Pavel Krtek: Směřujeme k tomu, aby ziskovost Skupiny ČD rostla

Výrazné meziroční zlepšení nastalo i v segmentu osobní dopravy. Čím to bylo způsobeno?

Především to bylo díky růstu tržeb z hlavní činnosti podnikání, což jsou v první řadě prodeje jízdenek a úhrady od objednatelů. A potom také kurzové zisky v osobní dopravě díky sílící koruně. Obojí mělo na výsledek segmentu osobní dopravy rozhodující vliv, takže osobní doprava loni skončila mírným ziskem.

Silná koruna nicméně přispěla i ke snížení zadlužení, je to tak?

Ano. Čistý dluh Skupiny ČD loni meziročně klesl o tři miliardy korun na 27,2 miliardy korun. Z větší části je to právě vlivem silné české měny.

To rádi uslyší analytici ratingové agentury, akcionáři i věřitelé…

Věřím, že ano. Systematicky směřujeme k tomu, aby ziskovost Skupiny ČD byla vyšší, a také k tomu, aby i dříve ztrátový segment osobní dopravy dokázal hospodařit vyrovnaně, což se loni podařilo. Dlouhodobě se soustředíme na pokračování stabilizace Skupiny ČD v zájmu akcio­nářů, věřitelů a zaměstnanců. Veškeré rozhodování managementu je v souladu s cílem obhájit mezinárodní rating od agentury Moody‘s v investičním pásmu.

V roce 2017 pokračoval růst počtu cestujících i přepravního výkonu. Služeb ČD využilo téměř 175 milionů lidí. Jak se konkrétně vyvíjely tržby v osobní dopravě?

Velmi dobře. Celkové tržby z hlavní činnosti přesáhly 22 miliard korun. Samotný příjem z prodeje jízdních dokladů byl meziročně vyšší o téměř čtvrt miliardy korun. Dynamicky přitom roste podíl tržeb z čistě komerčních přeprav. Růst tržeb z jízdného, úhrady od objednatelů a kurzové zisky tak dokázaly vyrovnat plánované vyšší náklady na opravy a údržbu železničních kolejových vozidel a také růst osobních nákladů díky kolektivní smlouvě. Segment osobní dopravy tak dosáhl čistý zisk šest milionů korun.

Na první pohled to není závratná částka, ale když se podíváme na ztrátu v roce 2016, tak loňský rok byl v segmentu osobní dopravy meziročně lepší o 652 milionů korun. Jak na tom byla nákladní doprava?

Druhý nejdůležitější segment podnikání, nákladní doprava, byl tradičně ziskový. Ve spolupráci s dceřinými společnostmi v zahraničí pokračovalo ČD Cargo v expanzi na cizí trhy. Například do Polska, Rumunska a Maďarska. I Cargu tak meziročně vzrostly tržby, a to o 163 milionů korun. A to navzdory tomu, že Cargo významnou část tržeb realizuje v eurech, takže sílící koruna, která osobní dopravě pomohla k lepšímu výsledku, měla na segment nákladní dopravy naopak negativní vliv.

To je důvod, proč byl loni čistý zisk nákladní dopravy o něco nižší?

Čistý zisk segmentu nákladní dopravy byl loni 743 milionů korun. Je ale potřeba vnímat, že se do tohoto výsledku promítly investice do nákupu nových lokomotiv a nákladních vozů, které jsou nezbytné ke zvýšení konkurenceschopnosti na evropském trhu. Vyšší byly, stejně jako na matce, také osobní náklady spojené s plněním závazků z kolektivní smlouvy.

Tedy vyšší výdělky zaměstnanců, je to tak?

Přesně tak. Na tom však není nic špatného. Udržení sociálního smíru je jednou z našich hlavních priorit. Spokojení a kvalitní zaměstnanci jsou největší devízou každé firmy a naše personální politika se dál zaměřuje na udržení stávajících a nábor nových pracovníků. A to zejména v odborných technických profesích.

Čistý zisk celé Skupiny České dráhy za rok 2017 byl podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) 984 milionů korun, což je o 102 milionů lepší než v roce 2016. Nabízí se proto otázka, jaký bude rok letošní. Jaká jsou vaše očekávání?

Podnikatelský plán postupně naplňujeme a první čtvrtletí se jeví jako pozitivní. Například nám ve vlacích meziročně přibylo 850 tisíc cestujících. Vlaková doprava zjevně zažívá svou renesanci a my chceme být při tom. Jsme připraveni na sobě dál pracovat a své služby zlepšovat.

Co považujete za největší výzvu v letošním roce?

Naším hlavním úkolem pro nejbližší období je řešení obchodního modelu osobní dopravy po roce 2019, kdy společnosti končí většina dlouhodobých smluv s kraji a s ministerstvem dopravy. Důležitá je obhajoba mezinárodního ratingu, splacení korunových dluhopisů v létě 2018 a refinancování eurových dluhopisů v roce 2019. Prioritou managementu je, aby společnost ČD byla schopna dostát svým závazkům vůči věřitelům, akcionářům i zaměstnancům a aby do budoucna obhájila maximum svých stávajících výkonů v dálkové i v regionální dopravě.

Budeme letos vyhlašovat zakázky na nové vlaky, kdy je reálné, že se objeví na kolejích?

Postupně vyhlásíme zakázky na desítky nových vlaků. Primárně jde o vozidla pro kraje. Celý proces soutěžení trvá jeden až dva roky a další dva roky trvá, než výrobce vlaky dodá. Proto je chceme vysoutěžit předem, uzavřít rámcovou smlouvu s vítězem a výrobu zahájit tehdy, až budeme mít nové smlouvy s kraji, kam tato vozidla poputují. Zákazníci je tak dostanou dřív, než kdybychom čekali až na uzavření smluv s objednateli. Proto jsme už teď vyhlásili zakázky na desítky elektrických jednotek pro regionální dopravu. Z podobného dřívějšího rámcového kontraktu jsme už nové jednotky objednali, a tak začnou v Plzeňském kraji jezdit nové Regio­Pantery dokonce už na sklonku letošního roku.

Stranou pozornosti však nezůstává ani dálková doprava. Letos dokončíme redesign Pendolin a v létě se vrátí do provozu i jednotka poškozená ve Studénce. Běží zakázka na 50 vozů pro dálkovou dopravu, zajímáme se také o možné odkupy nebo pronájmy vozů a rovněž soutěžíme nájem patnácti třísystémových lokomotiv pro vnitrostátní dopravu, které nám pomohou překlenout dobu, než koupíme vlastní nové lokomotivy. Rádi bychom do budoucna pořídili až 60 nových elektrických lokomotiv s rychlostí až 200 km/h.

Nedávno jste byl na zasedání valné hromady OSŽD ve Vietnamu. Jak tam se cestuje vlakem?

Organizace pro spolupráci železnic (OSŽD) sdružuje státy východní Evropy a Asie. To jsou pro nás důležité trhy a mají pro firmy Skupiny ČD významný obchodní potenciál. Zajímavá jsou například jednání s Jižní Koreou, která je v současné době pozorovatelem a již řadu let se snaží stát řádným členem OSŽD. Jižní Korea je prakticky ostrovem, protože má na severu Severní Koreu. Má velký zájem dostat svou nákladní dopravu z moře na koleje. Výhledově chce 20 % objemu svého exportu dostat z lodí do vlaků. V Česku je Jižní Korea významným investorem, ať už jde o automobilku Hyundai u Ostravy, výrobce kompresorů Doosan Škoda Power v Plzni nebo o firmu NexenTire, která u Žatce vyrábí pneumatiky. 

Cestovali jste během návštěvy ve Vietnamu vlakem?

Ano. Úroveň vlakové dopravy mě vždy zajímá. Absolvovali jsme cestu vlakem z Da Nangu do Hue a musím říct, že to byl zážitek.

V jakém smyslu?

Tamní železnice jsou oproti českým méně svázány pravidly a přece jen jsou ve srovnání s evropskými standardy trochu pozadu. Třeba mě překvapilo, že tam železnice nemá ochranné pásmo. Nebo ho možná nikdo nerespektuje. Ovoce ze stromů můžete trhat přímo z oken vlaku, půl metru od projíždějící soupravy odpočívají lidé v houpacích sítích a o automaticky zabezpečených přejezdech prakticky nelze mluvit. U každé závory tam stojí člověk, který ji ovládá. Na druhou stranu je jízda po tratích z dob francouzské kolonizace zážitek, na který se nezapomíná. Projížděli jsme například dvě klimatická pásma z tropů do subtropů a přímo z okna vlaku bylo možné sledovat, jak se mění okolní vegetace. Některé pohledy pak připomínaly spíš pohled z letadla. Vlak se totiž pohyboval jen pár metrů od hrany útesů nad mořem.

A samotný vlak?

Řekl bych, že solidní standard. Jeli jsme s generálním ředitelem slovenských železnic ZSSK Filipem Hlubockým a dalšími účastníky konference první třídou a cesta byla pohodlná, vlak čistý a personál úslužný a milý. S Pendolinem nebo railjetem se to srovnávat nedá, ale zase máte při jízdě po trati s metrovým rozchodem čas na obdivování krajiny, protože jsme velkou část asi tříhodinové cesty jeli opravdu dost pomalu.

Pavel Krtek

Studia na francouzské státní technické univerzitě École Centrale Paris úspěšně ukončil v roce 1994. Po roce povinné základní vojenské služby začal pracovat u nadnárodní společnosti Lafarge Cement, světové dvojky ve výrobě cementu. Následovalo devět let v rafinérsko-petrochemické skupině Unipetrol, kde působil na různých pozicích, z toho například v centrále jako šéf finančního controllingu, pak jako finanční ředitel divize železniční dopravy Unipetrol Doprava v Litvínově. V únoru 2014 se stal členem představenstva Českých drah a od 1. března rovněž náměstkem generálního ředitele ČD pro ekonomiku a techniku. Do čela národního dopravce byl zvolen 10. listopadu 2014 a zastává funkci předsedy představenstva ČD.