Petr Tomčík: Praze by měly pomoci CityElefanty z Ostravska

Jak úspěšný byl loňský rok z pohledu železniční dopravy v Pražské integrované dopravě (PID)?

V první řadě je nutné říci, že rok 2019 byl přelomový, končily dlouholeté kontrakty na dopravní obslužnost, takže rok 2019 byl o smlouvách a vyjednáváních. To se týká i Českých drah. Vyjednávání o smlouvě trvalo zhruba rok a půl. Na základě předešlé desetileté spolupráce jsme věděli, co chceme změnit a upřesnit a v jakých oblastech nastavit nové požadavky. Smlouva obsahuje nové standardy, což znamená, že objednatel předložil svůj pohled na výbavu vozů obsahující např. wi-fi připojení k internetu či elektrické zásuvky. Kromě toho nově požadujeme GPS sledování vlaků, poskytování reálných dat o provozu a jejich předávání dále třetím stranám. Požadavkem byla i implementace Technických a provozních standardů na železnici s důrazem na údržbu a další provozní záležitosti. Nakonec jsme vyladili obchodní vztah a kontrakt na konci roku podepsali.

Jak byste hodnotil spolupráci s ČD?

Jsou naším seriózním a stabilním partnerem, máme s nimi dlouholeté výborné zkušenosti, ale přesto neříkám, že není co zlepšovat. Řešíme rozvojové projekty, máme požadavky na stávající provoz, vyhodnocujeme spolupráci, v rámci kontrolní činnosti řešíme běžné provozní záležitosti, odstranění závad atp. Vítám perfektní komunikaci.

Jízdní řád sice platí tři měsíce, nicméně plánujete už nějaké novinky pro nový grafikon?

Možnosti a rozvojové projekty se v Praze a okolí hledají už jen obtížně. Vozidlový park ČD využíváme na maximum, novinky jsou proto vázány na nové investice. V rámci nové smlouvy se ČD zavázaly k investicím v hodnotě dvě miliardy korun jak do modernizace stávajících vozidel včetně dvoupatrových jednotek řady 471 známých pod obchodním označením CityElefant (přečalounění sedadel, doplnění el. zásuvek, informačního systému a wi-fi a v části flotily i nové toalety, pozn. red.), tak do motorové řady 814. Nové jednotky pak reprezentuje nákup deseti motorových vozidel. S nimi je počítáno na linku z Prahy do Kladna do doby elektrizace.

V hlavě máme i další projekty: například snahu získat CityElefanty z Moravskoslezského kraje poté, co tam dostanou nové push-pull jednotky, resp. elektrické jednotky pro 240 cestujících (EMU 240). O tomto projektu už s kolegy z Moravskoslezského kraje jednáme. Dále chceme EMU 240 na linku S4, tedy z Prahy do Kralup nad Vltavou, a takto získané 471 můžeme poté použít na kompletní posily tam, kde nejezdí zdvojené, a na podporu spěšného segmentu. Nahradit by měly i soupravy pro spěšné vlaky do Kutné Hory, byť to je spíše otázka na Středočeský kraj. Nezakrývám však, že nás nasazený typ vozidel v tomto ohledu netrápí. Při dodávkách nových vozidel je nutné si uvědomit, že po potvrzení objednatelem trvá výroba a dodání 2 až 3 roky. 

Máte v plánu rozjezd nové, příměstské linky S?

Ano, ale bude to městská linka. Letos bychom chtěli vypsat soutěž na provozní koncept městských linek S49 (Roztoky u Prahy – Libeň – Hostivař) a novou městskou linku S61, která by spojovala Vršovice, Zahradní Město a Běchovice. Chystáme výběrové řízení na dopravce nových elektrických jednotek. V současné době jsou v PID dvě městské linky, zmíněná S49 a S34 z Prahy do Čakovic. Obě provozují soukromí dopravci. Zde opět platí, že je nutné kalkulovat s dobou na výrobu a dodání nových vozidel, proto lze uvažovat o zahájení provozu od GVD 2023/2024.

Jak se hodláte popasovat s nedostatečnou kapacitou v příměstské dopravě?

Ano, s tím se potýkáme denně. Započneme tím, že co není zdvojené, tak zdvojíme. Tomu by měly pomoci právě Elefanty ze severní Moravy. Dalším východiskem je nová velkokapacitní dvoupatrová jednotka, která lépe využije délku nástupišť  o kapacitě přes 800 lidí. Tento záměr na nákup nových vozidel musí být prováděn v úzké součinnosti s naším sousedním objednatelem, Středočeským krajem. Kapacitě samozřejmě pomůže i prováděná a plánovaná modernizace tratí, směrem na Benešov, do Čelákovic a Berouna, a výhledově i spojení do Berouna dlouhými tunely, které by regionální dopravě významně pomohly.

Kromě toho by měla vzniknout i nová spojení. Třeba z centra Prahy na Letiště Václava Havla s průtahem do Kladna. Který dopravní prostředek by měl, alespoň podle vás, spojit právě letiště s centrem?

Určitě kolejový. Zajišťování autobusové dopravy na letiště je s ohledem na vysoké počty cestujících a kapacitu autobusových terminálů u stanic metra a u letištních terminálů velmi komplikované a autobusy zde naráží na své limity. Proto jediným vhodným řešením je přivedení kapacitní železniční dopravy k Letišti Václava Havla. Tento projekt je připravován již několik desetiletí a pevně věřím, že aktuálně ze strany Správy železnic stanovený termín 2028 bude konečný. Z pohledu organizátora nás tak s ohledem na stále se zvyšující počty letištních cestujících čeká náročných osm let, kdy se budeme snažit udržet veřejnou dopravu na letiště alespoň v částečně odpovídajících standardech, např. za pomoci náhrady autobusové dopravy za ekologicky vhodnější trolejbusovou, realizovanou kapacitnějšími vozidly než dnes.

Vzniknou například i nové zastávky na železnici?

Ano, například Zahradní Město a Eden, které vyrostou v rámci modernizace koridoru z Prahy do Českých Budějovic. Dále bude vybudována zastávka Rajská zahrada při optimalizaci trati Vysočany – Lysá. Další zastávky jsou plánovány v souvislosti se zmiňovaným zavedením nové městské železniční linky S61 na území městských částí Praha 14 a Praha 10.

Nově se řeší i přestupní vazby z autobusů na vlaky a zpět. Ve kterých lokalitách  už tento systém funguje?

Samozřejmě jde o preferovaný systém, kdy se cestující přivezou autobusem a nastoupí do kapacitnějšího prostředku, který není ovlivňován jinými druhy dopravy. Z našeho pohledu jde o vítanou záležitost a ve spolupráci se Středočeským krajem plánujeme spojení i na základě tohoto trendu. Kde to realizovat lze, tak to uskutečňujeme. Dobrým příkladem je Český Brod, počítá se s tím i při integraci autobusové dopravy na Voticku. V Praze jde o okrajové části, například Radotín, Klánovice, Horní Měcholupy, Běchovice nebo Uhříněves.

 Zpět k vlakům. Posilovali jste noční příměstskou dopravu. Osvědčily se tyto spoje?

Jistě. Setkaly se s úspěchem. Stěžejní tratě jsou pokryté a předpoklady byly naplněny.

Jsou úspěšné i nové spěšné vlaky z Prahy do Kutné Hory a výletní vlaky do Českého ráje a Brd?

Stáli jsme o to, abychom podchytili přepravní proudy ze vzdálenějších lokací, a to se povedlo. Co se úplně nepodařilo, to je vozba na těchto spojích z pohledu kultury cestování.  Řešením je uvolnění vozidel 471, jak již bylo zmíněno. Co se týče výletních vlaků, pak jde o segment zážitkové dopravy, a musím říci, že se vlaky opět osvědčily a staly se standardní součástí závazkové dopravy. Zlepšila se dostupnost dalších zajímavých turistických lokalit pro Pražany.

Rozjedete letos opět ve spolupráci s ČD Cyklohráček?

Jasně, je to perfektní záležitost a projekt pro rodiny s dětmi nebo pro cyklistické nadšence. Loni už jsme představili nový dětský vůz s hernou. Nyní ČD dokončují opravu řídicího vozu z původní Esmeraldy. S tím souvisí i absolutní novinka, a to zpřístupnění nefunkčního stanoviště strojvedoucího, kde si děti budou moci zahrát na strojvedoucího. Jsme nesmírně rádi, že se můžeme tomuto projektu s národním dopravcem věnovat. Těch novinek je ale více a vše představíme koncem března před zahájením nové turistické sezony.

Na letošek plánujeme každoroční tradiční a oblíbené akce Den s Cyklohráčkem ve Slaném (18. 4.), Den dětí v Praze-Braníku (6. 6.), Pražský železniční den na Masarykově nádraží (12. 9.) a Železniční den ve Středočeském kraji (19. 9.). Klasikou již jsou Mikulášské jízdy a jízdy Čertohráčku na konci roku. Velkou akcí mimo železnici pak bude Autobusový den v Letňanech 16. 5.