Lenka Horáková: Na Vysočině už většina vozidel prošla modernizací

Nová vozidla z evropského Regionálního operačního programu, vylepšená nádraží, ale také pěkné zastávky i nová či modernizovaná vozidla na regionálních spojích. To vše je dnes příznačné pro Kraj Vysočina, rozprostírající se v malebné Českomoravské vrchovině. Jak se České dráhy etablovaly v kraji na pomezí Čech a Moravy, jsme se zeptali ředitelky Krajského centra osobní dopravy Jihlava Lenky Horákové. 

V současné době se v Kraji Vysočina nacházejí všechny motorové nízkopodlažní Regio-Shuttle RS1 od firmy Stadler. Těch mělo být původně sedmnáct, ale jak jsme už informovali v Železničáři v listopadu, nakonec jich je jen třináct. Zbývající čtyři jsou v provozu v Libereckém a Pardubickém kraji. Proč vlastně nepřijelo do kraje původně avizovaný počet vozidel?

Máme za sebou několik složitých až krušných měsíců, kdy jsme hledali s objednatelem dopravy, tedy s Krajem Vysočina, shodu v ekonomických otázkách ohledně provozu těchto vozidel. Výsledkem této shody je skutečnost, že motorových vozů Regio-Shuttle RS1 pro Vysočinu je dodáno jen třináct, jak jste říkal. Jedná se kompletně o ta vozidla, která jsou pořizována za přispění evropského Regio­nálního operačního programu Doprava NUTS II Jihovýchod. Toto rozhodnutí s sebou neslo i nutnost změny původního plánu nasazení vozidel na krajských železničních linkách. Takže práce a starostí s tím bylo opravdu hodně. 

Jaké jsou další plány v oblasti modernizace vozidlového parku na Vysočině?

Nejbližší cíle jsou jasné. Vzhledem ke skutečnosti, že většina vozidlového parku je u nás na Vysočině v regionální dopravě v podstatě modernizovaná nebo nová, je teď důležité jejich efektivní nasazování, údržba a péče o stávající stav. K dispozici máme Regionovy, modernizované patrové vozy a také již zmíněné motorové vozy od firmy Stadler tu a tam doplněné modernizovanými vozy řady 810. To by měl být na dalších pár let setrvalý stav. Řekněme, že jde, v porovnání s ostatními kraji, o jakýsi standard. I když je pravda, že porovnávám neporovnatelné, protože každý kraj má svá specifika. Ono samo nasazování nových vlaků do provozu s sebou přineslo řadu čekaných i nečekaných provozních úskalí. Některá byla řešitelná na počkání, jiná jsou během na delší trať. Rozhodně je třeba při léčbě dětských nemocí minimalizovat dopady na cestující. 

O jaké dětské nemoci se jednalo v případě Vysočiny?

Uvedu příklad z provozu při nasazení prvního vozidla Regio-Shuttle RS1 minulou zimu. Tehdy jsme zaznamenali nespokojenost s teplotním komfortem, či spíše s nekomfortem, uvnitř vozidla. Na zastávkách zůstávaly dveře zbytečně dlouho otevřené, a přestože mají automatické ovládání, musely být obslouženy manuálně strojvedoucím. Důvod je prostý. Na dveřích jsou dva druhy tlačítek pro otevření – první je pro běžný provoz a druhé pro nástup a výstup vozíčkářů. Pokud běžný cestující nevěnuje pozornost piktogramu na tlačítku a použije ten pro vozíčkáře, dveře se samy zavírat nezačnou. Další důležitou drobností je ovládání dveří u toalety. Cestující zvyklí na tlačítka z Regionov očekávají automatické otevření, aniž použijí madlo. Takže se to může na první pohled jevit, že toaleta je mimo provoz. A ono stačí jen vzít za madlo a dveře otevřít. Pak je ale zase důležité zevnitř dveře zajistit. Chápete jistě proč. Nechci to zlehčovat, ale přímému účastníku s nezajištěnou toaletou jistě pak nebývá do smíchu. 

Vylepšují se na Vysočině nejen vlaky, ale i nádražní budovy?

Regionální správu majetku Brno, pod jehož správu nádražní budovy Vysočiny spadají, mohu jen chválit. Snad kromě nádraží Jihlava město není v našem kraji stanice, za kterou bychom se měli stydět. Četla jsem nedávno v Železničáři povídání o budově v Havlíčkově Brodě, novou tvář má telčské, žďárské, chotěbořské, novoměstské nádraží. Nyní se dokončuje modernizace nádraží v Náměšti nad Oslavou. 

Vzpomenula jste nádraží Jihlava město. O této stanici byla napsána již řada článků a popsáno mnoho papíru z různých jednání a komisí. A zatím se stále nic neděje…

To je trochu smutná a zdlouhavá kapitola, která by sama o sobě vydala na samostatný článek.  Původním záměrem bylo podat společný projekt s jihlavskou radnicí a žádat o dotace z Regionálních operačních programů na vybudování společného terminálu veřejné dopravy. Přesně podle stejného modelu, jaký byl v minulosti uplatněn v Chotěboři nebo Telči. Projekt podalo město Jihlava, ovšem bez nás. České dráhy nyní připravují rekonstrukci výpravní budovy a jsou ve stadiu před podáním žádostí o stavební povolení. Je ale nejdříve nutno s městem dohodnout spolupodílnictví na provozních nákladech společných prostor pro cestující všech druhů přítomných doprav, tedy nejen železniční, ale i trolejbusové a linkových autobusů.

Vysočina sousedí mimo jiné s Jihomoravským krajem, kde najdeme jeden z nejlépe fungujících integrovaných dopravních systémů v republice. Ne­plánuje se zavedení integrace i ve vašem kraji? Možná by stálo za připomínku, že jihomoravská integrace zasahuje v několika případech až na území Vysočiny, například do Náměště nad Oslavou, Moravských Budějovic nebo Velké Bíteše, takže se propojení přímo nabízí…

Kraj Vysočina a Karlovarský kraj jsou jediné dva kraje v České republice, kde integrovaný dopravní systém není vůbec zaveden. Minulé zastupitelstvo Kraje Vysočina zamítlo vznik dopravní integrace jak pro Vysočinu, tak i zaintegrování některých dalších měst pod Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje. Zde dodávám, že noví zastupitelé vzešlí z říjnových krajských voleb se poprvé sešli 9. listopadu a náměstkem hejtmana pro oblast dopravy a majetku byl znovu zvolen Libor Joukl. Obávám se, že toto je otázka spíše pro něj než pro mě. Každopádně o tématu dopravní integrace se jistě povede debata v rámci vzniku celkové koncepce dopravní obslužnosti v kraji.