Michal Tarkoš: Peníze na likvidaci graffiti bychom využili jinde

Jaká vozidla máte v současnosti k dispozici a jaké linky s nimi zabezpečujete?

Využívat u nás aktuálně můžeme vozidla elektrické i motorové trakce. Rychlíky ve směru na Prahu zajišťujeme lokomotivami řady 162. S jejich ekvivalenty s WTB (Wire Train Bus – vlaková komunikační síť, pozn. red.) a řídicím vozem řady Bfhpvee obsluhujeme rychlíky do Kolína plus osobní vlaky do Lysé nad Labem. Šestku zaturnusovaných RegioPanterů posíláme na rameno Ústí nad Labem – Most – Kadaň, jeden nám zůstává v záloze. Motorovou trakci reprezentují především RegioSharky řady 844. Ty vypravujeme jako osobní vlaky do Liberce anebo Rumburku přes Jedlovou. Na lince U28, která je obsluhována jednotkami Siemens Desiro německého dopravce, jezdí naši strojvedoucí a čety. Zapomenout nesmím ani na motorové vozy řad 810 a 814, které zabezpečují vše ostatní.

Jak například slouží starší Peršingy řad 162 a 163?

Před lety se stáhly všechny 162 k nám a jinde v Česku je skutečně nenajdete. Snažíme se, aby jezdily co nejlépea 162 bez WTB zajišťují především vozbu rychlíků mezi Děčínem a Prahou. Musím ale říci, že jejich spolehlivost je téměř stoprocentní. Menší problémy jsou s těmi, která mají WTB. Chováme s k nim jako k jednotce, to znamená, že v případě, že se objeví závada na kterémkoli voze, má potíže celá jednotka. Na osobní WTB soupravy máme lokomotivu řady 163 s osobními modernizovanými vozy Bdmtee. Těchto modernizovaných vozů máme osm a turnusová potřeba vykazuje stejné množství. Pokazí-li se, musí jet opět souprava nebo vůz s nižší kvalitou. Ostatní osobní vlaky v osobní dopravě jsou zajišťovány běžnými stroji řady 163 s vozy řady Bdmtee.

Jak jste na tom s poruchovostí vozidel?

Snažíme se jí pravidelnou údržbou a opravami předcházet. Ne vždy se však zadaří. Nejhorší jsou závady typu „něco nefunguje“. Dbáme na to, aby pak strojvedoucí byl v úzkém spojení se správkaři a pokusil se závadu co nejlépe popsat. Poruchy ale nejsou jen doménou starších vozidel. Nyní se zrovna potýkáme i se zvýšenou poruchovostí RegioPanterů. Zde se nám vyskytují závady po provedených vyvazovacích opravách a často vedou až k úplné jízdní neschopnosti a odtažení jiným vozidlem. Doufám, že se situace zlepší a spolehlivost bude stejná jako před vyvazovacími opravami.

Máte plné personální obsazení?

U personálu pro údržbu víceméně ano. Horší je to u strojvedoucích. Leckteří odcházejí do důchodu. Nábor nových kolegů ale běží – podmínkou není ani průmyslovka, byť většina našich lidí ji má díky tomu, že je zde v Děčíně. Jezdí však i lidé například s gymnáziem nebo vyučením v technickém oboru. Jen se doučí, co potřebují.

Je pak mezi strojvedoucími s odlišným vzděláním rozdíl?

Není to tak markantní. Třeba u nás pak využíváme i možnosti přeškolit některé zájemce z řad strojvedoucích z motorové na elektrickou trakci.

A co strojvedoucí ženy? Pracují u vás?

V současné době máme jednu ženu strojvedoucí v přípravě. Dříve byla vlakvedoucí, takže práce na železnici jí není cizí a dá se říct, že věděla do čeho jde. Pokud je mi známo, tak přípravu zvládá. Mužskou záležitostí bylo toto povolání hlavně v dobách parní trakce, kdy se nejednalo jen o vedení vlaku ze stanoviště strojvedoucího. Tenkrát šlo i o náročnou fyzickou práci před samotnou jízdou, během ní a při odstavování parní lokomotivy do depa. Myslím, že předsudky musejí jít stranou. Zvláště v době, kdy ženy zastávají povolání, která byla původně jen mužskou doménou.

Potýkáte se s vandalismem?

Bohužel ano. S příchodem nových motorových a elektrických jednotek ho trochu ubylo, snad si cestující nových vozidel více váží. Řešíme různé malůvky po stěnách, mechanické poškození interiéru i krádeže.  U jednotek řady 440 RegioPanter prakticky od doby dodání z výroby řešíme krádeže hasicích přístrojů a bezpečnostních kladívek. Kultuře cestování nepřispívá ani odcizení tyčky držáku toaletního papíru anebo úmyslně ucpané vakuové WC. V tom špatném slova smyslu se činí i sprejeři.

Kolik času zabere práce na odstranění jedné malůvky?

Drobné poškozování interiéru je na denním pořádku, ale sprejerství má vcelku klesající tendenci. Opravy poškozených dílů interiéru zbytečně zaměstnávají zaměstnance správkárny, kteří by se měli především zabývat opravami a prohlídkami podle udržovacího rozsahu. Tím chci říct, že se nešidí údržba, ale nastávají situace, kdy se kvůli vandalismu prodlužuje odstavná doba vozidla. V určitých řadách vozů máme nulovou zálohu a každé nahrazení vozidla s nižším komfortem snižuje kulturu cestování a hrozí pokutou od objednavatele dopravy. Co se týče výše škod, přesné vyčíslení neznám, ale jistě to není zanedbatelná částka. Tyto peníze bychom dokázali využít na jiné činnosti pro zákazníka.

Jakou technologii používáte k likvidaci graffiti?

Speciální přípravek určený přímo k odstraňování graffiti. Zároveň dokáže minimalizovat poškození skříně. Škodí ale nápisům a piktogramům, takže je musíme opět obnovovat.

Jak k tomu přistupuje policie?

Jestliže vytipujeme, že na některém místě dochází k opakovanému sprejování, prostřednictvím Generálního ředitelství ČD požádáme o dohled bezpečnostní agenturu.  Ta, v případě úspěchu, předá pachatele policii. Pokud i my bez přičinění agentury zaznamenáme tento čin, policii voláme. V řadě případů však policisté zašlou oznámení o nezjištění pachatele a případ odloží.

Letos jste strávil dovolenou na úzkorozchodcev Čierném Balogu. Jak se vám tam líbilo?

Železnice a vůbec koleje všech rozchodů mě přitahují iž od mládí a dovolenou na „úzké“ Čiernohronské lesní železnici trávím pravidelně již druhé desetiletí. Kdysi mě tam přivedla zvědavost a od té doby mě to chytlo a zatím nepustilo.

Vy tam ale nejezdíte jako turista.

Nejezdím, snažím se přiložit ruce k dílu. Práce je tam dost a nových mladých brigádníků nepřibývá. Určitě se dá mluvit o duševním odpočinku od běžných pracovních starostí v zaměstnání. Fyzicky to už ale zrovna o rekreaci není. Jezdil jsem tři dny jako strojvedoucí, což obnáší provedení veškeré práce kolem přípravy vozidel, údržby anebo posunu. Mimo práce strojvedoucího jsme společně s dalšími brigádníky opravovali podlahy dvou plošinových vozů a údržbu osobních vozů. Člověk se zde určitě nenudí, domů vždy odjíždím plný nových zážitků a hlavně s vědomím, že příští rok pojedu znovu. Nech to para tlačí!

A co můžete prozradit k přípravě nového JŘ 2017/2018?

Jeho podklady jsou v současnosti již téměř před dokončením. Dodělává se technologie místní práce a plánuje se provozní ošetření a jeho kapacity. Provozní jednotky Děčín se dotknou v novém GVD 2017/2018 dvě novinky. Jedna je v zavedení vlaku „Kometa“ do Drážďan, a to nejen v čase adventu, kdy již jezdí několik let, ale od 30. 3. 2018 do ­28. 10. 2018 bude jezdit každou sobotu a neděli, včetně svátků. Další novinkou je zavedení pravidelných víkendových a svátkových vlaků Ústí nad Labem – Moldava a zpět. Tyto vlaky budou na objednávku Ústeckého kraje vedeny motorovou jednotkou 844 Pesa. Se zavedením těchto novinek samozřejmě souvisí rozšíření poznání trati pro strojvedoucí, kteří se na vozbě budou podílet. Rozšíření znalostí vozidel a znalosti tratí pro strojvedoucí je nutné i v dalších turnusových skupinách, protože na místo odcházejících strojvedoucích nastupuje nová generace strojvedoucích, která vše zatím nezná. Vše se musí zvládnout do začátku platnosti GVD, což se zatím nejeví jako problém. 

MICHAL TARKOŠ

Narodil se v Boskovicích, rané dětství prožil v Lysicích a poté se přestěhoval s rodiči do Štětí. Po absolvování průmyslovky v Děčíně nastoupil v roce 1988 do děčínského depa jako pomocník strojvedoucího. Na pozici se moc dlouho neohřál, po měsíci totiž narukoval. Po základní vojenské službě byl kandidátem na strojvedoucího, byl mu ovšem nabídnut kancelářský post, který neodmítl. Stal se v Děčíně technikem oddělení oprav, později jeho vedoucím. Od začátku roku 2015 je přednostou Provozní jednotky Děčín DKV Praha. S manželkou vychoval dceru a syna.