Pavel Kysilka: Lidé jsou největším bohatstvím firmy

Jste zkušeným ekonomem a stál jste za řadou zvučných značek a projektů. Proč jste nyní dal přednost Českým drahám?

Jsem přesvědčen, že celá oblast mobility nejen v České republice, ale i v Evropě stojí na zajímavé a důležité křižovatce. Neustále narůstá přepravní potřeba a zároveň se zvyšuje citlivost společnosti na ekologická témata. Jasně se ukazuje, že železniční doprava je dopravou budoucnosti. Samozřejmě hovoříme o integrovaném celku s ostatními módy, neboť také automobilová doprava projde velkou revolucí a změny se dotknou i dopravy letecké. České dráhy by se tedy měly dobře zorientovat a připravit se na tento klíčový okamžik. Oslovila mne možnost být součástí podpory ČD tak, aby na trhu obstály a zůstaly vlajkovou lodí české dopravy.

Je možné se kvalitně připravit i během liberalizace, která nabírá na obrátkách?

Liberalizace trhu není nová věc, probíhá a České dráhy jsou vystavené konkurenci. Všichni víme, že se tento proces nezastaví a zhruba do třinácti let budeme součástí zcela otevřeného trhu.

Takže je ideální doba hlouběji propojovat lidi a technologie. Říká se tomu digitální transformace, kterou jsem se zabýval z pozice generálního ředitele České spořitelny, a jsem přesvědčen, že se tomu nevyhne žádný obor a žádná firma. Jde o nalezení ideálního mixu mezi lidmi a jejich dovednostmi a digitálními technologiemi. Tato symbióza pak slouží klientům. A není to téma jen pro soukromý sektor, ale i pro celou státní správu. O tom jsem přesvědčen. Proto chci podpořit management ČD tak, aby připravil firmu na digitální věk a České dráhy se staly dopravcem první volby. Jinými slovy: když si člověk třeba na Vysočině řekne, že pojede například do Vídně, aby ho jako první napadl vlak ČD.

Považujete postup ČD na liberalizujícím se trhu za dobrý? Mohly vůbec udělat něco jinak?

Hodnotit zpětně je jednoduché, když už je po všem. Ale to není úplně relevantní, protože jsem nikdy nezažil, že by člověk měl takové kvantum potřebných dat a informací k tomu, aby se zcela bezchybně rozhodl. Všichni, i České dráhy, se učí žít v prostředí rychlých změn, nejistot a ne zcela popsaných rizik a potřeb. Dopravce nastoupil dobrou cestu. Disponuje spolehlivým provozem a poskytuje kvalitní a s Evropou srovnatelné portfolio služeb. S tím souvisí i budování finanční síly a stability, protože bez ní nemohou být investice a bez investic se neobejde kvalitní služba.

Co je nutné udělat, aby ČD byly konkurenceschopné s ohledem na plně liberalizovaný trh?

Do všeho, co děláme, vkládejme pohled klienta. Další věcí je udržení bezpečného a spolehlivého provozu a za třetí, držme si finanční sílu a stabilitu. Přes tyto klíčové priority se táhne rozvoj lidí uvnitř firmy. Lidské zdroje jsou pro firmu vůbec tím největším bohatstvím a je důležité se zaměstnanci komunikovat. Stojí na tom efektivní řízení lidí, spolupráce, rozvoj i nábor. Nerozlišuji, po vlastních zkušenostech, mezi interní a externí komunikací. Komunikace je jen jedna. Co se řekne dovnitř firmy, se dostává ven. A co se řekne ven, si zaměstnanci dokážou přečíst. Firma musí mluvit jedním hlasem a obsah by měl být pravdivý. Osobně mám dobrou zkušenost se zajištěním vnitřní sociální sítě coby platformy pro interní komunikaci. Tady by mohli zaměstnanci sdělovat své názory, vzdělávat se a dozvídat se novinky. Dobrá informovanost je věcí nás všech včetně managementu. Mluvil jsem o dopravci první volby, buďme i zaměstnavatelem první volby. Vždyť lidé nejsou motivovaní jen mzdou, ale hodnotí i vztahy na pracovišti, úroveň komunikace i férovost ze strany managementu.

Jak si stojí České dráhy pohledem ekonoma?

S detaily hospodaření se stále seznamuji a považuji za velmi důležité mít komplexní přehled. Zjistit, jaké jsou vize, představy a plány. Nicméně ČD pro mě nejsou úplně neznámé, protože byly významným klientem České spořitelny, což znamená, že banka znala jejich příběh. Porozuměla vizi a potřebám a poskytla příslušné řešení. Základem bylo, abychom znali všechny ukazatele, čísla, business model, vizi a strategii. Říkali jsme tomu „hmatatelné bankovnictví“. V něm nešlo jen o poskytování běžných bankovních produktů a služeb, ale i produktů ušitých na míru oboru i firmě.

Důraz kladete na moderní technologie. Jak konkrétně si představujete jejich aplikaci v prostředí ČD?

Každý klient by od chvíle, kdy začne přemýšlet, že se musí přemístit z bodu A do bodu B, měl mít k dispozici pohodlný, intuitivní a vizualizovaný nástroj. Na začátku je rozhodnutí, který dopravní prostředek zvolí, aby si mohl porovnat ceny. Následuje nákup jízdenky, ideálně on-line, a dodání potřebných informací k tomu, aby se dostal na místo v požadovaném čase a dokázal se zorientovat. Důležitá je i konektivita ve vlaku a informační systém, ze kterého by dostával informace o daném spojení. V roce 2030 bude 70 procent zaměstnanců a klientů z řad mileniálů. Ti vyrostli na digitálních technologiích. Nejmladší z nich se dokonce narodili do doby „internetové“. Abychom obstáli, musíme servírovat klientský zážitek v jednoduché, vizualizované a intuitivní formě.

Druhou příležitostí jsou provozní záležitosti. ČD generují neuvěřitelné množství dat, které je možné využít k efektivitě, bezpečnosti atd. Musíme se je naučit vytěžit a dokázat je pokročilými nástroji analyzovat. Analýza bude rozhodovat, jak jsme konkurenceschopní v oblasti nákladů a bezpečnosti.

Vidíte možnost se dále rozvíjet v doplňkových službách?

Obrovskou. Služby zatím nejsou celoplošné. Osobně využívám ČD Parking a rád bych zaparkoval na každém nádraží. Ale jde spíše o příjemnou výjimku. Řešení pak nelze hledat jen u ČD, ale i u municipalit. Dnes vznikají partnerství na základě nabídky něčeho nového a příjemného a kde službu nabízí systém různých partnerů. Prvním krokem je tedy rozšíření a prohloubení projektů, které jsme načali. Druhou věcí je znalost našich klientů – chceme znát jejich přání a zároveň vědět, co máme udělat pro to, aby pro ně byly ČD zmiňovanou první volbou.

Jak vnímáte železniční dopravu a značku ČD vy osobně?

Můj pohled na železniční dopravu je jednoznačný: jde o nejperspektivnější způsob mobility díky nízké ekologické stopě a přetíženosti silniční sítě a měst automobily. Co se týče ČD, musíme se vyvézt právě na této vlně strategického významu železniční dopravy. Jsme vnímáni jako profesionálové, a to není málo. Je za tím dřina a odpovědnost. Abychom ale byli vnímáni jako značka pro 21. století, musíme kvalitní fundament spojit s trendy, které fungují v dnešním businessu, tedy digitální technologie a integrovaný servis postavený na rozšiřování služeb a produktů a partnerství.

Vy sám jezdíte vlakem?

Prakticky neustále. Bydlím v Posázaví, odkud neustále dojíždím do Prahy, často jezdím na Moravu, Vysočinu i do východních Čech. Do zahraničí jezdím nejčastěji do Vídně. Opakovanou zkušenost mám i ze Španělska, Číny, Japonska či Francie. Jako student jsem byl na vlaku přímo závislý a procestovanou mám celou východní Evropu. Zatímco dříve byl vlak stresorem, dnes je pohodovým společníkem. Udělám po cestě spoustu práce anebo si odpočinu.

PAVEL KYSILKA

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a pracoval mimo jiné v Ekonomickém ústavu ČSAV. V 90. letech zastával pozici viceguvernéra a výkonného guvernéra ČNB. Zodpovídal za přípravu a realizaci rozdělení federální měny a zavedení české koruny. Byl i expertem Mezinárodního měnového fondu. V roce 2000 začal pracovat pro Českou spořitelnu jako hlavní ekonom, později byl zvolen do představenstva. Pět v let vykonával funkci generálního ředitele a předsedy představenstva. Zastává funkci prezidenta festivalu Smetanova Litomyšl, je členem správních rad VŠE, Masarykovy Univerzity, Univerzity Palackého v Olomouci či dozorčích rad Dobrého anděla a Aspen Institute Central Europe.