Karel Šidlo: Děláme vše pro to, aby naši lidé měli práci

Je technika, kterou OCP disponuje, dostačující?

Ano, nicméně všechna vozidla, vyjma moderních jednotek, už za sebou mají skutečně dlouhou službu. Vykazují míru spolehlivosti odpovídající jejich provozování.

Jak se u vás projevila transformace dep, tedy vznik OCP a OCÚ?

Jsem v Plzni od podzimu 2017 a příprava transformace byla pro mě novinkou. V počátku jsem neviděl v transformaci nic zvláštního anebo nového, protože vazby mezi provozem a údržbou nesměly být zpřetrhány. Bez jejich zachování bychom nebyli schopní zajišťovat dostatek provozních vozidel a pokrývat smluvní závazky, které máme v dálkové i v regionální dopravě.

Nový pohled přinesly přípravy a realizace smluv s kraji, kdy předkládáme budoucím partnerům své provozní a ekonomické výsledky. V současné době jsme schopni veškeré náklady transparentně vykázat a zároveň oddělit nákladové položky provozu a údržby. ČD dokáže prokazatelně ukázat, jaké má náklady nejen celkové. Jsme schopni je efektivně snižovat v provozu i v údržbě. Uvidíme, jak budeme upravovat náš plán nákladů a jakým způsobem jej budeme zvládat v praktické ekonomice. Jsme však propojení společným zájmem a cílem, kterým je poskytování služeb veřejné dopravy.

Co na to říkají objednavatelé?

Vyžadují dodržování smluv na milimetr přesně. Jsme tedy neustále konfrontováni s naší schopností realizovat jejich požadavky. Díky oddělené ekonomice jsme dokonce schopni nabízet ceny i s parametrem částečné rentability. Takto jsme připravovali i projekt spojení Beroun – Klatovy, který je již zasmluvněn. Platí to, že se projekt bude spouštět, včetně dodání nových vozidel, od grafikonu 2020/2021. Budeme tu jezdit 15 let a smlouva obsahuje celou řadu nových a složitých povinností, které budeme muset splnit. Věřím, že postupem času budeme vytvářet podmínky tak, abychom nejen obsloužili vlakové soupravy, ale dokázali je i kvalitně udržovat. Na rameno nasadíme jednotky z rodiny Panterů v potřebném počtu.

Dobový evergreen, chybí vám strojvedoucí?

Jistě. Schází nám 49 lidí. Je to dáno běžnou fluktuací. V současné době potřebujeme přesně 893 strojvedoucích, přičemž k červnu byl jejich stav 844. Obvod OCP je rozdělený do tří regionálních pracovišť. V Plzni chybí 25 lidí, Českým Budějovicím 12 a Rakovníku zbytek. Někteří strojvedoucí odešli do důchodu, jiní zamířili například do Rakouska na nákladní vlaky anebo k jiným dopravcům. Kvůli úbytku výkonů okolo Prahy počítáme se sníženou turnusovou potřebou o zhruba třicet strojvedoucích, naopak na Budějovicku zůstaly výkony zachovány, ale odchody zaměstnanců jsou častější. Řešíme to přesuny výkonů ze severu Čech do Chebu, z Chebu do Plzně a dále na jih anebo do středních Čech. Počítáme s tím, že s prosincovou změnou jízdního řádu přesuneme výkony z Tábora do Jihlavy, kde máme společné vozební rameno s našimi kolegy z Moravy. Tím pádem budeme schopni z Táborska a Blatenska krýt část výkonů pro Českobudějovicko. Děláme tedy vše pro to, aby naši lidé měli práci a nemuseli jsme propouštět. Přestože výkony ubydou, dokážeme si poradit. Na druhou stranu máme 72 nových uchazečů o profesi strojvedoucího. Reálně jich přípravu zakončenou odbornými zkouškami dokončí okolo padesátky. Hlásí se mladí lidé z průmyslovek, ale i starší, kteří nebyli například úspěšní v podnikání, nebo ve svých předchozích zaměstnáních.

Vrací se strojvedoucí, kteří odešli „za lepším“?

Ano, například na jihu Čech. Po určité době u jiných dopravců se několik strojvedoucích přišlo ptát na práci u nás. Podle jejich informací je jedním z důvodů návratu důsledné dodržování kolektivní smlouvy Českých drah. Ta poskytuje zaměstnancům větší ochranu, širší nabídku příplatků a lepší komfort z hlediska směn. Navíc u nás činnost strojvedoucího spočívá hlavně v obsluze lokomotiv a vozidel. Nemusí provádět další činnosti, které jsou u jiných dopravců standardem – mám na mysli svěšování, odvěšování, posuny atd. Máme pomocný personál.

Jaké novinky jsou v plánu pro nový jízdní řád?

Kromě ztráty vozby rychlíků z Prahy do Rakovníka, spojů do Mostu a regionální dopravy na Mostecku a Lounsku nás čekají drobné úpravy na Českobudějovicku. Změny jsou personálně významné a budou pokračovat i od grafikonu 2020/2021. Pro nás to bude znamenat především změny v regionální dopravě, budeme jezdit zmiňovanou linku P2 Beroun – Klatovy, změní se jízdy osobních vlaků z Plzně do Přeštic a Klatov. Frekvence cestujících bude rozdělena podle jejího počtu v krátkém intervalu do Přeštic a delším intervalu do Klatov. Dále se ke stejnému termínu připravuje podepsání smlouvy na provoz vlaků mezi Plzní a Karlovými Vary, kde budeme jezdit novými jednotkami RegioPanter. V této souvislosti věříme, že se je podaří vyrobit včas, smlouva s nimi počítá. Nové linky zřejmě přidávány nebudou, alespoň nebylo nic avizováno. Evidujeme jen dílčí změny některých linek ve smyslu četnosti spojů. Nemáme v tuto chvíli ještě úplně jasno v Ústeckém kraji, kde ještě nejsou smlouvy podepsány, to samé platí pro Středočeský kraj.

Dostanete novou techniku. Máte pro ni prostory?

Už nyní nejsou naše podmínky pro údržbu a opravy úplně bez problému. Prvním krokem je rozšíření kapacit v Plzni. Máme schválenou a projednávanou stavbu, ale zatím jsme nezískali stavební povolení. Rozšíříme halu cyklických oprav, budeme ji prodlužovat tak, aby se do nich jednotky vešly na čtyřech kolejích a vždy dvě za sebou. Budeme schopni moderně ošetřit střešní bloky i pojezdy. Pro nás to bude pozitivní i v tom smyslu, že se objekt stane průjezdným a my budeme schopni nastavit efektivní technologické postupy odpovídající potřebám technického stavu i počtu vozidel. Počítáme s tím, že v cílovém stavu tu budeme mít pětatřicet vozidel Regio nebo InterPanter. Zařídit musíme ještě myčku v prostoru seřaďovacího nádraží. Mycí hala je sice v našem obvodu v Českých Budějovicích, ta ale umí pracovat jen na jednotlivých vozidlech. Nicméně není to zařízení, které by dokázalo bez složité manipulace v čistotě udržovat celé soupravy anebo jednotky.

Jak se u vás projevují problémy s firmou Die Länderbahn a její značkou Alex?

Zásadně. Od spuštění projektu spolupráce není dodržováno řazení souprav, kdy mají být nasazeny dva vozy české a dva německé. Stejné problémy jsou s hnacími vozidly německého partnera. Velmi často jezdíme tuto linku jen díky nasazování našich vozů. Smůla je, že tento nesoulad pociťují přímo naši cestující a hledají problémy právě u Českých drah, přestože je linka z Prahy do Mnichova dojednána na mezinárodní úrovni. Opakující se stížnosti cestujících nás velmi mrzí.

Už když byl zaveden koncept Západních expresů, začaly se na provozovaných vozech německého partnera projevovat problémy s topením, napájením i ovládáním. Závady nebyly na německé straně odstraňovány a soupravy vlaků byly oslabovány. Potřebnou kapacitu vlaků jsme doplňovali vozy ČD. Pro tyto potřeby využíváme modernizované vagony, jejich záložní počet nebyl stanoven s ohledem na tuto skutečnost. Proto potřebné vozy musíme stahovat ze souprav jiných vlaků, což přináší další starosti s řazením souprav. Řešíme problémy za našeho zahraničního partnera. Stav stále neodpovídá smluvním podmínkám, jezdíme na hraně možného. Pokud chceme expresy seriózně provozovat, musíme zkrátka udělat maximum. Nejspíše to dopadne tak, že dožijeme konce grafikonu a uvidíme, zda jednání, která proběhla mezi ČD, DLB a Deutsche Bahn, byla dostatečně efektivní. Zda dojde ke změně způsobu vozby, nebo zda německá strana najde jiného dopravce. Víme totiž, že nespokojení jsou i Němci. Budoucnost ukáže, jak kvalitní budou jejich spoje na severu Čech, kde společnost DLB vyhrála některé soutěže. Zároveň se dozvíme, jak dopadla motivační opatření vůči našim zaměstnancům, abychom zabránili jejich hromadným odchodům.

KAREL ŠIDLO

Po maturitě na gymnáziu odešel studovat Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině, kde promoval v roce 1981 a získal titul Ing. V roce 1988 na stejné škole absolvoval postgraduální studium. Od začátku 80. let postupně působil na pozicích inženýr železničního provozu či pro opravy vozidel v Pobočném lokomotivním depu ČSD v Klatovech a dále byl vedoucím provozu. V roce 1991 se stal vedoucím Vozební stanice ČSD Klatovy. V roce 1997 odešel do DKV Plzeň. Zde se stal vedoucím odboru provozu. V roce 2017 se vrátil zpět do DKV Plzeň, nyní je ředitelem OCP Západ. Karel Šidlo je členem Klubu železničních modelářů Plzeň, je ženatý, s manželkou vychoval dceru Hanu a syna Karla.