojvedoucí řešit poté, co se zabezpečovač ETCS naplno rozjede. Systém generuje řadu ikon, řadu informací, které nemusí strojvedoucí za svůj profesní život ani potkat, a je nutné ho na ně připravit. Simulátory by to měly umět a měly by zároveň umět připravit strojvedoucího na těžko předvídatelné situace.

Ovládání vlaku si může zkoušet pak nejen na simulátoru, ale i v depu. V tomto jsme ve shodě s ministerstvem. Není to zlo, je to nutnost vedoucí ke zvýšení bezpečnosti.

V republice je ale simulátorů jen omezené množství. Třeba ČD mají jen dva.

To je fakt. Je jich málo. Musí být vytvořen tandem úřadů i dopravců. Ceny za zařízení jsou vysoké. Připravujeme už koncept školení i techniku. Vždyť v ČR jezdí 10,5 tisíce strojvedoucích, po republice musí být simulátorů daleko více. Ti dopravci, kteří už stroje s ETCS provozují, si to zatím řeší po svém a jsou průkopníci ve stylu školení. Chceme stanovit potřebné minimum pro všechny dopravce a sjednotit standardy.

Obecně, hodláte zpřísnit podmínky výcviku?

Ani ne. Budou na stejné úrovni jako nyní, zvýší se standard. Strojvedoucí si nyní vše osahávají přímo na stroji, ale nikdy si nevyzkouší tolik situací, které mohou nastat. Pomoci by měl právě simulátor. To on zvýší standard. Nabídne něco, co strojvedoucí nezažili, ale zažít měli. Je to v jejich zájmu.

Máte dostatek kontrolorů?

Někteří nám chybí. Potřebujeme lidi s vysokoškolským vzděláním a velmi hlubokou odborností, navíc s angličtinou. Kontroly však pokrýváme dostatečně dobře, až překvapivě je o práci na Drážním úřadu zájem. Máme co nabídnout, nechceme být jen úřadem. Nabídku volných míst pravidelně na našich stránkách aktualizujeme a také inzerujeme. Chceme, aby byl úřad vnímán tak, že jsou v něm ti nejlepší z oboru.

Radek Šafránek

Vyrůstal v Městci Králové a vystudoval Střední průmyslovou školu elektrotechnickou v Nymburce se zaměřením na elektrickou trakci v dopravě. Při zaměstnání ve Škodě Transportation vystudoval Západočeskou univerzitu v Plzni, obor Průmyslová elektrotechnika (pohony). Po více než dvaceti letech přestoupil ke Stadleru, kde působil tři roky. Na Drážní úřad nastoupil v červnu 2021 a své působení zde bere jako příležitost přispět k zavádění ETCS, 4. železničního balíčku a přípravě staveb vysokorychlostních tratí. Ve volném čase rád sportuje (cyklistika, volejbal, plavání) a také má v oblibě střelbu.


Průměrné hodnocení (5 hlasů): 3.8

Další články této rubriky

Martin Kupka: Vysokorychlostní železnice je impulsem pro hospodářstvíMartin Kupka: Vysokorychlostní železnice je impulsem pro hospodářství

20.11.2024 - Železnice hraje v naší dopravní infrastruktuře podle ministra dopravy Martina Kupky zásadní roli a je důležité, aby nabídla rychlá spojení moderními a pohodlnými vlaky. Co je třeba udělat, aby přilákala další zákazníky? Je… »

Jakub Bazgier: Výstavba VRT je efektivnější než zrychlení konvenčních tratíJakub Bazgier: Výstavba VRT je efektivnější než zrychlení konvenčních tratí

23.10.2024 - Než v České republice poprvé přestavíme výhybku na vysokorychlostní trať, uplyne ještě mnoho času. Jejich příprava je však podobně důležitá jako samotná výstavba, v jistých ohledech snad ještě složitější. A zatímco se… »

Petr Šťáhlavský: Před kameru jsem se dostal z minuty na minutuPetr Šťáhlavský: Před kameru jsem se dostal z minuty na minutu

24.9.2024 - Nechybělo mnoho a tvář Petra Šťáhlavského jsme mohli potkávat za přepážkou některé z tuzemských bank. Díky náhodě však nakonec přece jen zakotvil u železnice, a tak můžeme v následujících řádcích prostřednictvím… »

 

Všechny články rubriky Rozhovor

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika