Libor Lochman: Čtvrtý železniční balíček začne platit nejdříve v roce 2017

Jaké jsou výhrady vůči čtvrtému železničnímu balíčku od dopravců v zemích, kde proběhla dezintegrace železnice, kde není holding a kde podle návrhu balíčku holding vzniknout nemůže? Jako je třeba Česko?

Na postoj českých firem, dopravců nebo vlády by bylo samozřejmě lépe se otázat přímo jich. Já zastupuji společenství, které musí předkládat celkový pohled, i když samozřejmě bedlivě sleduji postoje Českých drah a Správy železniční dopravní cesty. Malí a středně velcí dopravci nejsou proti zachování možnosti holdingového uspořádání za předpokladu, že bude legálně existovat možnost již oddělenou železnici reintegrovat.

V jaké fázi je vlastně dnes projednávání čtvrtého balíčku?

V březnu proběhlo první čtení na plenárním zasedání Evropského parlamentu. Určitými pozměňovacími návrhy k balíčku, včetně těch, které CER navrhoval, se přispělo v technické části k podobě, se kterou jsme víceméně spokojeni, protože nám dává možnost zkrácení procesu pro bezpečnostní certifikace železničních podniků a autorizace kolejových vozidel. K druhé části, jež se týká otevírání trhu v domácí osobní dopravě, panuje neutrální pozice. Tam jsme původně zásadně protestovali proti návrhu Evropské komise, protože šel radikálně přes meze stanovené současnou regulací pro zakázky ve veřejném zájmu. Úpravy, které parlament provedl, to poněkud změkčily. Uvidíme, co s tím dál provede Rada EU. A ve třetí části, která se týká modelů systémů fungování železnice, Evropský parlament zvrátil původní návrh, který jednoznačně požadoval oddělení manažera infrastruktury od dopravců za všech okolností, tedy legálním a nikoli pouze organizačním způsobem, a na místo toho umožnil větší flexibilitu modelů v rozsahu, který nám stanovuje první železniční balíček. Tam jsme s prací europarlamentu spokojeni.

A jaký vývoj očekáváte?

Následovat bude projednávání v Radě EU. I když technická část byla už téměř ukončena, politická část, tedy modely fungování systému železnic a pootevírání trhu, se nejspíše bude řešit během italského předsednictví. Každopádně nelze očekávat, že veškerá jednání skončí před koncem roku 2014. Projednávání balíčku se pravděpodobně protáhne do roku 2015. O finální podobě rozhodne trialog mezi Radou EU, Evropskou komisí a Evropským parlamentem. I nadále budeme lobbovat za zájmy našich členů včetně českých firem.

Kdy balíček začne platit?

Pokud bude publikován ve Věstníku EU v první polovině roku 2015, což je optimistický výhled, pak budou mít členské státy pravděpodobně dva roky na jeho transpozici do národního práva. Realisticky nelze očekávat jeho platnost před polovinou roku 2017.

Co říkáte na klíčovou výhradu, že železniční firmy s holdingovým uspořádáním si ho budou moci ponechat? Tím získají nesporně konkurenční výhodu.

K tomu, co se stalo v nových zemích EU ze střední a výhodní Evropy, došlo pod tlakem Evropské komise v době přístupových jednání. To rozhodnutí nebylo založeno na ekonomické analýze a dopadech, ale šlo spíše o vyhovění předpojatému názoru Evropské komise. Mohou existovat negativní názory na nerovnoměrné možnosti přístupu na trhu holdingových společností, to nijak nepopírám, ale na druhou stranu v přístupu na trh hraje velkou roli regulátor, který má odpovědnost dohlížet, že nediskriminační přístup na síť bude zaručen v jakémkoli uspořádání. V ČR do role regulátora stále ještě nebyla ustanovena jedna instituce, to je nepochybně potřeba dořešit. Čtvrtý balíček, tak jak je připomínkován parlamentem, ale neomezí možnost změny systému jak z holdingu na separovaný systém, tak i zpátky.

Pojďme se nyní věnovat vzniku asociace v oblasti železničního výzkumnictví, průmyslu a technologií SHIFT-2RAIL (S2R). Jak tato asociace bude fungovat a komu poslouží?

S2R bude společný podnik Evropské komise a firem ochotných podílet se na evropském železničním výzkumu. Cílem bude zintenzivnit využití prostředků, které jak EU, tak i členové společného podniku vloží do technologického vývoje. Výsledky vývoje se mají projevit v kratší době s větší efektivitou v oblastech jako vozidla, zabezpečovací zařízení a infrastrukturní komponenty. Chceme, aby železnice měla větší podíl na pozemní přepravě.

Firma bude mít svého výkonného ředitele, vlastní administrativní strukturu a hlavně pravomoc rozhodovat o rozdělení prostředků pro železniční výzkum. A chceme dosáhnout takového rozdělení, aby v porovnání s minulostí byly prostředky pro výzkum využity daleko efektivněji a mířily tam, kam chceme, tedy k jednotnému evropskému železničnímu prostoru, k harmonizaci podmínek infrastruktury, ke standardizaci, k efektivnějším železničním vozidlům.

Když hovoříme o 800 milionech eur na 10 let, je těch finančních prostředků více než dříve, nebo méně?

Bude jich více. Někteří by si samozřejmě přáli ještě větší objem, ovšem podstatné je jejich lepší využití. Výsledky výzkumu a vývoje musí přispět k tomu, aby byla železnice atraktivnější a konkurenceschopnější. A to jak v nákladní tak i v osobní dopravě. 

Líbil se mi v souvislosti s prodražováním železniční dopravy a obavami ze snižování konkurenceschopnosti termín „nepřezabezpečovávat železnice“. Jak jste to myslel?

Nikdo nezpochybní, že železnice je tím nejbezpečnějším pozemním dopravním modem, a samozřejmě vše, co můžeme dále zlepšovat, budeme. Moje poznámka směřovala k tomu, že nemůžeme nastavovat parametry způsobem typu „vy musíte ještě zvýšit bezpečnost dvakrát, třikrát“. Úroveň bezpečnosti železniční dopravy snížena být nesmí. Možnosti jejího dalšího zvyšování je ovšem třeba posuzovat z ekonomického hlediska a dopadu na konkurenceschopnost železnice. Zvýšení bezpečnosti na železnici, které by se odrazilo ve znatelně vyšších cenách pro zákazníky, by znamenalo jejich odliv a přesun na silnici, jež má nižší úroveň bezpečnosti. Takže bychom vlastně sekundárně zhoršili bezpečnost cestujících v dopravě.

Co se s projektem S2R začne dít, jakmile jej Evropská komise schválí?

Především musí být schválen strategický plán, mělo by dojít k výběru asociovaných členů, k výběru výkonného ředitele, jmenování nové řídící rady, která bude inkorporovat asociované členy. To vše by mělo proběhnout před koncem letošního roku, a pokud se tak stane, tak na začátku roku 2015 už musí firma fungovat. S2R bude disponovat prostředky k úhradě nákladů spojených se svou činností a vybranými projekty.

Myslíte, že bude mezi členy bitva o finanční prostředky?

Bitva o peníze byla, je a bude. Co bychom si ale přáli, je, aby byla rovnováha mezi stranou průmyslu, která bude hlavní silou, a stranou uživatelů, kteří budou výsledky projektů potřebovat každodenně ke své činnosti.