Miroslav Klich: Na ostravské letiště by mohly jezdit i RegioPantery

Ostravské Krajské centrum osobní dopravy ČD pomocí pěti uzlových stanic zabezpečuje osobní železniční dopravu po celém území Moravskoslezského kraje. Osobní stanice Opava slouží pro Opavsko a Krnovsko, Ostrava--Svinov pro směr na Přerovsko a Opavsko a prakticky celou ostravskou aglomeraci má na starosti Ostrava hlavní nádraží. O zbytek kraje se dělí stanice Frýdek-Místek a Český Těšín. Za zaměstnance a činnosti KCOD Ostrava odpovídá ředitel Miroslav Klich, kterého jsme požádali o rozhovor. 

Dlouhodobě se mluví o zřízení nové tratě na ostravské letiště a v poslední době také o komplexní rekonstrukci havířovského nádraží. Připravují se ještě nějaké další akce?

V současné chvíli se intenzivně buduje nová zastávka Třinec-Lyžbice, která vzniká ve spolupráci s městem Třinec. V první etapě budou stavět na této zastávce všechny regionální vlaky, později i dálková doprava. Zmíněná zastávka leží na druhém koridoru, který by měl být dokončen v roce 2015 stavebně nejnáročnějším úsekem Český Těšín – Dětmarovice. Tento úsek je v oblasti Karviné poddolován a vzhledem k báňské činnosti se trať průběžně propadá.

Asi největší pozornost momentálně přitahuje výstavba nové tratě na ostravské letiště, kterou jste zmínil. Ta by měla být realizována během příštího roku. Především se využije stávající jednokolejná trať ze Studénky do Sedlnice, která bude elektrizována, a ze Sedlnice se postaví asi tři kilometry dlouhá jednokolejná elektrizovaná trasa, která skončí u odbavovacího letištního terminálu. Investorem úseku Studénka – Sedlnice je SŽDC a zbývající úsek na letiště zainvestuje Moravskoslezský kraj. Rádi bychom na nové trase provozovali přímé spoje například s jednotkami RegioPanter přes všechna významná ostravská nádraží včetně zastávky Stodolní, a to až do Havířova.

Nejvíce nás ale tíží absence elektrizace a zlepšení traťových parametrů, respektive zdvojkolejnění z Ostravy-Kunčic do Frýdku-Místku. Stávající trasa je na hranici svých možností a rozhodně nestačí dnešnímu provozu. Máme ale naději, že v roce 2014 dojde i na tuto trať, a to díky pomoci evropských peněz. Z těch se ostatně plánuje i komplexní obnova nádraží v Havířově a Třinci, která by měla proběhnout již v příštím roce. Zároveň bychom rádi ve spolupráci s městem Ostrava nechali postavit zastávku Ostrava-Zábřeh v nejlidnatější části moravskoslezské metropole a snad se časem dočkáme i modernizace na ostravském hlavním nádraží. 

Na kolika tratích vlastně zajišťujete provoz regionální osobní dopravy?

V našem kraji se na celkem devatenácti tratích denně vypraví 717 osobních a spěšných vlaků, což je opravdu slušný počet. Je nutno si uvědomit, že toto číslo nezahrnuje rychlíky, expresy a vlaky InterCity a EuroCity, včetně Pendolin, tedy vlaky, které také nemalou měrou dopravují občany a návštěvníky našeho kraje. Je potěšitelné, že objednávka regionální železniční dopravy je ze strany Moravskoslezského kraje stabilizovaná a ani v novém jízdním řádu nedochází k žádným zásadním výkyvům, což je v dnešní rozkolísané době tak trochu zázrak. Musím ale dodat, že pokud někde nějaký výkyv nastane, je vzápětí eliminován. Jako příklad mohu uvést neobjednání rychlíkové vozby ze strany ministerstva dopravy mezi Krnovem a Jeseníkem přes polské Głucholazy. Díky dohodě Moravskoslezského a Olomouckého kraje je můžeme nahradit čtyřmi páry spěšných vlaků. Na to konto jsme ale omezili linku R1 z Opavy do Českého Těšína během sobot a nedělí. Jediným, ovšem velkým problémem jsou v současné době finance, kterých je obecně nedostatek. Leckteré objednávky jsou tak proto výsledkem různých kompromisů, a to na obou stranách. 

Jaká je u vás situace v oblasti vozidlového parku?

Postupně zlepšujeme skladbu vozidel tak, aby naši zákazníci byli spokojenější. To je ostatně náš cíl. Pro názornost uvedu, že na území kraje jezdí devět klasických souprav vedených stejnosměrnými elektrickými lokomotivami nebo motorovými lokomotivami, které jsou doplněné motorovými soupravami a jednotkami. Nemalou měrou se na vozbě podílejí elektrické příměstské jednotky řady 460 v poslední době doplňované o patrové jednotky CityElefant. První jednotka přišla k nám do kraje v roce 2006 a po Novém roce již budeme mít k dispozici dvanáct těchto vozidel, z toho čtyři se částečně pořizují z evropských finančních prostředků. Nejnověji se s těmito vlaky setkají naši cestující na lince S2 Studénka – Ostrava-Svinov – Bohumín – Český Těšín – Mosty u Jablunkova. Rád bych dodal, že na řadě regionálních tratí máme nasazeno již jedenáct dvouvozových Regionov. Modernizací prošel i motorový vůz řady 842, který je s novými přípojnými vozy řady Bdtn 756 a 757 nasazen na trati z Ostravy do Valašského Meziříčí. 

Hodně se hovoří o soutěži na provozování regionální dopravy na trati z Krnova přes Jeseník do Olomouce. To se pochopitelně dotýká i vašeho kraje. Jaké dopady může mít tato soutěž na vaše spoje?

Trať Olomouc – Krnov se soutěží na základě požadavku ministerstva dopravy. Konkrétně KCOD Ostrava se tato soutěž zatím nijak nedotýká. V případě vítězství některého z dalších soukromých dopravců mohou nastat problémy v leckterých našich nádražích, protože jejich zázemí nejsou většinou uzpůsobena pro potřeby více dopravců. Jak všechno dopadne, je i pro nás zatím velká neznámá. Nicméně jde zatím jen o jednu jedinou trať na území Moravskoslezského kraje, která by se měla soutěžit.

Jak se vám osvědčila integrace s ostatním druhy veřejné dopravy?

Integrovaný dopravní systém pokrývá celé území Moravskoslezského kraje. Systém se vychytal i díky těsné vazbě s koordinátorem, firmou KODIS. Nechceme ale zůstat stát na jednom místě, takže připravujeme horkou novinku – uznávání celokrajských bezkontaktních čipových karet, takzvaných ODISek, i v našich vlacích. V současnosti umějí vlakové posádky, ale i osobní pokladníci, načítat z ODISek dlouhodobé časové jízdenky. Další aplikace se připravují na léta 2013–2014.