Pavel Krtek: Stojíme o další spolupráci s kraji

Skupina České dráhy oznámila na konci srpna výsledky za první pololetí. Jak je hodnotíte?

Rozhodující bude samozřejmě až konec kalendářního roku, ale první pololetí jsme uzavřeli se ziskem 537 milionů korun. To je o dost lepší výsledek než před rokem. Konkrétně o 127 milionů korun. Hovořím samozřejmě o číslech za Skupinu ČD podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS).

Může druhé pololetí přinést zásadní zvrat? Reaguji na vaši poznámku, že důležitý bude až konec roku.

To ne, ale do našeho hospodaření se promítá celá řada externích vlivů. Například v prvním pololetí nám hodně pomohly kurzové zisky v řádu několika stovek milionů korun. Na ty nemáme přímý vliv, záleží na tom, jak se v čase mění hodnota koruny. Stejně tak jsme závislí na růstu ekonomiky, počasí může mít vliv na přepravu komodit, jako jsou dřevo, uhlí a tak dále.

A stejně tak stav silnic, který přiměl řidiče nechat auta doma a jezdit vlakem, ne?

Samozřejmě. I to má svůj dopad do našich tržeb. Oprava D1 se nepochybně také odrazila v počtu zákazníků na lince Praha – Brno, kde permanentně rosteme, a aktuální opravy na dálnici D8 mohou mít zase vliv na využití vlaků směrem na Ústí. Pochopitelně, že musíme jít zákazníkům naproti a snažit se služby zlepšovat, aby jejich motivací zvolit vlak ČD nebyly problémy na silnicích, ale spokojenost s naším servisem. Jen tak nám zůstanou věrní.

Když jsme u počtu cestujících, jak to vypadalo v prvním pololetí?

Velmi pozitivně. Udrželi jsme růstový trend. Meziročně s námi za prvních šest měsíců cestovalo o 1,3 milionu zákazníků více. Celkem tedy 86,9 milionu. To je dobrá zpráva. Vzrostl také přepravní výkon o 146 mil. osobokilometrů na celkových 3,702 miliardy osobokilometrů. Údaje za přepravu odpovídají tomu, jako by každý občan ČR včetně kojenců nebo seniorů využil služby ČD během půl roku přibližně osmkrát a ujel vlakem ČD více než 350 kilometrů, což odpovídá například vzdálenosti z Prahy do Ostravy.

Hodně se mluvilo o nástupu konkurence na linku Praha – Brno. Odrazil se vstup soukromého dopravce na počtu cestujících Českých drah?

Neodrazil. Na této lince jezdí naše nejlepší vlaky s vysokou úrovní služeb. Myslím, že díky tomu jsme plně konkurenceschopní a daří se nám zákazníky udržet. A nejen to, naopak jich meziročně i na této lince přibylo, z čehož mám velkou radost a zároveň si vážím jejich přízně. Nesmíme ale usnout na vavřínech, protože konkurence oznámila rozšíření počtu spojů, a to už by mohlo zájem o naše vlaky ovlivnit. Je proto třeba neustále zlepšovat náš servis. Důležitou kvalitativní změnou pak bude nasazení zcela nových vagonů, které nyní soutěžíme.

Zákazníci jsou dnes nároční. Nebudeme se ale příliš soustředit jen na několik málo linek, kde se objeví konkurence, a nezůstanou ostatní linky stranou pozornosti? Máme vůbec prostor pro další investice do vozů či služeb?

Jsme připravení využít například dotační miliardy z OPD II. Intenzívně jednáme s kraji, přičemž cílem je rozvíjet spolupráci na zajištění regionální dopravy i po roce 2019, kdy nám končí desetileté smlouvy. A právě obnova vozidlového parku je hlavním argumentem. Věřím, že společně dokážeme lidem poskytnout lepší komfort a postupně vytěsnit starší vozidla i z nejzapadlejších koutů naší vlasti. I když je to nikdy nekončící koloběh. Například jak v dálkové dopravě dokončíme vyřazení starších vozů typu UIC-Y z bývalé NDR, začneme pracovat na náhradě dnešních nejstarších vozů EC a IC.

Aktuálně je před nasazením do ostrého provozu první jednotka Pendolino s kompletně modernizovaným interiérem, upravujeme rychlíkové vozy na lince Praha –Tábor – České Budějovice a tak chceme pokračovat. Souběžně s tím ale pracujeme i na lepších službách. Například rozšiřujeme ČD Minibar do rychlíků Praha – Hradec Králové a do InterPanterů Praha – Česká Třebová – Brno právě instalujeme občerstvovací automaty. Zlepšení spojení chystáme i na léta diskutované lince Praha – Mnichov. Od prosince ve spolupráci s naším ministerstvem dopravy, bavorským objednavatelem dopravy a společností Länderbahn nabídneme mezi těmito městy skoro dvojnásobek spojů, zkrátíme cestovní čas přibližně o 20 až 30 minut a německý partner nasadí modernější vozy, které již budou nabízet srovnatelný komfort s těmi českými.

Zmínil jste se o investicích, jak chcete zajistit potřebné peníze? I v případě dotací z OPD II jde řádově o miliardy, které musí mít coby spolufinancování České dráhy.

Na čerpání dotací z první a druhé výzvy OPD II jsme připravení a jsme schopni nákup vozidel pro kraje spolufinancovat. Aktuálně se hovoří o zhruba osmi miliardách, které budou v OPD II k dispozici. Podle některých zpráv však může dojít k navýšení o dalších devět miliard korun. Pokud se podaří tuto částku profinancovat, pak to cestující v krajích rozhodně pocítí. My samozřejmě chceme být u toho, stojíme o další spolupráci s kraji po roce 2019 a připravujeme se na to, že musíme svou část investičních prostředků poskytnout z vlastních peněz.

Tím se vracíme opět k pololetním výsledkům. Skupina České dráhy byla v zisku i loni, ale v pololetí je v černých číslech i samotný segment osobní dopravy. Je to tak?

Ano. Čistý zisk je 29 milionů korun. Už jsem mluvil o tom, že nám meziročně přibylo cestujících a rostl nám i přepravní výkon. A tomu samozřejmě odpovídá i růst tržeb z přepravy cestujících o 241 milionů korun. Pozitivní trend pokračuje již několik let a je důkazem toho, že postupné zlepšování služeb a kvality vozidel veřejnost vnímá. Nejlépe se tradičně daří dálkové mezinárodní i vnitrostátní dopravě a také dopravě příměstské. Nelze však podceňovat ani potenciál regionálních spojů, které každoročně využívají desítky milionů cestujících. Proto i tímto směrem chceme ve spolupráci s kraji zaměřit své investice.

A jak je na tom segment nákladní dopravy?

Ten je tradičně v zisku, byť nižším než loni. Nákladní doprava letos vykázala zisk 384 milionů korun. Dceřiná společnost ČD Cargo pokračuje v expanzi na zahraniční trhy a snaží se zefektivnit přepravy jednotlivých vozových zásilek. Podařilo se zastavit pokles výkonů z předchozích let a meziročně o cca 60 milionů korun zvýšit tržby. Zmíněný meziroční pokles čistého zisku o 76 milionů korun u nákladní dopravy je dán především vyššími odpisy v důsledku investic do vozidel a také zvýšením osobních nákladů, což souvisí s výsledkem kolektivního vyjednávání a s růstem mezd zaměstnanců. Oba tyto náklady však znamenají krok k posílení stability a konkurenceschopnosti firmy na trhu. Na výsledku Skupiny se podílí i všechny dceřiné společnosti a také jim se v pololetí dařilo. My se pochopitelně budeme snažit nastolený trend udržet. Nicméně rozhodující bude druhé pololetí a jeho dopad na konečný výsledek hospodaření za rok 2017.

Pavel Krtek

Studia na francouzské státní technické univerzitě École Centrale Paris úspěšně ukončil v roce 1994. Po roce povinné základní vojenské služby začal pracovat u nadnárodní společnosti Lafarge Cement, světové dvojky ve výrobě cementu. Následovalo devět let v rafinérsko-petrochemické skupině Unipetrol. Působil na různých pozicích ve Skupině, z toho například v centrále jako šéf finančního controllingu, pak jako finanční ředitel divize železniční dopravy Unipetrol Doprava v Litvínově. V únoru 2014 se stal členem představenstva Českých drah a od 1. března rovněž náměstkem generálního ředitele ČD pro ekonomiku a techniku. Do čela národního dopravce byl zvolen 10. listopadu 2014 a zastává funkci předsedy představenstva ČD.