Petr Vondráček: V doplňkových službách patří České dráhy mezi špičku

Jak dlouho jste připravovali nabídku a smlouvu?

Zhruba dva roky. Smlouva na zajištění dopravní obslužnosti, která začala platit v polovině prosince, pokrývá devatenáct linek dálkové dopravy a tomu zcela pochopitelně odpovídá i délka přípravy. Samotná jednání k nabídce i smlouvě byla s objednatelem, tedy ministerstvem dopravy, vedena velmi intenzivně zejména v posledních šesti měsících po předložení nabídky.

Co přesně obnáší příprava nabídky?

Proces zahrnuje řadu kroků realizovaných vždy v úzké součinnosti s kolegy z ostatních odborů ČD. Výchozím bodem je ale dopravní model, rozsah výkonů a základní standardy kvalitativních parametrů definované objednatelem. K tomu bylo pro zajištění mezinárodních spojů nezbytné vést paralelně také jednání se zahraničními partnery. Na celém týmu je pak poskládat vše tak, aby výsledný produkt, tedy komplexní nabídka, požadavky objednatele naplnil. Samozřejmě za cenu, která musí být pro objednatele akceptovatelná.

Jaké požadavky ministerstvo mělo co do kvality a služeb?

Už dříve objednatel zveřejnil přehled základních kvalitativních standardů, které by měl dopravce splňovat v případě realizace nabídkových řízení. Klasikou jsou požadavky na klimatizaci, informační systém a další. Při tvorbě nabídky jsme z tohoto přehledu kritérií vycházeli. I přes obnovu vozidlového parku a modernizaci vozů však zůstanou ještě nějakou dobu v provozu vozidla, která všechny parametry splňovat nebudou. Ty budou naplněny díky postupným dodávkám nových a pokračujícím modernizacím, což současně umožní vyřazení nejstarších vozidel, do kterých se již investice nevyplatí.

S nasazením nových vozidel na vybrané linky ale počítáte…

Ano. Ve výrobě je 50 vozů pro linku R15 Praha – Ústí nad Labem – Cheb a linku Ex6 Praha – Plzeň – Cheb. Jedná se o zcela nová vozidla s rychlostí 200 km/h, která budou provozována jako ucelené pětivozové soupravy s možností posilování klasickými vozy, aby bylo možné kapacitně pokrývat frekvenční špičky. Vozy se vyrábí podle harmonogramu.

Zároveň bylo na podzim loňského roku spuštěno výběrové řízení na dodávku 180 vozů. Ty budou provozovány v sestavě 20 devítivozových souprav s řídicím vozem. Prvních deset souprav nasadíme na linku Ex5 Praha – Berlín – Hamburk a následně předpokládáme nasazení těchto souprav také na linku Ex3 Praha – Bratislava – Budapešť. Ale například i na obnovený spoj Vídeň – Praha – Berlín, který začne jezdit od května. Na ten bude zatím nasazen railjet. V přípravě je také zakázka na dodávku až 65 lokomotiv, z toho 22 na rychlost 230 km/h.

Připravujete se už na další soutěže?

Ano. Ministerstvo notifikovalo devět linek, kde uplatní přímé zadání. Jde o linky R9, R10, R14A, R14B, R21, R22, R23, R24 a R27, přičemž doba platnosti smluv je od tří do osmi let. Z toho linky R9, R26 a R27 zároveň notifikovalo i pro realizaci nabídkových řízení s předpokladem uzavření smluv na 15 let. Ty ale budou navazovat až na zmíněné smlouvy zadané v přímém zadání. V tuto chvíli zatím neznáme podmínky, ale domnívám se, že vzhledem k délce kontraktů budou požadavky objednatele víceméně vycházet ze stávajících parametrů. K zásadní změně v kvalitativních požadavcích, zejména týkajících se vozidel, dojde podle mého názoru až v rámci zmíněných nabídkových řízení.

Budete se hlásit i do soutěží, kde za tři roky skončí alternativní dopravci? Třeba na lince z Prahy  do Rakovníka?

V těchto případech se ještě nebude jednat o nabídkové řízení, tedy soutěž, ale přímé zadání. Objednatel může se stávajícími dopravci uzavřít příslušné smlouvy, aniž by jakkoliv posuzoval případné alternativní nabídky, jak tomu bylo v předchozích případech v rámci rozstřelů. To se týká nejen posuzování našich nabídek na linky, které nově provozuje jiný dopravce, ale i opačně. Letos tedy mohou být takto s ČD uzavřeny smlouvy na tři linky R14A, R14B a R27. Podmínky a vývoj budeme určitě sledovat a není vyloučeno, že vyvineme maximální úsilí k návratu na ztracené linky. To se týká obecně dopravy dálkové i regionální.

Máte nějaký plán v oblasti rozšiřování palubních a doplňkových služeb?

Dokončuje se například dovybavování vozů určených pro dálkovou dopravu technologií wi-fi. Došlo také na zásadní rozšíření cateringových služeb v podobě zavedení služby ČD Minibar na tři nové rychlíkové linky a během první poloviny tohoto roku budou na lince Ex7 z Prahy do Lince nasazeny kombinované vozy 1. třídy a bistra, které stávající nabídku minibaru nahradí. Těch oblastí, na něž se soustřeďujeme, a které s kvalitou cestování přímo souvisejí, je mnohem více. Příkladem může být řazení souprav, čistota vozů nebo rezervační a informační systémy. A mimo vlak třeba odbavovací a prodejní systémy.

V oblasti doplňkových služeb patří ČD mezi společnosti s nejširším portfoliem v Evropě. Naším cílem však není nabízet co nejširší spektrum návazných služeb, ale soustředit se na vybrané produkty související s první a poslední mílí či jiné služby s železniční dopravou související. Nadále platí, že veškeré nabízené služby musí být vždy poskytovány v námi deklarované a zákazníky očekávané kvalitě.

Hodila by se vám v dálkové dopravě i hybridní vozidla?

Jistě, přestože v nejbližších letech pravděpodobně hybridní vozidla provozovat nebudeme. Ale chtěli bychom. Vysvětlím. Vozidla mají řadu výhod v provozu na linkách s kombinovanou trakcí. Díky alternativnímu pohonu by například odpadla nutnost výměny hnacího vozidla a zkrátila by se jízdní doba. Tato vozidla umožňují principiálně nečekat na elektrizaci a současně dávají určitý prostor, pokud se elektrizace zpoz­dí a dopravce již má vozidla pořízená. Současně tím ale říkáme, že by elektrizace měla i nadále pokračovat a až na výjimky by měla být hybridní trakce v dálkové dopravě pouze přechodným řešením. Nabízí se linka R10 z Prahy do Hradce Králové, Trutnova a Letohradu. Ministerstvo zatím neplánuje „roztržení“ spojů v Hradci Králové. Do Hradce by proto souprava jela v elektrické trakci, dále pak například na baterie. Další linkou by mohla být například linka R11 z Plzně přes České Budějovice do Brna. Nicméně konkrétní úvahy jsou závislé na schopnostech průmyslu dodat spolehlivá vozidla.

Chystáte se přesto na nástup nových technologií? Kde vidíte budoucnost?

Vývoj a testování těchto nových technologií s kolegy samozřejmě sledujeme. Že bychom ale už připravovali zadávací dokumentaci na nákup hybridních vozidel, to zatím ne. Ačkoli si řada linek, které nejsou v celé délce elektrifikované, o to říká. Rozhodně ale chceme být u toho a v rámci ČR v této oblasti lídrem. Chceme hybridní vozidla provozovat jako první. Jsme také připraveni na spolupráci s výrobci v oblasti vývoje a testování. To vše za předpokladu ekonomické výhodnosti.  A budoucnost? Ta se v současnosti ubírá asi dvěma směry. Prvním je využití akumulátorů a druhým palivové články využívající stlačený vodík. V obou případech samozřejmě vždy jako dvouzdrojové řešení v kombinaci s napájením z troleje.

Máte v plánu vyjet dál za polskou Přemyšl, na Ukrajinu?

Jednáme o tom s ukrajinskou stranou. Letos by měla být upravena stávající širokorozchodná trať do Lvova doplněním rozchodu 1 435 mm. Takže naše vlaky, které nyní končí v Přemyšli, budou moci pokračovat až do Lvova. Ukrajina stojí o přímé spojení se západní Evropou, stejně jako my o spojení s Ukrajinou. Každý den je také možné cestovat z Prahy přes Varšavu do běloruského Brestu a na léto znovu rozjedeme oblíbené rychlíky k Baltu. Díky zavedení denního spojení byla výrazně rozšířena nabídka cestování mezi Prahou a Moskvou.

Nově bude jezdit railjet ČD do Berlína. Proč až v květnu?

Němečtí strojvedoucí musí projít nezbytným proškolením na railjet. Proto jsme zahájení provozu po dohodě s rakouskými a německými partnery naplánovali rovnou až na začátek května, od kdy přímé každodenní spojení Grazu, Vídně, Prahy a Berlína nabídneme. 

Jaké máte plány na tento rok?

Určitě se soustředíme na kvalitativní a provozní plnění všech nasmlouvaných kontraktů včetně spojů, které provozujeme na komerční riziko. Čeká nás příprava nabídek na zajištění dopravní obslužnosti minimálně na třech linkách dálkové dopravy a připravujeme novou strategii doplňkových služeb. Mimo to máme pro naše zákazníky připraveny některé novinky, které budou v průběhu roku postupně uváděny v život. Ale ty si zatím nechám pro sebe. Na dálkovou dopravu a služby s ní spojené bude zaměřena naše letošní marketingová komunikace a v plném proudu běží také příprava jízdního řádu 2021. Takže se letos opět nudit nebudeme.

Petr Vondráček

Profesní kariéru odstartoval v rezortu Ministerstva obrany ČR. Zde působil v Sekci zahraničních vztahů, kde byl ve vedoucí pozici odpovědný za plánování a realizaci zahraničních cest a finančního zabezpečení vojenských zahraničních misí. Poté pracoval v příspěvkové organizaci Vojenská lázeňská a rekreační zařízení, ve které řídil středisko zahraničního cestovního ruchu a byl zde odpovědný za komplexní obchodní, finanční a marketingovou strategii. V roce 2009 nastoupil do Odboru produktů a obchodu GŘ ČD. V úseku obchodu se od počátku v různých funkcích věnuje primárně produktové a obchodní strategii dálkové osobní dopravy. Ředitelem odboru dálkové dopravy byl jmenován na konci roku 2018.