Pavel Krtek: Rozvíjíme vše, co může přilákat zákazníky

Máme za sebou rok 2017, v pololetí jsme měli jako skupina ČD zisk přes půl miliardy korun. Jak tedy dopadne hospodaření celého roku? Máte už představu?

Samozřejmě, že výsledky sledujeme průběžně, takže představu máme velmi přesnou. Jako akciová společnost s veřejně obchodovatelnými dluhopisy ale musíme zveřejňovat výsledky podle pravidel a nejdříve je musí dostat naši akcionáři a věřitelé. Takže si na čísla počkáme až do dubna 2018. Stejně jako v prvním pololetí se nicméně dobře vyvíjely tržby z přepravy cestujících a také kurzové zisky díky silné koruně budou mít pozitivní vliv na celkový výsledek.

Takže počítáte spíše s pozitivní zprávou pro akcionáře a věřitele?

Jsme obchodní firma, která má akcionáře, věřitele, zaměstnance a také velkou společenskou odpovědnost. Jsme povinni chovat se podle toho. Takže s využitím jedné slavné Cimrmanovské hlášky musím odpovědět: „My nesmíme ani naznačovat.“ Na konci dubna vše standardně zveřejníme.

Můžeme obecně zhodnotit minulý rok z pohledu fungování firmy a významných událostí?

Řekl bych, že za sebou máme poměrně úspěšných dvanáct měsíců. Obhájili jsme mezinárodní rating od agentury Moody’s na investičním stupni Baa2, ve vlacích nám přibylo cestujících, máme vyšší tržby z prodeje jízdních dokladů a docela pozitivní výhled na rok 2018. Pokud se bude ekonomika vyvíjet stále tak dobře, očekávám, že bychom i letos mohli tento trend udržet. Pochopitelně tomu jdeme naproti.

Jak? Co se pokoušíte zlepšit?

Hledáme úspory v nákladech, snažíme se optimalizovat procesy tak, abychom maximálně zefektivnili fungování, a zároveň rozvíjíme vše, co může přilákat zákazníky a generovat další tržby. Jinak to v obchodní společnosti ani nejde. Příležitosti mohou být všude.

Výrazně se mění i komunikace Českých drah vůči veřejnosti, je to tak?

Měníme firemní stereotypy a využíváme moderní komunikační kanály v podobě Facebooku, Twitteru, vlastní aplikace pro chytré telefony „Můj vlak“ a tak dále. Aktivně spolupracujeme s youtubery. Vypravili jsme i speciální youtuberský vlak. Mimochodem velmi úspěšný. Věřím, že to vnímají jak naši zákazníci, tak stávající i potenciální zaměstnanci.

Blíží se rok 2019, kdy skončí většina stávajících kontraktů na zajišťování dopravy v rámci závazku veřejné služby. Jsme na to již připraveni?

Vedeme obchodní jednání s objednateli, tedy se všemi čtrnácti kraji a s ministerstvem dopravy. Každý region je jiný, každý má jiné potřeby na zajištění dopravní obslužnosti. Zároveň se snažíme upozornit na to, že soutěžení na nejnižší cenu má obrovská rizika. Může zmizet řada služeb a garance jejich síťovosti. Nebo je následně bude platit stát zvlášť, ale pak veřejné rozpočty liberalizací neušetří. Právě naopak. Linka Praha – Ostrava je toho příkladem. A čtvrtý železniční balíček nám přitom dává možnost liberalizaci řádně připravit. Říct si předem, co přesně od soutěžení očekáváme, jaké služby a v jaké kvalitě bude vítěz zajišťovat.

Není tato rétorika ovlivněna tím, že České dráhy nebudou konkurenceschopné, pokud jde o nabídkovou cenu v soutěžích?

Čtvrtý železniční balíček EU určuje pravidla otevírání trhu. Cena je přitom pouze jedním z kritérií a musí zahrnovat variabilní náklady, jako jsou mzdy vlakového personálu nebo trakční elektřina, přímé fixní náklady jako třeba odpisy, ale také nepřímé fixní náklady.

Co si pod termínem nepřímé fixní náklady představit?

Je to například nájem a režie pokladen na nádražích, náklady spojené s udržováním záložních vozidel nebo zajištěním bezpečnosti ve vlacích. Pokud budou muset do svých nabídek toto všechno zahrnout všichni dopravci, pak budou České dráhy plně konkurenceschopné. Není zkrátka možné, aby České dráhy šly do tendrů s komplexní službou a soukromníci nabídli pouze přepravu z bodu A do bodu B. Pak bude jejich nabídková cena sice nízká, ale zase se zav­řou všechny pokladny, čekárny a tak dále, pokud vyhrají.

Je pravda, že chce Evropská komise dohlédnout na implementaci 4. železničního balíčku v rámci České republiky, která je v tomto ohledu „průkopníkem“?

Ano, takové hlasy jsem v Bruselu slyšel. Když jsem o českých zkušenostech mluvil na CERu (Společenství evropských železnic – pozn. red.) a na půdě Evropského parlamentu, byli všichni dost zaskočení. Při přípravě 4. železničního balíčku nikdo nepočítal s tím, že nejnižší nabídková cena se může stát „zaklínadlem“ a hlavním kritériem liberalizace. To by totiž v konečném důsledku mohlo vést ke ztrátě síťovosti železniční dopravy, řady doplňkových služeb a navíc nikdo z dopravců nebude mít peníze na obnovu vozidel.

Soudě dle taktiky vůči objednatelům si s tím alternativní dopravci hlavu nelámou. Při jejich současném způsobu podnikání na dráze to i chápu, ale zajištění základní dopravní obslužnosti je něco úplně jiného. Je to komplexní síťová služba, kterou zajišťují jednotliví národní dopravci napříč celou Evropou. Pokud to nebude podchyceno v zadávací dokumentaci tendrů, doposud fungující systém veřejné železniční dopravy se rozpadne.

Zmínil jste svá zahraniční jednání. Jak moc důležité je komunikovat na evropské úrovni?

Je to moje priorita. České dráhy se léta držely zpátky, což se nám vymstilo. Nebyli jsme například dost aktivní při přípravě legislativy, kterou dnes musíme dodržovat. O kampani vedené proti nám alternativními dopravci v evropských institucích ani nemluvím. To nás velmi poškodilo, protože náš názor pochopitelně v Bruselu neznali. Dnes je to naštěstí už jinak. Jako člen CER Management Committee – vedení Společenství evropských železnic mám příležitost o našich zkušenostech mluvit na širokém fóru. Jezdíme do Bruselu, kde prezentujeme náš pohled na liberalizaci, postavení národních dopravců, ale třeba také naši genderovou politiku a podobně. Trvalo to tři roky, ale myslím, že nás velcí hráči, jako jsou italské, německé nebo francouzské dráhy, dnes vnímají jako rovnocenného partnera.

Co byste popřál českému národnímu dopravci do nového roku?

Aby byl rok 2018 alespoň tak úspěšný jako ten předcházející. Abychom dokázali zajistit práci svým zaměstnancům a poskytovat lepší služby svým zákazníkům. Jim všem bych rád poděkoval za jejich věrnost a přízeň, kterou Českým drahám věnují. Velmi si vážím jak našich zaměstnanců, kteří pracují mnohdy nad rámec svých běžných povinností, tak cestujících, bez nichž by naše práce neměla smysl.

Pavel Krtek

Studia na francouzské státní technické univerzitě École Centrale Paris úspěšně ukončil v roce 1994. Po roce povinné základní vojenské služby začal pracovat u nadnárodní společnosti Lafarge Cement, světové dvojky ve výrobě cementu. Následovalo devět let v rafinérsko-petrochemické skupině Unipetrol. Působil na různých pozicích ve Skupině, z toho například v centrále jako šéf finančního controllingu, pak jako finanční ředitel divize železniční dopravy Unipetrol Doprava v Litvínově. V únoru 2014 se stal členem představenstva Českých drah a od 1. března rovněž náměstkem generálního ředitele ČD pro ekonomiku a techniku. Do čela národního dopravce byl zvolen 10. listopadu 2014 a zastává funkci předsedy představenstva ČD.