Železničář / Rozhovor / František Bureš: Tržby za nájemné činí ročně skoro půl miliardy
František Bureš: Tržby za nájemné činí ročně skoro půl miliardy
16.9.2015 – autor: MARTIN NAVRÁTIL
Když jsme před časem na tomto místě přinesli rozhovor s Františkem Burešem, stál ještě na nejvyšší pozici dceřiné společnosti DPOV. Dnes je členem představenstva Českých drah, který má na starosti úsek techniky, servisu a dále správu a prodeje majetku. Zodpovídá také za oblast centrálního nákupu a logistiky. Jeho motto v práci zní: „Musíme být více efektivní ve všem, co děláme.“
Představenstvo na posledním jednání řešilo problematiku zlepšení veřejně přístupných prostor – čekáren nebo ČD lounge. Jaké změny se dají čekat?
Daří se nám realizovat vyšší prodeje zbytných majetků a lepší výběry nájmů. Vzhledem k tomu bylo možné navýšit limity na opravy a údržbu jednotlivým organizačním složkám, které zajišťují správu nemovitého majetku ČD. Naším cílem je vždy zlepšovat prostory, ve kterých jsou poskytovány služby cestujícím – tedy vestibuly, odbavovací haly, čekárny a sociální zařízení nádražních budov. Uvolněné prostředky budou použity na opravy WC, instalaci automatických dveří, opravy podlahových krytin, omítek a osvětlení. Konkrétní lokality byly pečlivě vybírány ve spolupráci se Zákaznickým personálem, který zajišťuje odbavení, a má tak přímou vazbu od cestujících.
ČD v loňském roce disponovaly 5 334 budovami, z nichž 1 153 bylo nádražních, přičemž stav se snížil o 288 zbytných objektů. Dostává se prostředků na opravy?
Ke snižování počtu zbytných objektů dochází převážně z důvodu jejich prodeje. Finanční prostředky určené na opravy směřujeme do oblastí, které mají vliv na komfort cestujících. Ale i vizuální stav okolí nádražních budov se nemalou měrou podílí na vnímání železnice u cestujících. Úsek správy majetku je samostatně hospodařící vertikálou a množství prostředků na opravy je přímo úměrné dosahovaným tržbám z prodeje zbytného majetku a pronájmu nemovitostí. Vzhledem k připravovanému prodeji části závodu Železniční stanice sice došlo v minulých letech ke snížení celkového objemu prostředků, ale i přes to se nám daří stav nádražních budov zlepšovat.
Loni bylo uzavřeno 11 615 externích nájemních smluv na cca 40 tisíc objektů. Jaká je jejich průměrná výnosnost?
V rámci správy majetku dosahujeme každoročně tržeb přibližně 490 milionů korun za nájemné z uzavřených smluv. K tomuto je nutné samozřejmě započítat také služby, které ročně generují přes 200 mil Kč. Ve správě máme také agendu pronajaté části podniku „dopravní zdravotnictví“, kde ročně počítáme s 35 mil. Kč tržeb. Uzavření nájemní smlouvy vždy předchází výběrové řízení na nájemce, snažíme se tím dosáhnout co možná nejlepších podmínek.
V opravárenství vozidel se hovořilo o větším využití opravárenské synergie celé Skupiny ČD. Jak vypadá spolupráce ČD a ČD Cargo v praxi?
České dráhy a jejich dceřiná společnost DPOV, a.s. provádějí pro ČD Cargo údržbové a opravárenské zásahy jak na hnacích vozidlech, tak i na nákladních vozech. Skladba vozového parku ČDC to umožňuje jak z pohledu odborného zajištění oprav, tedy požadavků na odbornou a technickou kvalifikaci, tak i z pohledu zajištění materiálových vstupů. Přínosem pro Cargo je zkrácení opravných dob a minimalizace kilometrů při přístavbě vozidel do opravy. V praxi se pak jedná u hnacích vozidel zejména o provádění provozních ošetření, malých prohlídek, technických kontrol a běžných oprav, ale i oprav periodických. U nákladních vozů se například provádějí zakázky běžných i periodických oprav, technických kontrol, revizní, periodických prohlídek UTZ a defektoskopických prohlídek pružnic. Opravárenství Českých drah ale brzy dozná významných změn.
Provádějí depa údržbu vozidel i pro externí subjekty?
Ano. Tyto výkony představují cca 20 procent tedy asi 23 mil. Kč z celkového objemu v oblasti oprav železničních vozidel pro třetí strany. Oblastí, která generuje pro DKV největší tržby, je prodej motorové nafty. I zde je největším odběratelem ČD Cargo. Dále DKV poskytují služby v oblastech přejímky vozidel, deponie, mytí ve stabilních myčkách, provozních výkonů, výkonů nehodových prostředků, ale i ve výrobě a prodeji tepla.
Co způsobil u vysoutěžených cen za trakční naftu letošní letní propad cen? Počítalo se i s touto možností?
Vzhledem k tomu, že České dráhy na dodávky trakční motorové nafty uzavíraly dlouhodobý kontrakt na 3 roky a s ohledem na dynamický vývoj cen ropy na světových trzích, je cena nafty aktualizována jedenkrát měsíčně v návaznosti na tento vývoj. S podobnou genezí se počítalo, a proto byl tento postup stanoven i v podmínkách veřejné zakázky. Výsledkem je to, že letošní propad cen nafty na světových trzích se také pozitivně odrazil na průměrné ceně, za kterou České dráhy trakční motorovou naftu nakupovaly – průměrná cena nafty za první až osmý měsíc 2015 je o 3,58 Kč/l nižší než za rok 2014.
Můžete vyčíslit přínos soutěží ČD na dodávky náhradních dílů a materiálu?
Při výběru dodavatelů náhradních dílů a materiálu využíváme výhradně elektronických soutěží. Roční úspory jenom na nákupech náhradních dílů se díky tomu pohybují kolem 20 milionů korun. Co se týká elektronických soutěží neboli e-aukcí, lze konstatovat, že jejich přínos je významný hned v několika oblastech. Výhody se netýkají pouze finančních úspor, ale také toho, že se v žádném případě se zakázkou nedá manipulovat. Uchazeči mají shodné informace, pracují se stejnými daty a není možný žádný zásah třetí strany. Takhle se zrealizovalo přes čtyři sta aukcí podlimitních a nadlimitních řízení. Úspora v roce 2014 byla vyčíslena v částce přes 660 milionů Kč oproti předpokládané hodnotě zakázky.
Je ale efektivní složitě soutěžit zakázky tzv. velmi malého rozsahu?
V případě, kdy se jedná o zakázku malého finančního objemu, lze ji velmi jednoduše a rychle a bez zbytečných vedlejších nákladů vysoutěžit e-aukcí. Naopak v takovém případě odpadá složitá administrativa a časová náročnost na vyjednávání o cenách. Avšak je velice důležité, aby zadavatel pečlivě zvážil, která komodita je pro tento způsob soutěžení vhodná.
František Bureš
Od 16. října 2014 je členem představenstva ČD, odpovědný za úsek techniky, servisu, správy a prodeje majetku, opravárenství, centrální nákup a logistiky. Vystudoval elektrotechniku, ovšem univerzitní diplomy má z filozofických věd a také ekonomie a práva. Dříve působil na manažerských pozicích plzeňské Škodovky, kde rozvinul systém řízení nákupů, zlepšování a outsourcingu výroby. V letech 2004 až 2007 se podílel na akvizici a restrukturalizaci škodovácké dceřiné společnosti Sibelelektroprivod v ruském Novosibirsku. V letech 2007 až 2011 pak působil ve firmě Alstom Power & Transport na pozici country manažera pro Českou a Slovenskou republiku. Od roku 2011 je na Českých drahách, kde do roku 2014 zastával funkci předsedy představenstva a generálního ředitele DPOV.
Další články této rubriky
Martin Kupka: Vysokorychlostní železnice je impulsem pro hospodářství
20.11.2024 - Železnice hraje v naší dopravní infrastruktuře podle ministra dopravy Martina Kupky zásadní roli a je důležité, aby nabídla rychlá spojení moderními a pohodlnými vlaky. Co je třeba udělat, aby přilákala další zákazníky? Je… »
Jakub Bazgier: Výstavba VRT je efektivnější než zrychlení konvenčních tratí
23.10.2024 - Než v České republice poprvé přestavíme výhybku na vysokorychlostní trať, uplyne ještě mnoho času. Jejich příprava je však podobně důležitá jako samotná výstavba, v jistých ohledech snad ještě složitější. A zatímco se… »
Petr Šťáhlavský: Před kameru jsem se dostal z minuty na minutu
24.9.2024 - Nechybělo mnoho a tvář Petra Šťáhlavského jsme mohli potkávat za přepážkou některé z tuzemských bank. Díky náhodě však nakonec přece jen zakotvil u železnice, a tak můžeme v následujících řádcích prostřednictvím… »