Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Rozhovor / Kurt Bauer: Chceme ještě zrychlit spojení mezi ČR a Rakouskem

Kurt Bauer: Chceme ještě zrychlit spojení mezi ČR a Rakouskem

16.10.2017 – autor: MARTIN HARÁK

Úspěšnost dlouhodobé spolupráce Českých drah s Rakouskými spolkovými drahami (ÖBB) podtrhují v současnosti především vlaky railjet nabízející rychlé a pohodlné cestování mezi Brnem a Prahou a přímé spojení do Vídně a Grazu v Rakousku. Nejen o nich jsme hovořili se šéfem dálkové dopravy rakouské železniční společnosti ÖBB- Personenverkehr AG Kurtem Bauerem.

Kurt Bauer: Chceme ještě zrychlit spojení mezi ČR a Rakouskem

Co si myslíte o dosavadní spolupráci rakouského a českého dopravce (ÖBB/ČD) v rámci vlaků railjet?

Ve společnosti České dráhy jsme získali kompetentního a spolehlivého partnera zaměřeného na zákazníky. To platí jak pro fázi projektu, tak pro operativní provoz. Zejména v případech, kdy se vyskytnou nějaké problémy, dokážeme vždy velmi rychle najít společná řešení.

Po více než dvou letech společného provozu modrých a červených vlaků lze již určitým způsobem bilancovat. Co se podle vašeho názoru podařilo a kde ještě naopak spatřujete potenciál ke zlepšení?

Velmi dobře se například vyvíjejí počty cestujících. Od prosince 2014 máme zhruba o 40 procent více zákazníků a to je v rámci mezinárodní dálkové přepravy skutečně úctyhodné číslo. Ruku v ruce s tím se velmi uspokojivě vyvíjejí také obraty. Velké starosti nám naopak dělají vysoké sezonní výkyvy. V létě přepravíme v porovnání se zimními měsíci více než dvojnásobný počet cestujících. V důsledku toho jsou naše vlaky obzvláště v létě velmi silně vytížené. Nasadit další spoje však není tak snadné, neboť v atraktivních časových úsecích nenabízejí tratě v Česku, ale ani v oblasti Vídně téměř žádnou dodatečnou kapacitu.

Dalším významným tématem je přesnost. Cílem společnosti ÖBB-Fernverkehr je dosáhnout hodnoty 88 %. Přesnost se sice od zahájení provozu celkově velmi zlepšila, nicméně stále je tu ještě prostor k jejímu zvýšení – zejména během stavební sezóny, to znamená od dubna do října. Vytvořili jsme proto grémium zástupců společností ČD, SŽDC, ÖBB-Infra a ÖBB-Personenverkehr, které se pravidelně schází s cílem tuto situaci řešit.

Mohl byste porovnat tuto „modro-červenou“ linku s ostatními tratěmi, na nichž jsou provozovány vlaky railjet? Čím se rakousko-český projekt liší?

Nemáme žádnou další linku, na které by se počty cestujících tak rychle a tak příznivě vyvíjely. Musíme však také konstatovat, že tento projekt je velmi mladý a že jsme začínali na hodně skromné úrovni. Jeden zásadní rozdíl oproti linkám obsluhovaným výhradně červenými railjety tu nicméně je: v modrých vlacích se podává čerstvě točené pivo. A setkává se s velkým ohlasem především u našich zákazníků.

Mnozí cestující zřejmě ani netuší, že ÖBB již řadu let provozuje „společnou“ linku s maďarskými státními drahami na trase Vídeň – Budapešť a že jsou na ní používány výhradně rakouské vlaky. Na hranicích se pouze střídá vlakový personál a osádka lokomotivy. Byl tento mezinárodní projekt úspěšný a plánujete v souvislosti s ním nějaké změny a novinky?

Tento úspěšný projekt realizovaný mezi Budapeští a Vídní s navazujícími spoji až do Mnichova, Innsbrucku a Curychu lze pro spojení do Prahy považovat za vzor. Právě na něm jsme mohli vidět, že se počty cestujících s přechodem na soupravy railjet zvýšily.

Výsledky průzkumu trhu nám potvrdily, že je značka railjet mezi našimi cestujícími nesmírně oblíbená a že již jen skutečnost, že jsou tato vozidla nasazována, vede k nárůstu počtu zákazníků. Zcela jasně jsme to v tomto roce viděli na trase Vídeň – Salc­burk, kde zůstala nabídka jízdního řádu stejná, avšak soupravy IC byly nahrazeny vlaky railjet. I zde je patrný výrazný nárůst poptávky. Tento „railjet efekt“ nám potvrdili i naši kolegové z ČD na území Česka.

Ale zpátky k trase Vídeň – Budapešť. I zde se doprava vyvíjela velmi úspěšně. Původní dvouhodinový interval jsme na této lince museli posílit a doplnit jej běžnými vozovými vlaky s lokomotivou. To znamená, že v současné době je Vídeň denními vlaky spojena s Budapeští 10x denně. Usilujeme v podstatě o zavedení jednohodinového intervalu obsluhovaného railjety a vlaky EC, zde však musíme sledovat vývoj počtu cestujících a příjmů.

Od roku 2018 se plánuje zřízení soukromého rakousko-českého konsorcia na trase Vídeň – Praha, čímž vzroste konkurence. Jaký dopad bude mít tento nový dopravce na naši „modročervenou“ linku? Jaká opatření přijmete?

Úplně nová pro nás tato situace není, neboť jak společnost ČD, tak ÖBB působí v konkurenčním prostředí i v rámci své příslušné vlasti. V Rakousku existuje konkurence mezi Vídní a Salcburkem a její nabídka se v prosinci dokonce ještě více rozšíří. Kromě toho je trasa Vídeň – Praha již nyní velmi hustě obsazena „žlutými“ dálkovými autobusy. V této souvislosti v podstatě vždy platí, že v případě vstupu nového subjektu na trh ztratí původní dlouho zavedené podniky pro danou chvíli podíly na trhu. Budeme se proto soustředit na naše silné stránky a nabídneme zákazníkovi takový poměr cena/výkon, který bude jediný svého druhu. Ukazuje se však také, že konkurence působí na obchod jako oživení. Zákazníci mají větší výběr a společnosti, které si konkurují, si vždy najdou takové postavení, jež je pro ně optimální. To se potvrdilo v Česku i v Rakousku a teď taková situace nastane také v mezinárodní přepravě. Když se podíváme na to, kolik lidí jezdí mezi Prahou a Vídní soukromými osobními vozy, pak se zde naskýtá obrovský potenciál pro všechny firmy. Pokud se týče dalšího vývoje nabídky railjetů mezi Prahou a Vídní, konzultujeme tuto záležitost v současné době velmi podrobně s Českými drahami. Prosím proto o pochopení, že k tomuto tématu nemohu momentálně říci ještě nic konkrétního. 

Jak vypadá spolupráce s ČD u ostatních projektů?

Velmi dobře – oba podniky státních drah například v prosinci 2016 v rámci společného snažení nesmírně zatraktivnily přepravu mezi Lincem a Prahou. Od té doby jezdí na této trase čtyři expresní vlaky denně, přičemž doba jízdy trvá 4 hodiny. Díky těmto vlakům také nyní existuje možnost přímého nočního spoje z Prahy do Curychu.

U nočních vlaků zůstaňme. Společnost ÖBB vstoupila se svou značkou Nightjet do této obchodní oblasti skutečně ve velkém…

To je pravda. ÖBB od konce minulého roku provozuje 15 spojů Nightjet v celé Evropě. Je to poprvé, kdy obsluhujeme trasy, které nevedou přes Rakousko. Jako příklad mohu uvést spoj Curych – Hamburk. Byl to pro nás velký krok, který se nyní vyplácí. V tomto roce jsme prodali již více než jeden milion jízdenek na vlaky Nightjet a jsme s vývojem této oblasti naší činnosti velmi spokojeni. Také čeští zákazníci mají v rámci ní k dispozici optimální spoje do jižní Evropy. S jedním přestupem ve Vídni lze vlakem Nightjet dojet například do Benátek, Verony, Milána, Florencie a Říma. Od roku 2021 uvedeme do provozu nové noční vlaky a v tuto chvíli lze s ohledem na tuto obchodní oblast již také pomýšlet na její rozšíření. 

Existuje ještě něco, o co byste se s našimi českými čtenáři rád podělil?

Český trh je pro společnost ÖBB jedním z nejdůležitějších zahraničních trhů jak v lokální, tak v dálkové dopravě. ČD jsou pro nás vynikajícím partnerem, se kterým již tradičně velmi dobře spolupracujeme. Těším se na společnou budoucnost, neboť naším cílem je dosáhnout ještě rychlejšího a pohodlnějšího spojení Česka a Rakouska po železnici, než je tomu dosud.

Kurt Bauer

Po ukončení studia v oboru mezinárodních hospodářských věd na Univerzitě v Innsbrucku v roce 2000 zahájil kariéru jako poradce u společnosti Accenture ve Frankfurtu nad Mohanem. Od roku 2000 do roku 2010 se specializoval na různé druhy poradenství v oboru „Travel and Transportation“ (cestování a doprava). V roce 2011 nakonec přestoupil ke společnosti Deutsche Bahn. Jako senior projektový manažer odpovídal za strategické projekty v oblasti osobní přepravy a ve společnosti DB Fernverkehr AG rozvíjel jako vedoucí oddělení procesy plánování a dispozice. V roce 2015 se vrátil do vlasti a od listopadu 2015 působí jako šéf dálkové dopravy ve společnosti ÖBB-Personenverkehr AG.


Průměrné hodnocení (8 hlasů): 4.88

Další články této rubriky

Martin Kupka: Vysokorychlostní železnice je impulsem pro hospodářstvíMartin Kupka: Vysokorychlostní železnice je impulsem pro hospodářství

20.11.2024 - Železnice hraje v naší dopravní infrastruktuře podle ministra dopravy Martina Kupky zásadní roli a je důležité, aby nabídla rychlá spojení moderními a pohodlnými vlaky. Co je třeba udělat, aby přilákala další zákazníky? Je… »

Jakub Bazgier: Výstavba VRT je efektivnější než zrychlení konvenčních tratíJakub Bazgier: Výstavba VRT je efektivnější než zrychlení konvenčních tratí

23.10.2024 - Než v České republice poprvé přestavíme výhybku na vysokorychlostní trať, uplyne ještě mnoho času. Jejich příprava je však podobně důležitá jako samotná výstavba, v jistých ohledech snad ještě složitější. A zatímco se… »

Petr Šťáhlavský: Před kameru jsem se dostal z minuty na minutuPetr Šťáhlavský: Před kameru jsem se dostal z minuty na minutu

24.9.2024 - Nechybělo mnoho a tvář Petra Šťáhlavského jsme mohli potkávat za přepážkou některé z tuzemských bank. Díky náhodě však nakonec přece jen zakotvil u železnice, a tak můžeme v následujících řádcích prostřednictvím… »

 

Všechny články rubriky Rozhovor

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika