Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Rozhovor / Josef Joska: Personální stavy se nám daří stabilizovat

Josef Joska: Personální stavy se nám daří stabilizovat

23.1.2019 – autor: JOSEF HOLEK Foto: MICHAL MÁLEK

O personálním zajištění jednotlivých spojů, fungování mobilní aplikace ČD Komunikátor, ale i o novinkách v aktuálním jízdním řádu jsme hovořili s manažerem pražského regionálního pracoviště Zákaznického personálu Josefem Joskou. Vysvětlil také, zda a jak se projevily státní slevy na zaplněnosti příměstských vlaků.

Josef Joska: Personální stavy se nám daří stabilizovat

Jste manažerem RP ZAP Praha zhruba dva roky, co už se vám povedlo rozjet?

Jednoznačně celkovou rekonstrukci zázemí pro vlakové čety ve střediscích vlakových čet v Nymburku a v Praze na hlavním nádraží. V provozní budově jsme otevřeli první relaxační místnosti pro vlakové čety ve spolupráci s Odborovým sdružením železničářů. Nově si mohou zaměstnanci pohovět na relaxačních a masážních křeslech, pohovkách anebo speciálních pytlech. Nové vybavení bylo dodáno i do odpočinkové místnosti pro mimopražské čety. Doba jde neustále dopředu a my chceme našim zaměstnancům co nejvíce vyjít vstříc. K dispozici je četám kromě televize také hrací stůl na hokej (prý bude i turnaj) a další prvky zpříjemňující čekání na další nástup. Samozřejmě jsme mysleli i na zaměstnance, kteří nejsou z pražského střediska, ale mají zde odpočinek. I oni si mohou odpočinout v relaxačních křeslech nebo pytlech. Kromě toho mají k dispozici kuchyňku, sodobar a další komfortní výbavu. Celá rekonstrukce probíhala několik měsíců, detaily už si zaměstnanci dodělávali sami, k obrazu svému.

Co máte v tomto smyslu v plánu letos?

Budeme pokračovat v Kolíně. Chceme vybudovat nové zázemí pro osobní pokladny i zázemí pro vlakové čety. Máme v plánu tam, kde to bude možné, zlepšit komfort našich zaměstnanců osazováním klimatizačních jednotek na pracoviště osobních pokladen a odpočinkových místností vlakových čet.

Od loňského července sídlí pražské regionální pracoviště ZAP v nových prostorech rekonstruovaného objektu, zvaného vila Róza. Jste tady spokojení?

Velmi. Vše je nové, vždyť Regionální správa majetku ČD Praha na přestavbě objektu pracovala přes půl roku. Když jsme sídlili na hlavním nádraží, byli jsme v nájmu u SŽDC, nyní jsme ve svém. S námi je zde i Regionální obchodní centrum a spolupráce je rychlejší, kvalitnější. Například při plánování výluk fungujeme napřímo.

Před nedávnem se rozjela i mobilní aplikace ČD Komunikátor. Jak se osvědčila v praxi?

Vlakové čety ji používají hodně často, zjišťují zejména přípoje při mimořádnostech, my pak máme přehled o situaci v terénu, což usnadňuje komunikaci mezi vlakovou četou a dispečerským aparátem. A jestliže to mělo urychlit komunikaci, pak říkám, že se to povedlo.

Jak se vám podařilo vypořádat, co se týče personálního zajištění, s novinkami v aktuálním jízdním řádu?

Myslím, že dobře. Daří se nám stabilizovat přijímání nových zaměstnanců ve vazbě na personální potřebu. Také je třeba říci, že stále pracujeme na náborové kampani. Právě díky ní se nám podařilo přijmout nové zaměstnance, a tím pádem bylo personální zajištění bez větších problémů. Samozřejmě na náboru nových pracovníků pracujeme celoročně. A zda se podařilo provoz zajistit? Ano, svědčí o tom skutečnost, že jsme přechod na nový JŘ 2018/19 zvládli bez problémů. Je to díky dobré práci nejen našich komandujících, kde byl asi největší nápor, ale všech našich zaměstnanců. 

Daří se vám najít další provozní zaměstnance?

Celkově je v České republice vysoká zaměstnanost a leckde to vypadá, že nabídka pracovních pozic převyšuje poptávku. Praha ani střední Čechy nejsou výjimkou, navíc se v tomto regionu potýkáme s obrovskou fluktuací zaměstnanců. Například v roce 2017 jsme přijali 190 zaměstnanců, ale odešlo jich 194. Potřeby ale zvládáme pokrýt i přes nárůst dopravy, nabíráme další lidi, posíláme je na školení a konzultace. Nejčastějším důvodem pro odchod jsou mateřské anebo „překládačky“ do Oblastních center provozu či údržby anebo v rámci ZAP na jiná pracoviště ZAP. Občas se ale ze strany zaměstnance objeví i výpověď.

Které profese vám chybí?

Vlakvedoucí i osobní pokladní. Řadu uchazečů ale už máme v zácviku, počet zaměstnanců se tedy postupně vyrovnává tak, aby zcela vyhovoval potřebě. Nyní má Regionální pracoviště ZAP Praha přes 1 180 zaměstnanců.

Pomáhají i supervizoři?

Jistě, máme jich pět, s ohledem na počet vlakových čet. Koncept se supervizory je osvědčený, a jelikož nároky na vlakové čety stoupají, jsou jim supervizoři často v provozu nápomocní, radí jim v obtížných nebo neobvyklých situacích. Příkladem budiž, že do jejich chytrých mobilních telefonů průběžně instalujeme různé novinky, neustále jim sdělujeme nové a nové informace. Supervizoři jim dokážou se vším poradit, rozumí jejich problémům. Provádí s nimi i motivační rozhovory, zjišťují jejich silné a slabé stránky. A ze zkušenosti musím říci, že se na ně provozní zaměstnanci obrací velmi rádi. Všeobecně vzato, naši zaměstnanci na tom nejsou špatně. Naše zaměstnanecká politika je velmi přívětivá – nabízíme řadu benefitů, stabilní a smysluplnou práci ve velké, seriózní firmě, zázemí anebo jízdné zdarma, motivující finanční ohodnocení a oceníme i životní zkušenosti. Na náboru dalších zaměstnanců spolupracujeme s Centrem personálních služeb anebo se školami.

Projevily se státní slevy na zaplněnosti příměstských vlaků?

S nástupem slev jsme posílili pokladny ve všech větších městech a měli jsme v záloze i vlakové čety. Počty cestujících rostly i před zavedením slev a rostou i nyní. A pokud už jsou vlaky přeplněné, snažíme se okamžitě ve spolupráci s Regionálním obchodním centrem řešit posílení vlaků. 

Zůstaneme-li u státních slev, pak se lidé, kterých se slevy dotkly, našich pokladních na začátku platnosti často ptali na podmínky využití a možnosti cestování například v Pražské integrované dopravě, která se neustále rozšiřuje.

To jde ruku v ruce se vzděláváním zaměstnanců.

Ty v tomto smyslu školíme on-line i klasicky, musí vstřebávat řadu novinek. Národní dopravce byl na státní slevy předem připravený. S platností nového jízdního řádu přibyly ve Středočeském kraji další spoje.

Pomůže to některým velmi vytíženým vlakům odlehčit?

Myslím, že ano. Vše jezdí bez větších potíží, jízdní řád se rozeběhl, jak měl. Již v prvních dnech jsme pozorovali, že cestující si cestu k novým spojům našli rychle, vlaky mají opodstatnění a jsou zaplněné. Vyzdvihuji, že na trati 235 z Kutné Hory do Zruče nad Sázavou byla zavedena taktová doprava po dvou hodinách s návazností na rychlíky, plus ve špičce jsou zde zavedeny prokladové spoje po jedné hodině. Obdobně byl dvouhodinový takt zaveden na trati 236 z Čáslavi do Třemošnice, opět s návazností na rychlíky. Přibyly i spěšné vlaky Praha – Kutná Hora a Praha – Benešov u Prahy, další osobní vlaky vyjely na linky z Prahy do Říčan, o víkendech i mezi Prahu a Strančice, posilovali jsme i mezi Prahou, Dobříší a Čerčany anebo na železnici mezi Kralupy nad Vltavou a Velvary. Díky zavedení spěšných vlaků vidíme potenciál růstu počtu cestujících i na trati Olbramovice – Sedlčany. Zdejší vlaky jsou přípojnými k těm spěšným.

Daří se vám vypořádat s problémy trati č. 171 Praha – Beroun?

Uvedená trať nám dělá opravdu starosti. Mimořádnosti se netýkají jen nás, tedy pracovníků ZAPu, ale také dispečerského aparátu. Naši zaměstnanci zažívají nápor výhrad nespokojených cestujících. My jsme s nimi v přímém kontaktu. Velmi často dochází k nuceným obratům, obvykle před cílovou stanicí tak, aby byl dodržen systém taktové dopravy a docházelo k minimalizaci zpoždění. Tímto je dotčená hlavně stanice Karlštejn. Naši lidé se ale chovají prozákaznicky a dokážou celou situaci v klidu zvládnout. Do jejího řešení se obvykle zapojí i kolegyně a kolegové z osobních pokladen, které začnou fungovat jako jakési informační kanceláře. A třebaže SŽDC na zastávkách Černošice a Černošice-Mokropsy nezajišťuje informace pro cestující při zpoždění a mimořádnostech, je tato služba díky iniciativě Českých drah zavedena prostřednictvím služebního rozhlasu, jehož obsluhu mají na starosti pokladníci. Díky této aktivitě a vstřícnosti se u našich cestujících daří eliminovat množství stížností.

Zvládáte rovněž na zmíněné trati zvýšenou poptávku po cestování?

Ano, samozřejmě. I při velkých akcích, jako je například Karlštejnské vinobraní nebo Regionální den železnice na smíchovském nádraží. Nicméně občas se stane, že jsou z důvodu omezení provozu cestující nespokojeni. A pokud se vrátím k nepravidelnostem, velmi pomohlo, že na osobní vlaky do Berouna začalo pražské Oblastní centrum provozu Střed nasazovat dva strojvedoucí. Obraty se tedy stíhají rychleji, a tím je dopad zpoždění minimalizován.

Máte časově náročnou profesi, nosíte si práci domů?

Nejdál do vlaku. Ale jsem on-line prakticky 24 hodin denně. Přes víkend nicméně relaxuji, jsem s rodinou. V zimě jezdíme na hory, v létě na vodu. Snažím se mít volno, rodinné zázemí je důležité a jsem rád, že ho mám.

JOSEF JOSKA

Vystudoval Střední průmyslovou školu železniční v České Třebové, obor Zabezpečovací a sdělovací technika. Poté nastoupil na vojně do železničního vojska, kde byl dispečerem. Po vojně chvíli pracoval v oboru zabezpečovací a sdělovací techniky. Byl také hláskařem v Čeperce. Mezitím si udělal kurz výpravčího. V průběhu dalších let pracoval jako dozorčí osobního nádraží v Hradci Králové. Při tom vystudoval Fakultu Jana Pernera Univerzity Pardubice, obor Management, marketing, logistika. Získal titul Ing. V roce 2014 se, již v rámci ZAP, stal přednostou osobní stanice Trutnov.  Od roku 2016 působí jako manažer Regionálního pracoviště ZAP Praha.


Průměrné hodnocení (27 hlasů): 4.26

Další články této rubriky

Martin Kupka: Vysokorychlostní železnice je impulsem pro hospodářstvíMartin Kupka: Vysokorychlostní železnice je impulsem pro hospodářství

20.11.2024 - Železnice hraje v naší dopravní infrastruktuře podle ministra dopravy Martina Kupky zásadní roli a je důležité, aby nabídla rychlá spojení moderními a pohodlnými vlaky. Co je třeba udělat, aby přilákala další zákazníky? Je… »

Jakub Bazgier: Výstavba VRT je efektivnější než zrychlení konvenčních tratíJakub Bazgier: Výstavba VRT je efektivnější než zrychlení konvenčních tratí

23.10.2024 - Než v České republice poprvé přestavíme výhybku na vysokorychlostní trať, uplyne ještě mnoho času. Jejich příprava je však podobně důležitá jako samotná výstavba, v jistých ohledech snad ještě složitější. A zatímco se… »

Petr Šťáhlavský: Před kameru jsem se dostal z minuty na minutuPetr Šťáhlavský: Před kameru jsem se dostal z minuty na minutu

24.9.2024 - Nechybělo mnoho a tvář Petra Šťáhlavského jsme mohli potkávat za přepážkou některé z tuzemských bank. Díky náhodě však nakonec přece jen zakotvil u železnice, a tak můžeme v následujících řádcích prostřednictvím… »

 

Všechny články rubriky Rozhovor

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika