Marek Plochý: Letos se nostalgie ponese v duchu investic

Když jste nastupoval, říkal jste, že chcete mít ČD Muzeum v Lužné u Rakovníka více interaktivní. Stále to platí?
Ano. Bez oživení muzea to do budoucna nebude možné. Musíme být pro návštěvníky atraktivním cílem. Připravujeme speciální prohlídky pro skupiny, kdy dostanou pracovní listy a budou plnit úkoly. Dále chystáme extra program pro malé skupiny, kterým bychom rádi nabídli speciální prohlídky vozidel zevnitř. Hodláme je mašinami doslova protáhnout. Průvodce se bude vždy věnovat právě jedné skupině. Další službou bude nabíjecí stanice pro elektrokola. Velmi se osvědčily ručně ovládaný přejezd a mechanické návěstidlo a zejména malí návštěvníci ocenili, že si mohou prolézt lokomotivu řady 310. V tomto smyslu uvažuji nad otevřením elektrické lokomotivy s tím rozdílem, že by vše bylo za plexisklem, aby návštěvník viděl útroby. Přemýšlím i nad rozšířením úzkorozchodné železnice.
 

Co se tu za poslední rok změnilo?
Mnoho. Dokončili jsme rozpracovaný projekt nového vstupního objektu a zapojili nový pokladní systém ČD. Dodělali jsme zasedací místnost, kterou nabízíme k využití nejen organizačním složkám firmy pro školení či porady, ale také ke komerčnímu pronájmu. Dokončena byla rekonstrukce posledních vrat v objektu výtopny, takže jsou všechna již v dřevěném provedení. Dále pracujeme na zvelebení areálu. Třeba okolo pokladen jsme položili novou zámkovou dlažbu, vybudovali stání pro kola a elektrokola. Probíhají přesuny exponátů a s tím spojené parkové úpravy. Také bychom rádi opravili dětské hřiště a část podlahy v rotundě, kde by se mohly v budoucnu konat různé komerční akce. Dále máme v plánu zadat ke zpracování pasportizaci sítí celého areálu. Bez těchto podkladů není možný další rozvoj areálu.

V rámci CHV nehovoříme jen o Lužné, ale i o dalších objektech. Třeba o depozitáři v Olomouci. Jaké s ním máte plány?
Velké. V první polovině letošního roku bude realizována rekonstrukce točny a přilehlého kolejiště, které jsou v havarijním stavu. Pasportizace objektu a projektovou dokumentaci jsme měli hotovou už na konci loňského roku. Investici za 13 milionů korun ČD pokryjí z vlastní kapsy. Do konce června by mělo být hotovo. Bez této investice by hrozilo okamžité uzavření celého areálu.

Dobře, ale co širší okolí?
Rádi bychom vytvořili projekt, který by prostor areálu řešil jako celek a poté jej po několik let rozvíjel. Areál v centru města má obrovský návštěvnický potenciál a město má o toto lákadlo velký zájem. Jen pro upřesnění, do muzea v Lužné přijde každý rok přes šestatřicet tisíc návštěvníků. Domnívám se, že areál v Olomouci má potenciál minimálně stejný. Navíc je Olomouc zázemím pro historická vozidla pro celou Moravu.

Můžete zhodnotit uplynulou nostalgickou sezonu?
Navzdory loňským podmínkám k nám přišlo více než čtyřicet tisíc návštěvníků. To je číslo v historii muzea rekordní. A to i v situaci, kdy jsme nemohli mít otevřeno od začátku naší sezony. Proto ji v tomto ohledu vnímám jako velmi úspěšnou. Povedly se i akce, které tu ČD pořádají. O jízdy našich zvláštních vlaků byl velký zájem. Doufáme, že v letošním roce bude tento trend pokračovat.

Promluvil do statistik covid?
Nezdá se. Čísla jsou rok od roku vyšší a návštěvnost stoupá. Třeba v roce 2020, kdy byly zavřené školy, jsme evidovali vysokou návštěvnost, neboť muzeum navštěvovali hlavně prarodiče s dětmi. Nabízíme venkovní expozici, nikdo se nikde nemačká a zájem o turistické cíle v České republice byl obecně velmi vysoký. Mírně opadly jen školní výlety.
Kromě toho dokážeme nabídnout pestrý doprovodný program. Vzpomenu na setkání historických autobusů, RC modelářů a další. Dáváme lidem příležitost být v klidu venku a ještě si odvézt hezký zážitek. A to není všechno. Snažíme se muzeum pronajímat i ke komerčním účelům. Už několikrát jsme tu hostili výjezdní porady bank anebo různých firem. Nabídneme atraktivní prostory a jedinečnou prohlídku. Jedna společnost dokonce vyměnila zámek Štiřín za náš krásný areál pro pořádání svého školení. Podle ohlasů byli nadšeni.

Můžete takto kladně hovořit i o nostalgických akcích?
Bylo jich sice méně, ale zaznamenaly úspěch. Povedly se regionální dny železnice ve všech koutech republiky, tisíce lidí přišly i na Den železnice, který se konal v Lužné. Největší úspěch však mělo setkání motorových vozů. Tuto akci jsem měl v hlavě tři roky, a to s návazností na opravu unikátní Slovenské strely. Povedla se a u rotundy se Strela setkala se Stříbrným a Modrým šípem a dalšími historickými skvosty. Chceme v těchto akcích pokračovat i v dalších letech. Dnes chtějí lidé poznávat, jezdit na kratší vzdálenosti a užít si doprovodný program. To je trend. Na setkání motoráků a na Den železnice přišlo vždy více než čtyři tisíce lidí.

Jaké akce máte v plánu na letošní sezonu?
Rádi bychom udělali setkání motorových lokomotiv Sergej. Letos to bude dvacet let, kdy byl provoz těchto strojů ukončen. Muzeum by mělo navštívit šest mašin – dvě naše, dvě ze soukromých sbírek a dvě od kolegů ze Slovenska. Uvažujeme i nad tím, že pozveme kolegy z Polska a Maďarska a třeba i provozovatele Ragulinu z Německa a Pomeranče ze Slovenska. Čmelák a Kyklop by sekundovali jako hosté. Akci bychom chtěli udělat na podzim. Není to jediné výročí. Muzeum slaví 25 let a v květnu by se měla konat větší akce.
Spolupracujeme i s Národním technickým muzeem (NTM). Nabídneme společné vstupné, takže když si někdo koupí vstupenku do NTM, dostane automaticky výraznou slevu na vstup do ČD Muzea a naopak. Zvažujeme i zavedení pravidelné linky mezi Lužnou a Chomutovem, kde má NTM depozitář.

Pojďme na techniku. Co právě opravujete?
Na konci roku jsme po opravě zatopili Všudybylku 354.195, kdy jsme kompletně měnili trubky. Vyjede na jaře. Dokončujeme i práce na lokomotivě 423.009 – opravovali jsme rozvody a nové články předhřívače a další drobnosti a po rekonstrukci se vrátí do České Třebové. Pustili jsme se do rekonstrukce hradeckého Bulíka 464.008, kde jsou již demontované trubky z kotle. Následně bude stanoven rozsah další opravy kotle a dalších součástí lokomotivy. Rozebraný máme i stroj 313.432, kde jsme koncem roku dokončili opravu kotle. Čekáme na kola, na nichž jsme museli nechat udělat nové čepy a další díly. Jakmile se vrátí, budeme lokomotivu kompletovat. Pokud to vše půjde dobře, tak v druhé polovině roku bychom ji rádi vrátili na koleje do depa v Olomouci. Našel byste v hale i stroj 433.025, který ČD opravují pro Československou obec legionářskou. A čeká nás oprava Šlechtičny 475.179. Uvidíme, co řekne kotelní komisař, co vše budeme muset opravit. Běží i rekonstrukce parního válce na stroji 475.101.
Co se týče přesunů, pak jsme vrátili lokomotivu 310.093 do Českých Budějovic z Telče, když jsme na jihu Čech našli větší využití. Jezdila na tradičním Šumavském létě s párou a s tímto konceptem počítáme i letos. S péčí nám pomáhají kolegové z ČD Cargo. Dále jsme předisponovali Bardotku 749.250 s elektrickým topením zpět do Olomouce a stalo se, že se nám začaly v regionu vršit objednávky na komerční využití této lokomotivy. Také máme nový přírůstek, motorový vůz 810.100, coby technickou památku.

Jak to vypadá s Albatrosem 498.112 v České Lípě?
Je rozebraný a vyčištěný a lokomotiva je připravená na vývaz kotle. Teď budeme řešit další postup. Stále běží dvě souběžné sbírky na opravu. Koncem roku bylo na kontě Nadace Okřídlené kolo bezmála 195 tisíc korun, budeme se tedy bavit o dalších investicích. Na sbírce Locomotif jsou další peníze. Albatros bude uveden jen do vystavovatelného stavu. Nemá ani parní válec, ojnice a další podstatné komponenty. Aby mohl jezdit, musely by se investice vyšplhat na minimálně 10 milionů korun.

Hodláte na historická vozidla pořizovat ETCS?
Ne. Sice jsem slyšel neověřenou informaci, že se pokouší snad v Holandsku a Anglii na parní lokomotivy ETCS namontovat, ale je to podle mne technicky a finančně velmi náročné. Nedovedu si představit ani schvalování změny na každé jednotlivé lokomotivě. Otázka ETCS je pro nás sice zásadní, ale budeme to nejspíše řešit tak, že do historické soupravy zařadíme lokomotivu – ať už elektrickou, nebo motorovou – s ETCS. Třeba na postrk nebo přípřež. Je otázkou, zda se opravdu podaří dodržet plán na zavádění ETCS na našich kolejích.

Kdy jste jel historickým vlakem naposledy jako obyčejný cestující? Třeba s rodinou.
Nedávno. Jel jsem, spolu s dětmi a manželkou, Slovenskou strelou. Rodinu jsem takto mohl alespoň trochu odměnit za jejich podporu, kterou mi pro výkon práce poskytují. Bez její podpory a pochopení by se těžko pracovalo. Děkuji jim za to.

Marek Plochý
Po maturitě na Střední odborné škole železniční v Plzni se stal opravářem elektrických vozidel v lokomotivním depu v Plzni. Později na Západočeské univerzitě vystudoval obor Komerční elektrotechnika. Získal titul Ing. Místo vojny pracoval na „civilce“ v domovském depu v Plzni a podílel se například na údržbě techniky, včetně té historické. Pro ČD pracuje od března 2001, kdy nastoupil do plzeňského depa na plný úvazek, a ještě ve stejném roce odešel na obchodně-provozním ředitelství v Plzni. V krajské metropoli nakonec zůstal do roku 2015. Poté se stal manažerem Nostalgie ČD a v červnu 2020 byl jmenován ředitelem Centra historických vozidel ČD. Je ženatý, vychovává dvě děti a ve volném čase se věnuje rodině a železnici.