Piotr Rachwalski: Naší konkurencí jsou osobní automobily

Můžete představit historii vaší dopravní společnosti, která zabezpečuje většinu spojů regio­nální dopravy v Dolním Slezsku souse­dícím s Českou republikou?

Letos oslavíme desáté výročí od vzniku naší společnosti, která byla zřízena Dolnoslezským vojvodstvím především proto, že původní regionální dopravce nesplňoval standardy kvality a tarifní politiky. Náš předchůdce, jímž byla firma Przewozy Regionalne, zabezpečoval železniční dopravu přestárlým vozidlovým parkem a dlouhodobě neinvestoval do žádných modernizací či nových vozidel. Původně si tehdejší Przewozy Regionalne chtěly zachovat jen ty nejlukrativnější spoje na elektrizovaných tratích a vozba na neelektrizovaných úsecích u nich byla takříkajíc na druhé koleji. A právě proto Dolnoslezské vojvodství zřídilo naši dopravní společnost, která měla v první fázi zajistit dopravu na lokálních tratích, kde by jezdily motorové vlaky. Poprvé jsme vyjeli v prosinci 2008 na trati Kłódzko – Legnica. Dnes již zajišťujeme dopravu na dvou třetinách železničních tratí v celém Dolním Slezsku.

Kolik máte vozidel ve vozidlovém parku? Jakou část tvoří motorové jednotky či vozy, a naopak jaký podíl činí elektrická vozba? Na území Dolního Slezska je přece jen velká část tratí elektrizovaná…

Do prosince loňského roku to bylo tak půl na půl. V současné době u nás ale již převažují elektrické jednotky. K dispozici máme pět starších jednotek typu EN 57, z čehož jedna je původní stroj, vyrobený firmou Pafawag, zbývající čtyři jsou modernizované stroje typové skupiny EN 57AKD a EN 57AL. Tyto vlaky jsou jediné, jež nejsou nízkopodlažní, ostatní vozidlový park máme v bezbariérové úpravě. Elektrickou vozbu doplňuje šestnáct tří nebo pětivozových moderních jednotek NEWAG Impuls kategorie 31WE a 36WEa, které byly v posledním roce doplněny nákupem jedenácti vysoce moderních pětivozových vlaků ze skupiny Impuls s označením 45WE. Pro motorovou vozbu společnost pořídila pětadvacet dieselových vozů a jednotek řad SA 106, 109, 132, 134, 135 a 139 od tří různých výrobců. Posledně jmenovaná řada SA 139 je vlastně obdoba českého stroje RegioShark z produkce bydhošťské firmy PESA. Musím zdůraznit, že všechna naše vozidla, s výjimkou jediné starší jednotky EN 57-1703, jsou plně klimatizovaná.

Každý nový výrobek mívá zpravidla nějaké „dětské nemoci“, vlaky nevyjímaje. Potýkali jste se s nějakými závadami i u nových, elegantně vyhlížejících elektrických jednotek Newag Impuls, zajíždějících například až do pohraniční stanice Lichkov v Pardubickém kraji?

Vlaky od firmy Newag z Nového Sącze nakupujeme postupně. Nejnovější série je již naší čtvrtou zakázkou. Musím říci, že jsme zprvu museli řešit nějaké menší nedostatky, ale s další zakázkou se dodavatel snaží splnit všechny naše požadavky, takže nejnovější vlaky jsou takřka bez problémů. A to hlavně díky tomu, že firma Newag pružně reaguje na naše požadavky.

Dolnoslezské vojvodství sousedí s Německem, proto se nabízí otázka, zda zabezpečujete přes­hraniční regionální dopravu i tam…

Ano, a dokonce na několika relacích. Naše motorové vlaky jezdí na několika spojích z dolnoslezské metropole Wroclavi do Görlitzu a dále až do Drážďan. Do významného polsko-německého dvojměstí Zgorzelec-Görlitz jezdí navíc pravidelné spoje z města Jelenia Góra. Kromě toho zabezpečujeme provoz na lince D25 spojující město Legnica, kde je mimochodem sídlo naší firmy, a německé město Forst (Lausitz). V nedávné době jsme oživili železniční dopravu na polsko-německé přeshraniční železniční trati Węgliniec – Horka, kde zatím jezdí jen nákladní vlaky. Byť nákladní vozbu neprovozujeme, tyto vlaky jezdí pod záštitou Dolnoslezských železnic.

Ve vašich vlacích jsou běžně k vidění plakáty moderních vlaků, ale i autobusů, které mají na sobě nápis Dolnoslezských železnic. Provozujete také vlastní autobusovou flotilu?

Nemáme sice vlastní autobusy, ale spolupracujeme s různými autobusovými dopravci hlavně v oblastech, kam není možné dojet vlakem. Smluvní autobusy s logem naší firmy zabezpečují například přípoje od vlaků na trase Jelenia Góra – Kowary – Karpacz, kde je navíc tarifní integrace, takže lze cestovat vlakem a autobusem na jednu jízdenku. Autobusové spoje vypravujeme také podél dočasně zrušených tratí, jako například z Jelení Hory do Lwówka. Spolupráce s autobusovými dopravci je na různých úrovních, je však oboustranně výhodná, neboť jak pro dráhu, tak i autobus je konkurencí individuální doprava. Pokud nabídneme možnost jet pohodlným autobusem na přestupní místo, odkud jede náš vlak, tak je šance, že toho řada lidí využije. Mimo pravidelné spoje zajišťujeme běžně náhradní autobusovou dopravu za vlak, pokud je například výluka na železniční trati.  

Jaké máte plány do budoucna?

Připravujeme další rozvoj přeshraničních spojů ve směru na Českou republiku. Doufáme, že naše moderní vlaky pojedou v budoucnu například až do Ústí nad Orlicí, potažmo Pardubic, ale i do dalších destinací. Pochopitelně, že vše bude předmětem dohod představitelů českých krajů a našeho vojvodství. Pro obyvatele Dolního Slezska by se mohlo tím pádem zatraktivnit cestování po železnici z Wrocławi do Prahy. Přímé spojení do toho polského města bohužel zaniklo již před dlouhou řadou let. Bylo by skvělé, kdyby se ve spolupráci s Českými drahami opět mohlo cestovat přímo a stejně jako dnes na jednu jízdenku z Prahy do Wrocławi a naopak. Letos navíc po mnoha letech obnovíme provoz na hraničním přechodu Mieroszów – Meziměstí, a umožníme tak polským turistům jízdu až do Adršpachu a českým do Wałbrzychu. V plánu máme i zajištění každodenního, nikoli jen sezonního provozu ze Sędzislawi přes hraniční přechod Lubawka-Královec až do Trutnova.

PIOTR RACHWALSKI

Předseda představenstva Dolnoslezských železnic, dopravní ekonom, zkušený teoretik i praktik v oboru organizace a řízení hromadné veřejné dopravy je absolventem Univerzity Adama Mickiewicze v Poznani a postgraduálního studia v oboru dopravy a logistiky na Ekonomické fakultě Gdaňské univerzity. Po studiích pracoval po dobu deseti let jako předseda představenstva největšího soukromého autobusového dopravce v Přímořském vojvodství na severu Polska a poté řídil Ústav rozvoje a propagace železniční dopravy. Předsedou představenstva Dolnoslezských železnic se stal v červnu 2014.