Jiří Ješeta: InterJety nabízejí komfort 21. století

Jak velký měla pandemie dopad na obsazenost vlaků ČD v loňském roce? 
Vliv je neustále významný. Pohybujeme se aktuálně v průměru na 70 až 75 procentech obvyklého počtu cestujících před pandemií. Největší propad evidujeme v mezinárodní dopravě, kde se pohybujeme jen mezi 30 a 35 procenty. Naopak nejmenší jsou v regionální a příměstské dopravě. V tomto případě je průměrný počet cestujících na 85 až 90 procentech v porovnání s rokem 2019. Podívám-li se do absolutních čísel, tak ročně v našich vlacích ubylo zhruba 60 milionů cestujících. Za rok 2021 jsme přepravili zhruba 120 milionů cestujících namísto obvyklých cca 180 mil. cestujících ročně v letech před pandemií.

Jaké zkušenosti si ČD přinesly z roku 2020?
Podnikatelský plán na rok 2021 jsme již postavili tak, že budeme mít z důvodu pandemie nižší výnosy z tržeb od cestujících. Bylo nám jasné, že pandemie neskončí za pár týdnů a že návrat cestujících potrvá dlouhou dobu. Podle toho jsme plánovali i náklady tak, abychom se co nejlépe vešli do plánovaných výnosů. Nastartovali jsme současně desítky významných opatření na snížení nejen osobních nákladů, ale i na zvýšení výnosů. Jejich pravidelné řízení a monitoring prováděla nově zřízená Ekonomicko-inovativní rada. Finální čísla za rok 2021 plánujeme zveřejnit v dubnu, kdy budeme mít i auditované uzávěrky. 

Jakým směrem se vyvíjí, kvůli covidu, spolupráce se zahraničními partnery? 
Provoz mezinárodních vlaků na dálkových linkách běží bez větších omezení. Pokud jsou aktuálně nastavena opatření, pak je na obou stranách hranice dodržujeme. Nejsme ve stavu, ve kterém jsme byli v roce 2020, kdy byly i uzavřené hranice a mezinárodní vlaky byly i rušeny. Ano, mezinárodní přeprava je v hraničních úsecích na nižších číslech, ale i mezinárodní vlaky současně plní významnou roli ve vnitrostátní dopravní obslužnosti. Významné změny v mezinárodní dopravě s našimi zahraničními partnery v nejbližší době neplánujeme. 

Obdrželi jste od státu kompenzace a můžete říci kolik?
Ano. Částečnou kompenzaci za ztrátu způsobenou pandemií v dálkové dopravě jsme dostali, a to za první vlnu v roce 2020. Kompenzace formou dotace byla poskytnuta všem dopravcům podnikajícím v komerční a závazkové dálkové dopravě, a to pouze za období 
12. 3. 2020 až 30. 6. 2020. V součtu jde u ČD o kompenzaci ztrát ve výši zhruba 560 milionů korun. Skutečný dopad pandemie na ČD byl však jen v roce 2020 zhruba čtyři miliardy korun. Další výpomoc dopravcům a krajům stát podle aktuálních informací bohužel neplánuje, a to ani za druhé pololetí 2020, ani za rok 2021.  

Rozhovor děláme mezi Prahou a Plzní, v soupravě InterJet. Můžete shrnout první zkušenosti s provozem? 
Jsou velmi dobré. Zákazníci jsou spokojení. Nabízíme nejvyšší komfort 21. století. InterJet je tlakotěsná souprava s nejmodernějšími prvky výbavy. Ano, některé drobné závady řešíme, to je u každého nového vlaku obvyklé, jezdíme ale bez větších potíží na obou ramenech z Prahy do Chebu, tedy jak přes Plzeň, tak i přes Ústí nad Labem a Karlovy Vary. 
Podobně mohu mluvit i o RegioPanterech. Loni jsme jich v Plzeňském a Karlovarském kraji nasadili do provozu celkem patnáct. Jsou spolehlivé, komfortní a rychlé, nejsou s nimi téměř žádné provozní problémy. Letos vyjede dalších deset 
RegioPanterů do Jihočeského kraje. Nasazovat je budeme postupně v první polovině tohoto roku. 

Jak ale obstály RegioPantery na Lipence, tedy trati spojující jihočeský Rybník s Lipnem nad Vltavou?
Dobře. Jednotka ve zkušebním provozu potvrzuje, že je i na tuto trať vhodná, byť je sklonově i směrově náročná. Pantery jsou moderní vlaky, mají vysoký výkon a komfort. Pro Lipenku, respektive pro linku z Českých Budějovic přes Rybník do Horního Dvořiště a Lipna, pořizujeme ve spolupráci s Jihočeským krajem pět nových jednotek. Už nyní s krajem jejich nasazení od roku 2024 projednáváme, zpracováváme nabídku a kalkulace. V Jihočeském kraji již dnes jezdí čtyři 
RegioPanteři, dalších deset pro linky z Č. Budějovic do Strakonic, Písku, J. Hradce a Tábora najede letos a pět plánujeme pro uvedené tratě 195 a 196. To je dohromady devatenáct jednotek. Později po elektrifikaci tratě Veselí nad Lužnicí ‒ České Velenice bude ještě nutné pořídit elektrické jednotky také pro tuto trať, odhadem dalších pět kusů a zhruba pro rok 2028. 

Co ČD hodlají nasadit na Bechyňku?  
Panter tam dle výsledků zkoušky bohužel neprojede, byť je i pro tak malé oblouky konstruován a je kapacitně vhodný. Jeho trakční výzbroj upravit lze (trať z Tábora do Bechyně je napájena stejnosměrnou trakční soustavou 1,5 kV, pozn. red.), ale stávající směrové vedení trati bez úprav trati jeho nasazení neumožňuje. Na trhu ojetých vozidel v zahraničí se zatím žádné vhodné kompatibilní vozidlo najít nepodařilo a jsme tedy zatím nuceni dále provozovat starší soupravy s lokomotivou řady 113. A nová výroba na míru této tratě? Jednalo by se o velmi drahé řešení, neboť pro trať Tábor – Bechyně je potřeba jen malý počet jednotek a vývoj takového vlaku jen pro tuto trať by byl velmi nákladný. Stále však dále jednáme a hledáme řešení. 

Jaké máte zkušenosti po roce provozu rychlíků Lužnice?
Své pravidelné zákazníky mají. Dokonce se uvažuje, že by se na trať mohly opět vrátit mezinárodní spoje do Rakouska, které má o spolupráci zájem. I na české straně je názor, že spojení do Vídně potenciál má. 

Je pronájem vozidel skutečně výhodný, respektive je odpovědí na otázku plánu nákupu vlastních lokomotiv do majetku ČD?
Pronájem má výhody i nevýhody. Výhodou je například, že se k technice dostaneme rychleji, nečekáme na výrobu. Součástí nájmu je i full service, takže veškerá údržba jde za pronajímatelem. Když ale lokomotivy vlastníte, neplatíte nájem pronajímateli, který samozřejmě obsahuje i určitou marži. Z dlouhodobějšího hlediska je to lepší řešení, a i proto se nyní snažíme nakoupit lokomotivy pro rychlosti 200 i 230 km/h – nasazovat je budeme na spoje dálkové dopravy v tuzemsku i v zahraničí. Mám na mysli například linku na sever Německa. Němci totiž od roku 2025 navýší v úseku mezi Berlínem a Ham­burkem rychlost ze současné dvoustovky na 230 km/h. I proto pořizujeme nové osobní vozy i lokomotivy. Výběrová řízení na oba typy lokomotiv jsou ve finální fázi, osobní vozy jsou objednané. V případě vozů jde o dvacet devítivozových souprav s řídicím vozem, které bychom nasadili nejen na linku do Hamburku, ale i na spoje do Rakouska, Slovenska a Maďarska. S tím souvisí i přesunutí souprav railjet. O tom ale zatím teprve jednáme s ministerstvem dopravy. 

Které objednávky na nová vozidla jsou ještě v běhu? 
Pokračuje výroba dalších desítek kusů dvou- a třívozových RegioPanterů. Půjdou do celé republiky, například do Olomouckého nebo Středočeského kraje. Dále u Pesy Bydhošť běží výroba motorových jednotek pro sto dvacet cestujících. Prvních objednaných třiatřicet kusů techniky vyjede na regionální tratě v krajích Středočeském, Pardubickém, Jihočeském a na Vysočině. Dalších třiatřicet jednotek zamíří do Královéhradeckého kraje. Do provozu se dostanou v letech 2023 až 2026. Běží i tržní konzultace na dodávku vozidel s alternativním pohonem a připravujeme i pořízení příměstských jednotek pro zhruba čtyři stovky cestujících, což bude prakticky náhrada za CityElefanty. Možných výrobců je více, ale jejich dodací lhůty se bohužel prodlužují z obvyklých dvou až tří let na roky tři až čtyři, ale někdy i více.

Jaké možnosti se nabízí v případě rozjezdu lanovky na Ještěd?
Je jich více. Jde o společné téma ČD, Libereckého kraje, města Liberec a provozovatele ski areálu. Nyní analyzujeme možnosti technického řešení, tedy zda půjde o větší rekonstrukci stávajícího provedení, anebo zda prakticky postavíme lanovku novou ve stejné nebo v prodloužené trase až k točně tramvaje v Horním Hanychově. Zatím preferovaným řešením je nová lanovka v prodloužené trase. Aktuálně vyhlašujeme tržní konzultaci, ve které zjišťujeme, jaké jsou možnosti a doporučení výrobců lanovek a také jaká je finanční, časová a procesní náročnost jednotlivých řešení. 

Běží obnova vozového parku pro noční linky. Hodláte se vydat na nové trasy, byť na komerční riziko, anebo jen udržíte stávající síť?
Ano, aktuálně běží například modernizace lehátkových vozů řady Bcmz anebo lůžkových vozů řady WLABmee. Od prosince 2022 plánujeme noční dopravu provozovat v nové kvalitě a pod novou značkou. Zda na stávajících, nebo i na nových trasách, odhalíme postupně v roce 2022. 

Jaký je aktuální stav přípravy v případě plánované linky Praha – Gdaňsk? 
O linku máme zájem a plánujeme ji provozovat společně se zahraničním partnerem. Nyní připravujeme nabídku pro ministerstvo dopravy. 

Máte plány na zavedení nových linek, třeba i na komerční bázi v ČR i v zahraničí?
Ano, ale aktuálně je v důsledku pandemie mezinárodní doprava spíše v útlumu. Trh však bedlivě sledujeme, prověřujeme destinace, které by dávaly smysl, a pokud se svět vrátí do normálu, tak některé nové linky chceme rozjet. Více konkrétní zatím být nemohu.