Filip Hlubocký: Budoucnost je v moderních vozidlech a technologiích

Společnost ZSSK v poslední době začala používat označení národní dopravce, podobně jako České dráhy. Co bylo důvodem této změny?

Primárně jsme se chtěli odlišit od správce železniční infrastruktury – firmy ŽSR, s níž si nás společnost často plete. A také jsme chtěli zdůraznit naši roli celosíťového dopravce, který denně vypravuje více než 1 450 vlaků a současně poskytuje komplexní služby ve veřejném zájmu včetně zabezpečování mobility obyvatelstva v rámci celého Slovenska. V tomto kontextu se s hrdostí hlásíme k tomu, že jsme národní dopravce.

Na sociálních sítích se ale objevují občas kritické připomínky na úroveň kvality cestování. Chystá společnost ZSSK nějaká zlepšení?

Jakýmkoli názorům lidí, kteří své zážitky sdílejí na sociálních sítích, neumíme zabránit. Kritické podněty však prošetřujeme a přijímáme potřebná opatření. Pokud jsou opodstatněné, omluvíme se. Je nutné si ale uvědomit, že pokud denně vypravujeme více než 1 450 vlaků, tak při takovém množství se vždy vyskytnou nějaké technické problémy. Například v zájmu zachování vlakového spoje nebo jeho kapacity, tedy aby se lidé mohli dostat do práce nebo do školy, jsme třeba nuceni nasadit starší vozy, což nám cestující vyčítají. Na druhé straně jsme pro zlepšení kvality cestování už mnohé učinili nákupem či modernizací vozidel. Vždyť jen v regionální dopravě jsme s pomocí eurofondů obnovili více než padesát procent vozidel. 

Plánujete posílení dopravy v okolí velkých měst? Nyní je vlak pro řadu lidí neatraktivní, když třeba přes víkend jezdí spoje jednou za hodinu nebo dvě. Například mezi Bratislavou a Pezinkem pendluje až desetinásobek autobusových spojů…

ZSSK má zpracovaný návrh na posílení a zahuštění příměstské dopravní obsluhy v okolí Bratislavy. Projekt uvažuje o zdvojnásobení kapacity během pracovních i víkendových dnů tak, aby byl na traťových úsecích během celého dne zabezpečený maximálně půlhodinový, respektive hodinový takt vlaků příměstské dopravy. Zároveň navrhujeme zavedení nových vlakových linek na území samotné Bratislavy. Výsledkem by měla být kvalitní, spolehlivá a v přijatelném čase dostupná železniční doprava, nezávislá na přetížených silničních komunikacích. Projekt je z pohledu dopravce a správce dopravní železniční cesty ŽSR ve finální fázi. Momentálně společně s objednatelem, tedy ministerstvem dopravy, hledáme možnosti financování nárůstu dopravních výkonů.

Ještě bych se vrátil k Bratislavě. Počítáte s vlaky s intervalem do patnácti minut nebo půjde o jiný koncept? Bude na tyto spoje stačit stávající infrastruktura, tedy propustnost tratí, kapacita zastávek?

V cílovém stavu plánujeme vybudování sítě městských vlaků, jejichž interval předpokládáme v rozmezí 15 až 20 minut. To však při dnešním stavu infrastruktury není možné. Proto jsme zvolili variantu, která to umožňuje i za současných podmínek. Příměstskou dopravu mezi vlaky v okruhu 40 až 50 kilometrů zahustíme do maximálně třicetiminutového intervalu s přímým zaústěním do bratislavských stanic. Tím se podaří vytvořit přímá spojení okolí Bratislavy například s Petržalkou, kde se nachází jeden z největších bratislavských sídelních celků.

Podle nového Plánu dopravní obsluhy by měla být v bratislavském regionu železnice nosným dopravním prostředkem až v roce 2030. Půjde o zapojení do integrovaného dopravního systému Bratislavského kraje? Jak to hodnotíte?

Zpracovaný dokument vnímáme kriticky, hlavně v oblasti koordinace dopravní obsluhy jednotlivými dopravci v přechodném období do roku 2030. Úspěch veřejné hromadné dopravy, v porovnání s individuální automobilovou dopravou, spočívá ve spolupráci, koordinaci a hledání společných řešení při zabezpečení dostupnosti a provázanosti systémů. Tento moment zmíněný Plán dopravní obsluhy zdůrazňuje až v pozdějším období, s čímž se neztotožňujeme. My jsme připraveni zabezpečit spolehlivou a kvalitní dopravní obsluhu integrovaného území při efektivní dělbě přepravní práce prakticky ihned. Plán dopravní obsluhy považujeme za ambiciózní, ale s nesprávně stanovenou etapizací jednotlivých opatření. Možnosti a postupné rozvojové kroky směřované k uskutečnění finálního stavu plánu dopravní obsluhy jsou výzvou pro dopravce, ale i pro správce dopravní cesty a jednotlivé objednavatele a koordinátora dopravy.

U nových motorových jednotek řady 861 se bohužel projevuje velká poruchovost. Má ZSSK nějaký plán, jak eliminovat závady?

Jednotky řady 861 jsme nakoupili ve dvou sériích. Vážnější nedostatky se bohužel projevují u vozidel druhé série. Jde o poruchy vznětových motorů a chladicích okruhů. Na jejich odstranění pracujeme s výrobcem ŽOS Vrútky a subdodavateli komponentů, tedy motorů a převodovek, firmami MAN a Voith. Pro další jednotky budeme už smluvně od dodavatele požadovat, aby vozidla byla bezchybně provozovatelná 95 procent dní v roce.

Když už jsme u vozidlového parku, jaké máte plány na jeho další obnovu?

ZSSK pracuje s koncepcí obnovy vozidel do roku 2030. Vozidlový park chceme obnovovat nákupem nejen nových lokomotiv a osobních vozů pro dálkovou dopravu, ale i elektrických a motorových jednotek pro regionální dopravu, včetně modernizace vytipovaných sérií lokomotiv a osobních vozů pro regionální dopravu. Současně chceme pronajmout vozy speciální stavby pro noční spoje. Řada projektů je již rozběhnutých a další připravujeme. Uzavřeli jsme například veřejnou zakázku na nákup pěti klimatizovaných vozů druhé třídy pro dálkovou dopravu na rychlost 160 km/h s možností opce na dalších třicet vozů. Z této třicítky by mělo být dvacet vozů druhé a pět první třídy pro rychlost 160 km/h, plus pět kusů „jedniček“ na rychlost 200 km/h. Podobně jsme uzavřeli soutěž na dodávku 21 motorových jednotek pro regionální dopravu na Zvolensku, které budou spolufinancované z fondů EU. Ještě bych chtěl připomenout přípravu soutěžních podkladů na pořízení 25 elektrických jednotek pro žilinský region. A nedávno jsme vyhlásili veřejnou zakázku na pronájem moderních lokomotiv pro vnitrostátní dálkovou dopravu na rychlost 160 km/h.

Plánujete nějaká zlepšení v oběhu vozidel? Slovenská vozidla jsou běžně méně využívaná než například u nás v ČR.

Česko má dvojnásobek obyvatel a hustší síť tratí a také počty vlaků. Pokud bych to porovnal se slovenskými poměry, vlaků je na Slovensku oproti ČR asi pětina. I na lokálních tratích se v Česku jezdí zpravidla každou hodinu. Na porovnatelných tratích jsou i počty vlaků u nás výrazně nižší. Je to ovlivněné hlavně technickými možnostmi infrastruktury, jako je například rychlost nebo kapacita odstavných kolejí. Je jasné, že při větším objemu přepravních výkonů umí České dráhy udělat efektivnější oběhy. Naše vozidla jsou nastavena na nejvyšší možný kilometrický průběh. To, že je nižší než v Česku, vyplývá z limitního počtu vlakokilometrů, které si objednává stát prostřednictvím ministerstva dopravy. Kilometrický proběh vozidel na Slovensku se nedá zvýšit, pokud trasování vlaků bude podmíněno pouze přepravou cestujících ve špičkách pracovních dnů. Pro efektivnější využití vozidel je potřebné vytvoření tras vlaků mimo přepravní špičky. To ale není možné bez navýšení vlakokilometrů.

Plánujete zavádění nových způsobů elektronické platby za jízdenky?

Elektronizace prodeje jízdních dokladů je budoucností veřejné dopravy, a to nejen na Slovensku. Začátkem června jsme spustili službu SMS lístok pro osobní vlaky na celém Slovensku. Tato služba si našla rychle celou řadu uživatelů. Už nyní mohu říci, že co nejdříve představíme nové a vylepšené možnosti nákupu jízdních dokladů přes internet a mobilní zařízení, které urychlí a zjednoduší nákup jízdenek. Tím ale nic nekončí. Technologie jdou rychle vpřed a my bychom rádi využili potenciál ukrytý jak v mobilních telefonech, tak například v NFC. Věřím, že vše bude co nejdříve.

FILIP HLUBOCKÝ

Po vysokoškolských studiích na Univerzitě Komenského v Bratislavě a na britské University of Cambridge začal pracovat nejprve v advokacii a bankovnictví. Zabýval se akvizicemi a fúzemi významných společností na slovenském trhu a poskytoval právní poradenství u speciálních projektů. Od prosince 2006 do června 2016 pracoval v Železniční společnosti Cargo Slovakia (ZSCS) jako ředitel právního odboru a současně zastřešoval ve firmě právní poradenství. Od června 2016 je předsedou představenstva a generálním ředitelem ZSSK.