Jiří Ješeta: S ComfortJety se poprvé setkáme na Ostravanech

Největší událostí letošního roku bude nasazení ComfortJetů, byť v prozatím pozměněném složení. Kdy se dočkáme?
První představení – zatím tedy v podobě bez řídicího vozu a bistrovozu – plánujeme na první polovinu dubna. K dispozici nyní máme jednu soupravu v depu v pražské Michli, kde se s ní postupně seznamují naši zaměstnanci, další jednotky přijedou na jaře. Od konce dubna bychom pak první z nich chtěli nasadit v rámci zkušebního provozu na EC 141/140 Ostravan. Do června by se měly přidat další dvě jednotky, které opět vykryjí směr na Ostravu, nahradit by měly náhradní soupravy, jež zde nyní suplují Pendolina. Tedy opět Ostravany – EC 510, 511, 512 a 515.

Stále platí, že by se pak měly objevit na Berlinerech?
Ano, od poloviny srpna tohoto roku bychom v případě, že vše půjde, jak má, chtěli první tři soupravy nasadit do mezinárodního provozu – na tři páry EC Berliner. V příštím roce by pak měly přibývat další soupravy na Brno, Budapešť, Graz, aby se postupně vyzkoušely na všech trasách, které mají  obsluhovat. Dokud nebude dokončeno schvalování řídicího vozu a bistrovozu, budou v mezinárodní dopravě dočasně osmivozové ComfortJety doplněny o standardní restaurační vozy, které dnes na Berlín a Hamburk jezdí, tedy oblíbené WRmz.
Lze odhadnout, kdy se setkáme s jednotkami v jejich plnohodnotném složení?
První nasazení devítivozové jednotky v definitivní podobě plánujeme na jaro 2025. Začít by měly opět na Berlinerech, resp. od roku 2026 na spojích do Kodaně, přičemž v průběhu roku 2026 bychom měli mít postupně k dispozici již všech 20 kompletních souprav. Turnusováno má být 17 z nich, tři budou záložní.

Letos končí desetiletá smlouva mezi ČD ÖBB na společný provoz railjetů. Jaké změny můžeme čekat?
Nyní vyjednáváme novou na dalších 10 let. V ní se upraví nasazení jak railjetů, tak ComfortJetů na konkrétní vlaky – samozřejmě s ohledem na různé výlukové práce zejména na území Rakouska, které do toho v příštích letech výrazně promluví. Některá období tedy bude například současné rameno do Grazu zkráceno do Vídně, později bychom měli jezdit až do Villachu, což je cílový stav.

Railjety budou jezdit v soupravě nadále s rakouskými Taurusy?
Zůstává to prakticky stejné, jedinou větší změnou bude dočasný provoz railjetů s Vectrony v průběhu příštího roku a objíždění souprav v koncových stanicích, což je důsledkem zpožděné rakouské instalace zabezpečovacího systému ETCS do českých i rakouských souprav a dovybavení lokomotiv Taurus.

Zůstaňme u elektřiny, ale přehoupněme se do regionální dopravy. Ve velmi dohledné době se chystá první nasazení bílo-červených panterů pro Středočeský kraj. Kdy to bude?
První vyrobená jednotka je na okruhu, nedávno se uskutečnila prezentační jízda pro Středočeský kraj a s jejich postupným nasazováním se počítá mezi červnem a říjnem tohoto roku. Přicházet budou na střídačku s dalšími modrými pro Olomoucko a Jihočeský kraj, ve druhé půlce roku 2024 bychom měli převzít všech 22 středočeských jednotek, které by měly být na podzim již v provozu. Jejich výroba je v termínu, zpoždění neevidujeme. Oficiálně s nimi pak turnusově počítáme od prosince 2024 na výkony do Kralup nad Vltavou, kde se ve špičce dvě spojené jednotky budou dělit a jedna z nich bude pokračovat až do Ústí nad Labem, a dále pak spěšné vlaky do Kolína a do Kutné Hory.

Pantery přichází ve vysokém tempu, to se ovšem nedá říct o RegioFoxech od Pesy, jejichž schválení se výrobci stále nedaří. Jaká je situace?
Výroba jako taková běží, dokončených je 33 jednotek, vozidla z první smlouvy jsou tedy hotová. Zkušební provoz je schválený pro šest vozidel, prakticky ale jezdí jen čtyři. Jedno z nich je totiž po střetu se stromem na opravě u výrobce, další bylo poškozeno při přepravě a je taktéž na opravě, jejich opětovné nasazení do provozu je plánováno na květen, resp. červen.
Výrazně horší je situace z hlediska schvalovacího procesu, jenž má v režii výrobce. Závad zjištěných během zkušebního provozu je více. Pesa je řeší a část z nich i vyřešila, některé ale přetrvávají, což má vliv na hodnocení zkušebního provozu a finální schválení. Aktuálně nás Pesa informuje, že by do konce dubna mělo proběhnout schválení typu a v průběhu května bychom měli začít s přebíráním jednotek.

Pro tak velké zpoždění kraje asi příliš pochopení nemají...
Pochopitelně je to příliš nezajímá, jejich dodavatelem jsme my a oni po nás logicky chtějí objednaná vozidla v provozu. Postupně jsou aktivovány sankční mechanismy plynoucí ze smluv s kraji. Tyto pokuty samozřejmě budeme následně uplatňovat i my vůči Pese, jejich konkrétní výši ale budeme moci stanovit až po převzetí všech vozidel a naplnění kupní smlouvy. Už nyní se ale bavíme o desítkách milionů korun.
Je to problém, který není malý, každé nedodané vozidlo nám chybí. Primárně kvůli cestujícím, kteří nemohou využívat komfortu nových vozidel, ale také například z provozního hlediska, třeba jízdní řády počítají s kratšími jízdními dobami, jež starší jednotky nestihnou vyjet, což opět dopadá na naše cestující. To nás velmi mrzí a v rámci možností se snažíme dělat všechno pro to, aby onen dopad byl co nejmenší. Nemáme to však pouze ve svých rukách.

Jak na tom jsou RegioFoxy z dalších uzavřených smluv?
Výrobní proces na rozdíl od schvalovacího běží již bez větších problémů, ve výrobě tak už jsou jednotky pro Královéhradecký kraj a Plzeňský kraj z druhé a třetí kupní smlouvy. U nich Pesa deklaruje, že termíny zatím drží a měli bychom se jich dočkat dle očekávání, na konci letošního roku a zkraje roku příštího. Opět to ale bude záviset na schválení typu, zatím se vyrobené jednotky hromadí v Polsku…

Loni jsme v rozhovoru řešili převážně krizi v opravárenství a zpožděné dodávky vagonů z opraven. Je to už lepší?
Z pohledu těžké údržby osobních vozů ano, už jich není odstavených tolik jako před rokem, zpoždění v dodávkách je ale bohužel stále stejně velké. Tedy místo 15 až 30 dnů je běžná doba opravy kolem 50 dní, což situaci nadále komplikuje. Letos zejména v kombinaci s instalacemi ETCS. Zejména dlouhotrvající prototypové instalace do jednotek jako InterPanter nebo Pendolino znamenají zvýšenou potřebu klasických vozů pro zajištění dálkové dopravy. Co se nám podařilo konečně dostat z opraven a mohlo zlepšit stav, to momentálně vykrývá nedostatek daný instalacemi ETCS a některými mimořádnými událostmi. Oproti loňskému roku jsme na tom tedy lépe jen mírně. Početně se dá říct, že jsme na tom s osobními vozy klasické stavby na stavu denních turnusových potřeb, tedy bez záloh.

Zlomí onen začarovaný kruh konečně ComfortJety?
Reálně a rychle nám pomohou. První dodaná souprava nám už v dubnu uvolní zálohovou jednotku InterJet, která nyní jezdí na Ostravanu, a hned nám pomůže zlepšit situaci jinde. Pak přibude druhá, třetí, už je velmi očekáváme, navíc budeme instalace ETCS v průběhu roku postupně dokončovat a to nám bude uvolňovat čím dál více vagonů.
Je třeba ale taky upozornit, že to nebude znamenat uvolnění tolika vagonů, kolik nových v přepočtu přijde. Sice nám jen ComfortJety do systému přidají 180 vozů, tři z toho ovšem budou záložní, dále nahradíme maďarské soupravy z Hungarie, jelikož na Hamburk budou třeba od roku 2026 vozy s vyšší maximální rychlostí, to jsou dvě soupravy Comfort­Jetů navíc oproti současné turnusové potřebě, zavedeme také od prosince novou linku do Vratislavi, což znamená nárůst o 15 vagonů, ve výsledku tedy bude přínos nových dodávek značný, ale nelze to počítat jedna ku jedné.

Velkým tématem byl před rokem rovněž vandalismus – zejména u jednotek 471 ve Středočeském kraji. Jak probíhá implementace přijatých opatření, která mají situaci zlepšit?
Část jednotek s dobrým lakem dostává speciální laminovací antigraffiti nástřik, část dostává polep v barvách Pražské integrované dopravy se speciální fólií, která zároveň také umožňuje snazší, a tím výrazně rychlejší odstraňování graffiti. Celkem jde o 54 jednotek, tedy všechny, jež postupně obdrží ETCS a počítáme s nimi i do budoucna. Dále se bude vypisovat zakázka na antigraffiti polepy, to se kromě CityElefantů týká i Stadlerů RS1. Současně běží další aktivity, jak častější hlídky v depech, doprovázení vlaků a strážení odstavených, tak stavební úpravy dep vedoucí k jejich zabezpečení – nové zdi, ploty a kamerové systémy. A kamery se záznamem budeme instalovat i do vlaků. V roce 2024 bychom rádi prototypově vybavili první jednotku, pro představu se jedná o více než 40 kamer na třívozový CityElefant. Pokud se to osvědčí, vybavíme jimi i zbývající perspektivní jednotky 471.

Vidíte výsledky i v provozu?
Několik skupin sprejerů se již podařilo dopadnout ve spolupráci Policie ČR, najaté agentury a naším Odborem bezpečnosti, naposledy v polovině března. Podle rozsahu škody s nimi pak dále probíhá správní nebo trestní řízení. Situace se tedy pomalu lepší, přestože aktivita sprejerů je nyní ještě o něco vyšší než před zaváděním opatření – ona se jim naše aktivita samozřejmě nelíbí, ale nám se zase nelíbí jejich činnost. Stojí nás to hodně úsilí, času i peněz. Ve výsledku tím ale nejvíce trpí cestující, a to hned několikrát. Jezdí ve znečištěných vlacích, z provozu vypadávají jednotky mířící na očistu a nakonec i peníze, jež jsou na čištění a opravy vynakládány, by mohly být vynaloženy lépe. Právě kvůli tomu to ale nesmíme vzdát. 

Nepříjemným tématem je pro nás ztráta provozního souboru Elektrická páteř v Ústeckém kraji od prosince 2026. Co bude s našimi kolegy?
Se všemi zaměstnanci budeme individuálně jednat a budeme se jim snažit v rámci možností vyhovět. Samozřejmě bychom je nejraději udrželi všechny, zároveň ale víme, že to nebude lehké, ne každý bude souhlasit s dojížděním nebo rekvalifikací. Určitě se ale budeme chtít dohodnout, nabídnout práci alespoň v sousedních regionech – například v Praze máme výrazný podstav a jsme rádi za každého strojvedoucího, vlakvedoucího a posunovače, kolektivní smlouva na dojíždění pamatuje… Všichni bychom si přáli, abychom kolegyň a kolegů udrželi co nejvíce.

Ztráta znamená i uvolnění ústeckých RegioPanterů pro jiné regiony. Už tušíme, kde je budeme nasazovat? 
Dojde k přesunu zde provozovaných RegioPanterů mimo Ústecký kraj, záměr je provozovat je v Pardubickém kraji, kde jsme je nabídli na trať mezi Kolínem a Českou Třebovou. Objevit by se tam měly již v průběhu jízdního řádu 2026, přičemž místo nich se na některých výkonech objeví tzv. Syslografy, tedy lokomotivy 362 s vagony Bdmtee a řídicími vozy Sysel (Bfhpvee).

V Jihomoravském kraji jsme naopak u souboru Moravia uspěli, ovšem i tam nás nečekají dobré zprávy...
Tam bude problém ještě výrazně větší a přijde dřív, v prosinci 2024. Jihomoravský kraj od toho data neobjednává prakticky žádné osobní pokladny, jediné dvě chce zachovat na brněnském hlavním nádraží, všechny ostatní skončí. Kraj chce všechno digitálně, případně v automatech, které chce do vlaků instalovat. Platební kázeň má pak kontrolovat systém revizorů jako v městské dopravě. S tím souvisí i to, že vlaky Moravia budou s vysokou pravděpodobností vedeny zcela bez průvodčích, což je zatím neoficiální obecná informace z médií, o konkrétní objednávce průvodčích chceme s Jihomoravským krajem ještě vést jednání.

Jak to v regionu vypadá s ostatními linkami?
Průvodčí budou objednáni jen na Vláře, kde jezdí delší soupravy bez kamer, tam výprava vlaků bez průvodčího není možná. Naopak na lince S41 je kraj neobjednal. Provozní soubor Jih, tedy Břeclav – Znojmo, předáváme Arrivě. Všichni naši zaměstnanci na tomto výkonu končí, ale pro většinu strojvedoucích práci v regionu máme. S každým naším tamějším zaměstnancem to osobně řešíme, velký problém to ale bude u pokladních a průvodčích. Stejně jako v Ústeckém kraji se jim budeme snažit nabídnout alternativu, připravujeme například rekvalifikace na strojvedoucí, vozmistry, pracovníky v údržbě a další v regionu nedostatkové profese, KORDIS bude potřebovat nějaké revizory navíc, i s nimi se tedy budeme bavit, abychom se postarali o co možná nejvíce našich zaměstnanců. Vzhledem k počtu lidí, kterých se to týká, to samozřejmě budeme řešit i s Úřadem práce.

Pojďme se závěrem vrátit k optimističtějším tématům. Vozový park nyní obnovujeme nejrychleji v novodobé historii, železnice se nám mění před očima. Jak dlouho tempo vydrží?
Příchod nových vozidel je rozložený i do příštích let a dá se říct, že jak máme za sebou 50 miliard investic do vozového parku, tak nás ještě sto dalších čeká. A je to vidět, jen za poslední dva roky jsme uvedli do provozu 143 nových vozidel, například InterJety, RegioPantery a Moravie nebo Vectrony. Nabídka nových sedadel v moderních vlacích je tak vyšší o cca 26 tisíc sedadel. V nejbližších pěti letech pak bude přicházet ještě víc nových vozů, než kolik jich přišlo doteď. Struktura našeho vozového parku se tím opravdu zásadně mění k lepšímu.

Z novinek nás letos čekají i první bateriové vlaky, jak je jejich výroba daleko?
V Plzni nyní začínají první testy RegioPanterů vybavených trakčními bateriemi, v dubnu či květnu by se poprvé měly objevit na zkušebním okruhu ve Velimi. Pokud vše půjde dobře, měly by čtyři jednotky pro Moravskoslezský kraj vyjet ve zkušebním provozu od změny jízdního řádu v prosinci 2024.

A kdy se dočkáme dalších?
Probíhá soutěž na dalších 15 jednotek vybavených bateriemi pro Moravskoslezský kraj, ovšem zájem už vyjádřili i další objednavatelé, například Jihomoravský kraj, vážně nad nimi uvažuje i Pardubický nebo Středočeský kraj. Na některých výkonech by mohlo jít o skutečně nejvhodnější řešení bezemisní dopravy, zejména v situaci, kdy stále panují velké nejasnosti o reálných termínech elektrizace tuzemských tratí.