Pavel Karšulín: Naši zaměstnanci dokážou udržet standardy kvality

Aktuální je výluka v brněnském železničním uzlu, která začala nedávno a v příštím roce se rozeběhne naplno. Jaký dopad to bude mít prioritně na provozní zaměstnance ZAP Brno?

První výluka začala 16. července a potrvá až do konce platnosti letošního grafikonu, tedy do poloviny letošního prosince. Do 31. srpna je v platnosti první etapa, kdy většina vlaků od Střelic beze změny dojíždí do Brna hlavního nádraží, některé spoje linky S4 pak končí jízdu již ve stanici Brno-Horní Heršpice, kde je zajištěn přestup směrem na hlavní nádraží i Modřice. Z toho důvodu jsme objednali v Horních Heršpicích odpočinkovou místnost pro vlakové čety. Začátkem září začne další etapa, kdy všechny vlaky S41 začnou zajíždět do upravené stanice Brno dolní nádraží. Právě tam se také přestěhuje jedna naše pokladna, která bude odbavovat cestující ve směrech na Ivančice a Moravský Krumlov. I na dolním nádraží musíme pro vlakové čety zajistit denní místnost. V současné době řešíme, zda osobní pokladna bude umístěna uvnitř výpravní budovy, nebo jestli bude ve formě mobilní buňky, jež by sloužila pouze do konce tohoto jízdního řádu. Od začátku nového jízdního řádu 2019, tedy od letošního 9. prosince, by na dolním nádraží měly být připraveny stálé prostory pro osobní pokladny v přízemí provozní budovy bývalého depa včetně zázemí pro naše zaměstnance. Od prosince, kdy zhruba padesát procent výkonů přejde z hlavního na dolní nádraží, zde budeme potřebovat nejen denní místnosti, ale i šatny a odpočinkové místnosti pro velké množství vlakových čet.

Připomeňme, že všechny vlaky dálkové dopravy na ose Praha – Bratislava, respektive Vídeň a řada regionálních spojů pojedou od prosince celý rok 2019 právě přes brněnské dolní nádraží.

Tato velká výluka se v příštím roce dotkne i stanice Brno-Židenice, kde bude mít obratovou konečnou další řada vlakových spojů. Proto plánujeme provozní prostory nejen pro vlakové čety, ale i strojvedoucí. Dotčena bude rovněž stanice Brno-Královo Pole, kam dočasně přejde část našich zaměstnanců z hlavního nádraží. Právě v Králově Poli totiž budou končit a začínat „bohumínské“ rychlíky, kde je standardem služba minibaru. Tento oblíbený servis chceme jednoznačně zachovat včetně přepravy imobilních cestujících, proto se na rok přestěhuje na Královo Pole z hlavního nádraží pracoviště skladníků přepravy včetně akuvozíků a skladu zásob jídla a nápojů pro minibary. Pro imobilní cestující musíme v Králově Poli vyřešit úrovňové přístupy na jednotlivá nástupiště, neboť současná konfigurace nádraží nemá ani nájezdové plošiny či výtahy. V plánu máme úpravu úrovňového přechodu před dopravní kanceláří s doprovodem našich zkušených zaměstnanců. Mimo to na královopolském nádraží posílíme osobní pokladnu a pochopitelně vybudujeme zázemí pro vlakové čety, které tam dnes zatím chybí.

Jihomoravský kraj vybral ČD v nabídkovém řízení na zajištění základní dopravní obslužnosti až do roku 2022, respektive s možným prodloužením až o další tři roky. Předpokládám, že je to i pro ZAP Brno pozitivní signál.

Je to velká výzva! Máme další příležitost Jihomoravskému kraji ukázat, že jsme opravdu firmou „první volby“, že naši lidé mají plnohodnotnou odbornou kvalifikaci a umí dodržet standardy kvality především prozákaznickým přístupem a dobrou orientací například v tarifních podmínkách jihomoravské dopravní integrace. To je velmi důležitý moment, na nějž klademe důraz. Počítáme s variantou, že v našich vlacích bude prioritně platit tarif IDS JMK a další pravidla dle nové smlouvy. Všechny zaměstnance z nových povinností důsledně proškolíme, zvláštní pozornost budeme věnovat četám z jiných obvodů, které se s jihomoravskou integrací setkávají třeba jen okrajově. A abychom vlaky v Jihomoravském kraji obsluhovali jen vlakovými četami RP ZAP Brno, by nebylo pro České dráhy ani pro objednatele úplně výhodné. Využíváme totiž synergií, které naše působení plošně v celé zemi umožňuje, a pro objednatele by to mělo být taky hlediskem hodným zřetele. Jen pro doplnění – RP ZAP Brno má v gesci také vlakové posádky a další provozní personál v Kraji Vysočina, což je zhruba třetina našich zaměstnanců, kteří jihomoravský tarif pochopitelně musí stoprocentně ovládat.

V dnešní době je obecně velký nedostatek zaměstnanců v provozních profesích, strojvedoucími počínaje. Jak řešíte tento problém u vlakových čet?

Máme rozjetou spolupráci se školami, abychom zajistili příliv mladých spolupracovníků. Máme třeba podepsanou spolupráci se Školou cestovního ruchu v Blansku, která má zájem o spolupráci. Své adepty například školí jako průvodce turistických autobusových linek, a nám se hodí také jako stevardi ve vlacích vyšší kvality, neboť jsou mimo jiné také dobře jazykově vybaveni. Mimochodem jeden světový jazyk, nejlépe angličtinu, dnes pomalu požadujeme i po doprovodu regionálních vlaků, protože zahraničních cestujících přibývá i na osobních spojích. Už to dávno není jen výsada vlaků EuroCity a railjet. Novým lidem umíme nabídnout solidní finanční ohodnocení a při bezchybné službě i jistotu zaměstnání, což dnes není příliš obvyklý jev. V mnohých privátních firmách jsou podmínky daleko horší…

Své místo v zajištění bezchybného servisu mají i technicko-hospodářští pracovníci, bez nichž by se provoz mnohdy neobešel, ale nikdo je prakticky nezná…

Určitě je to pravda. Aparát regionálního pracoviště ZAP se skládá ze dvou částí technického personálu. Jedni systémoví specialisté připravují dlouhodobější plány takzvaně od „zeleného stolu“. Podle nich se rozpracovává dojednaný pravidelný jízdní řád i mimořádnosti dlouhodobého výlukového charakteru. Druhá část jsou technologové, tedy ti, kteří připravují výluky na konkrétní výlukové období, dále jsou zde specialisté na kvalitu, bezpečnost, požární oblast a máme také IT specialisty. Ti hlídají počítačovou techniku například proti virům a udržují v chodu PC, protože každá osobní pokladna je vybavena minimálně jedním počítačem na prodej jízdních dokladů. Nedílnou součástí našeho regionálního pracoviště jsou i ekonomové, kteří připravují smlouvy a hlídají finance, ale i zaměstnanci, kteří se starají o zásobování. To je ta jedna část, která je takzvaně úřednická a sleduje dlouhodobější cíle. Je to jen několik málo lidí. Druhou část našeho týmu tvoří operativci, tedy komanda vlakových čet a dozorčí-vedoucí směny, kteří vytváří a sledují „on-line“ rozpisy směn jednotlivých zaměstnanců, řeší nemoci, čerpání dovolených anebo mimořádnosti v dopravě, kde operativně zaměstnance nasměrují na konkrétní spoje.

PAVEL KARŠULÍN

Po absolutoriu na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině nastoupil v roce 1981 k tehdejším Československým státním drahám do funkce výpravčí. Svoje zaměření provoz a ekonomika železniční dopravy uplatňoval v praxi ve stanicích Březová nad Svitavou, Skalice nad Svitavou, Moravské Budějovice a Znojmo, kde vedl pracovní kolektivy jako přednosta stanice. Od roku 2008 působil ve funkci ředitel Krajského centra osobní dopravy Brno. Po vzniku organizační jednotky Zákaznický personál se problematice vedení provozních zaměstnanců věnuje komplexně, od roku 2014 totiž působí ve funkci manažer RP ZAP Brno.