Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Rozhovor / Ladislav Bonda: Většina našich zakázek směřuje ke slovenským dopravcům

Ladislav Bonda: Většina našich zakázek směřuje ke slovenským dopravcům

25.10.2012 – autor: MARTIN HARÁK

Výroba a modernizace železničních vozidel má na Slovensku více než stoletou tradici. Severozápadní město Vrútky si v tomto ohledu získalo dobrou pověst už v dobách federace, zejména u oprav elektrických lokomotiv. Od poloviny 90. let se zdejší firma ŽOS Vrútky vrhla na evropský trh. O úrovni práce jejích zaměstnanců se mohou přesvědčit i cestující v České republice.

Ladislav Bonda: Většina našich zakázek směřuje ke slovenským dopravcům

O slovenské společnosti ŽOS Vrútky jsme v Železničáři už psali mnohokrát. Tato firma totiž mimo jiné zajišťuje pro naše rychlíkové spoje jídelní vozy s novým moderním designem a klimatizací. Na historii i současnost této společnosti jsme se ptali jejího obchodně-výrobního ředitele Ladislava Bondy.

Můžete našim čtenářům v rychlosti přiblížit historii vaší firmy?

Začátky najdeme již v roce 1874, kdy byly ve Vrútkách založeny dílny pro opravy parních lokomotiv, osobních a nákladních vozů. Milníkem se stal rok 1960, kdy se začaly u nás v závodě opravovat elektrické lokomotivy pro celé Československo. Mimochodem, prvním opraveným strojem byla tehdejší Bobina E499.052. Ročně jsme opravovali asi 330 elektrických lokomotiv. Opravy parních lokomotiv se následně přesunuly do Českých Velenic. Posléze jsme se soustředili na opravy osobních vozů, kterých jsme pro bývalou Východní a Střední dráhu ročně opravili až 1 600. Do roku 1992 byly naším hlavním odběratelem Československé státní dráhy. Po rozpadu federace jsme šli do privatizačního procesu a soustředili jsme se potom víc na zahraniční trhy. 

Jak se vám dařilo v dobách raného kapitalismu, tedy v polovině devadesátých let?

Nebudu nic nalhávat, začátky soukromého podnikání byly těžké. Po privatizaci v roce 1994 nám ubylo dost zakázek, na čemž se podepsal i rozpad společného státu. Navázali jsme proto spolupráci s maďarskou firmou DVJ Dunakeszi, se kterou jsme začali modernizovat osobní vozy. Zanedlouho jsme přišli na to, že naše technická úroveň je určitě vyšší, a proto jsme spolupráci ukončili. Ještě v devadesátých letech jsme do vozů dosazovali vakuové toalety a klimatizaci, což tehdy nebylo běžné. Vzpomeňte si třeba jen na tehdejší české rekonstruované vozy, které takové prvky také neměly. 

Vaše firma si udělala na trhu dobré jméno při spolupráci se švýcarskými vagonkami…

Na počátku 21. století jsme vyrobili elektrické jednotky 425.95, což jsou známé tatranské električky, kterými jsme průběžně obměnili celý vozidlový park na Tatranských elektrických železnicích v letech 2000 až 2002. Patnáct elektrických vlaků alpského typu jsme u nás ve Vrútkách vyráběli podle dokumentace švýcarské společnosti Stadler Fahrzeuge a také firem ADtranz a Bombardier Transportation, s nimiž jsme byli v konsorciu. Na tuto úspěšnou zakázku jsme následně navázali v roce 2003 společně s již zmíněnými firmami Stadler a Bombardier výrobou šesti motorových jednotek řady 840 pro slovenské železnice. Tyto modro-stříbrné vlaky jsou dodnes v provozu především v popradském regionu. 

Projektujete si vozidla sami, nebo tyto práce zadáváte nějakému externímu subjektu?

Jsme již zcela soběstační. Zabezpečili jsme si nejmodernější vývojové kapacity a také kreslicí systémy v 3D. Máme své šikovné konstruktéry a technology, kteří vymysleli a přivedli na svět nové osobní vozy. Těchto vozů řady Ampeer a Bmpeer jsme již vyrobili několik desítek a k vidění jsou na expresních a rychlíkových spojích u Železniční společnosti Slovensko, leckteré zajíždějí i do České republiky. Největší novinkou z naší vlastní produkce je nízkopodlažní motorová jednotka DMJ řady 861, kterou jsme letos představili i na berlínském veletrhu InnoTrans. Tu dodáváme pro ZSSK a v současné době jich bylo vyrobeno již sedm kusů.

Pochopitelně že velká část našich výrobků směřuje ke slovenskému národnímu dopravci, nicméně už ale není naším majoritním zákazníkem. Máme totiž řadu dalších zákazníků, dokonce i ze zahraničí, Českou republiku samozřejmě nevyjímaje. Chceme, aby naše výrobky měly špičkovou kvalitu srovnatelnou s renomovanými výrobky světových firem. Rádi bychom byli také nejlevnější. 

Není tajemstvím, že cestující Českých drah znají vaši práci díky modernizaci rychlíkových vozů, konkrétně jídelních vozů, které jsme mohli vidět také na posledním veletrhu Czech Raildays. Do kterých dalších zemí ještě vyvážíte?

Tak do České republiky nyní dodáváme 18 zcela modernizovaných jídelních vozů řady WRmee. Na přání objednatele, Českých drah, jsou vybaveny klasickým interiérem uzpůsobeným na sezení v us­pořádání 2+2 a 1+1, kvalitní klimatizací od renomovaných světových výrobců a zcela novou kuchyňskou částí. Jde o celkovou modernizaci, která navazuje na tři vozy, které jsme již předtím částečně zrekonstruovali po modernizaci v Českých Velenicích. Mimo to zajišťujeme smluvní údržbu všech tlakotěsných vozů Českých drah od firmy Siemens na rychlost 200 km/h, které se používají na dálkových spojích EuroCity.

Dále provádíme generální opravy elektrických lokomotiv řady 441 pro Srbské železnice a upravujeme také Šestikoláky nebo chcete-li Cecilky řady 182 či Bobiny řad 140 a 141 pro soukromé polské dopravce. Asi nejzajímavější projekt jsme realizovali pro Rakouské spolkové dráhy, kterým jsme dodali na takzvané Pinz­gaubahn a Zillerltalbahn nové řídicí a vložené vozy, které jsou schopné jezdit v soupravách typu Push-Pull. 

LADISLAV BONDA

Po ukončení studia Vysoké školy dopravní v Žilině v oboru Průmyslové inženýrství v roce 1982 nastoupil do společnosti ŽOS Vrútky. Během základní vojenské služby v letech 1982 až 1983, kterou absolvoval v Pardubicích, pracoval už jako konstruktér. Později absolvoval postgraduální studium v oboru Provoz a údržba kolejových vozidel na své „alma mater“ v Žilině a současně si doplnil vzdělání na žilinské City univerzitě v oblasti obchodu a marketingu. V letech 1984 až 1986 pracoval v ŽOS Vrútky jako technolog, později pak jako vedoucí provozu či technický ředitel. Od roku 2000 zastává post obchodně-výrobního ředitele ve stejné společnosti.

 


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0

Další články této rubriky

Pavel Kolář: Na sále není žádná směna stejnáPavel Kolář: Na sále není žádná směna stejná

20.3.2024 - Centrální dispečerské pracoviště na pražské Balabence začalo růst před deseti lety, o dva roky později převzalo dálkové řízení prvních úseků železnice v Čechách. Přestože se nyní nachází asi v jedné třetině… »

Tomáš Tóth: Expanze do zahraničí je pro nás v tuto chvíli klíčováTomáš Tóth: Expanze do zahraničí je pro nás v tuto chvíli klíčová

20.2.2024 - ČD Cargo, dceřiná společnost Českých drah, je významným hráčem nejen na tuzemském, ale i na středoevropském trhu. S vlaky ČD Cargo se můžeme v současnosti setkat v sedmi zemích Evropy a zcela určitě to není konečné číslo.… »

Jan Kučera: Netrestáme, jen chceme přijít na to, co se skutečně staloJan Kučera: Netrestáme, jen chceme přijít na to, co se skutečně stalo

23.1.2024 - O pracovní setkání se zaměstnanci Drážní inspekce patrně nikdo z provozu příliš nestojí – děje se tak totiž u mimořádných událostí či v jejich důsledku. Pro bezpečnost na dráze je však jejich práce nezbytná, na základě… »

 

Všechny články rubriky Rozhovor

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika