Železničář / Rozhovor / Dušan Tylich: Zabezpečujeme provoz hned ve třech krajích
Dušan Tylich: Zabezpečujeme provoz hned ve třech krajích
2.5.2018 – autor: MARTIN HARÁK
Depo kolejových vozidel Olomouc zajišťuje elektrickou i motorovou vozbu pro osobní regionální a příměstskou železniční dopravu hned ve třech krajích. A to kompletně v kraji Olomouckém a Moravskoslezském a z části na Zlínsku. Pro každý z tamních regionů je určena konkrétní Provozní jednotka či pracoviště, které mají dopravní obslužnost na starosti. O nejzajímavějších řadách vozidel Českých drah a problematice spojené s údržbou, opravami a zajištěním provozu jsme hovořili s vrchním přednostou olomouckého depa Dušanem Tylichem.
Můžete představit důležitá pracoviště olomouckého DKV?
Pro kraj Moravskoslezský je to Provozní jednotka Bohumín, pro kraj Olomoucký se nachází centrální místo, kde navíc sídlí vedení našeho DKV přímo v krajském městě Olomouci, a pro kraj Zlínský máme takové základní místo ve Valašském Meziříčí. K Moravskoslezskému kraji patří neodmyslitelně Provozní jednotka Bohumín, která je v rámci celého našeho depa specifická. Jde o multifunkční depo co do různorodosti řad vozidel, ale i výkonů, které zajišťuje jak na regionálních tratích a v silné příměstské dopravě, tak i v dálkové vnitrostátní i mezinárodní dopravě. Jen připomenu, že bohumínští strojvedoucí vozí například vlaky vyšší kvality do Prahy, Chebu, Žiliny či Košic, tak i polských Katowic. Bohumínské depo je navíc vybaveno areálem technicko-hygienické údržby s nadčasovým umístěním technologií pro pravidelnou údržbu rychlíkových osobních souprav bez nutnosti odvěšování. Na tomto místě poskytujeme servis i pro rychlovlaky Pendolino, které mají jinak své domovského depo v Praze. Jsme rádi, že jsme dokončili jednu z nutných a dlouhodobě potřebných investic – zatrolejování dvou kolejí haly technicko-hygienické údržby, kde jsme od letošního roku najeli již do rutinního provozu.
Čím se naopak zabýváte v centrálním bodu, tedy olomouckém depu?
Před deseti lety byla součástí olomouckého depa i nákladní opravna vozů, která prováděla jak pravidelnou údržbu nákladních vozů, tak ve velkém počtu i revize nákladních plošinových vozů řady Res 54. Vznikem dceřiné společnosti ČD Cargo se postupně činnost nákladní opravny diverzifikovala na běžné opravy nákladních vozů, které se vyskytovaly na olomouckém přednádraží. Bylo výhodné je opravovat v místě, než je přesouvat do vzdálených opraven společnosti ČD Cargo. Tato činnost se ale zredukovala natolik, že jsme od ní v roce 2012 odstoupili. Místo toho jsme využili volné kapacity pracovní síly a také prostorů a započali, po vzájemné dohodě s Odborem kolejových vozidel, s revizemi podvozků typů Görlitz IV a V osobních vozů řady B249. Později jsme rozšířili provádění revizí i na vozech s podvozky typů GP 200 a Görlitz VI/ Dunakeszi. Dílna se specializovala na jednotlivé komponenty ať už v oblasti brzdové soustavy, tak i v oblasti vypružení celého podvozku. V tomto případě pomocí specializovaného pracoviště měření charakteristiky vinutých pružin odhalíme výrobní vady nových pružin a také dokážeme eliminovat nepoužitelné komponenty po demontáži vypružení opravovaných podvozků. I po této stránce jsme schopni po „repasi“ pečlivě sestavit podvozek do výrobních, takzvaných výkresových hodnot a zajistit tak standardy bezpečnosti kolejového vozidla. Díky šikovnosti našich pracovníků se dnes umíme pustit do revize jakéhokoliv standardního podvozku ať u hnacího vozidla, či jednotky a vozu. Jediným úskalím může být nestandardní komponent či díl nebo jejich dlouhá dodací lhůta při nutnosti jeho výměny.
Mnozí patrně ani netuší, že zabezpečujete i provoz na jediné úzkorozchodné dráze provozované národním dopravcem…
Zcela ojedinělou záležitostí našeho DKV je provoz osobní dopravy na dvacet kilometrů dlouhé úzkorozchodné trati z Třemešné ve Slezsku do Osoblahy v Moravskoslezském kraji. V současném grafikonu vozí naši strojvedoucí denně pět párů osobních vlaků, sestavených z jedné lokomotivy řady 705 a přívěsného vozu řady Btu. V dřívějších dobách byly zaturnusovány dvě lokomotivy a celkem jsme měli šest provozních vozů řady Btu. Díky vedoucímu osoblažského pracoviště, jenž slouží v roli správce malého depa a zároveň je i mechanikem a zámečníkem, funguje „úzká“ zcela samostatně. Abychom více zhospodárnili provoz na této malebné trati, zrekonstruovali jsme před pár lety lokomotivu 705.913-2 dodáním nového motoru a moderní regulace výkonu. Současně byl zmodernizován jeden přívěsný vůz Btu, u něhož byl opraven interiér včetně nového čalounění sedaček a rekonstruováno sociální zařízení. Tato souprava je základní, přičemž dva další přívěsné vozy slouží jako záloha pro další akce v rámci turistické sezony. Nicméně se ještě potýkáme s tím, co a jak dále s druhou záložní úzkorozchodnou lokomotivou 705.914-0. Ta je nyní neprovozní kvůli špatnému stavu motoru. Hledáme proto řešení, jak tento stroj zprovoznit, abychom měli plnohodnotnou zálohu v případě neschopnosti vlajkového stroje číslo 913.
Na Zlínsku již několikátou sezonu jezdí motorové jednotky RegioShark. Jak hodnotíte jejich údržbu a provoz?
Ve Zlínském kraji brázdí regionální železniční tratě šest jednotek, které spojují Rožnovsko s Kojetínem, Otrokovicemi, Zlínem a Vizovicemi. Jejich nasazením v grafikonu 2012/2013 se výrazně změnila kultura cestování, přestože začátky nebyly vůbec jednoduché. Po technické stránce se objevovaly problémy s klimatizací, která byla poruchová, špatně se regulovala a mnohdy zkondenzovaná vodní pára dokázala překvapit a potrápit zákazníky i v prostoru pro cestující. Na to navazovaly problémy s kapacitou připojení na wi-fi síť a závady v kvalitě čelních skel. To vše se nám podařilo odstranit ve vyšších stupních údržby, nebo postupně při vyvazovacích opravách v DPOV ve Veselí nad Moravou. Náš správkárenský personál se musel přeorientovat na údržbu nových komponentů, jako například na automatická spřáhla od výrobce firmy Dellner, nebo brzdy Knorr. Vše jsme řešili za pochodu, a to i přes jazykovou bariéru při komunikaci s polskou stranou. Řada těchto problémů je naštěstí už minulostí.
Specifickou roli hraje i provozní pracoviště Šumperk…
Strojvedoucí ze Šumperka zajišťují provoz vozidel na horské trati přes Ramzovou do Jeseníku, kde jsou náročné sklonové poměry a drsné povětrnostní podmínky zvláště na podzim a v zimě. Právě tady se projevuje um a zručnost našich zkušených strojvedoucích. Navíc naše řady v Šumperku posílilo i několik strojvedoucích od původního dopravce, firmy Arriva, která do předloňska zajišťovala osobní vozbu ze Šumperka do Koutů nad Desnou. Na této trati zajišťuje nyní provoz národní dopravce.
Jaká je situace v případě provozního personálu?
DKV Olomouc se potýká s nedostatkem jízdního personálu, tedy jak strojvedoucích, tak strojvedoucích v přípravě. U strojvedoucích chybí ke stavu 718 celkem 29 lidí. Problémem je demografický vývoj a odchody zaměstnanců v důchodovém věku, zdravotní nezpůsobilost a dlouhodobá pracovní neschopnost. Negativně se projevují také odchody některých zejména mladších ročníků za lukrativnějším zaměstnáním do společností, kde jsou zajímavější turnusy. U strojvedoucích v přípravě provádíme dvakrát do měsíce výběrová řízení, přičemž kvalita jednotlivých uchazečů značně kolísá. Navíc v našem regionu jsou již případní adepti pomalu vyčerpáni. U ostatních kategorií – vedoucí posunu, posunovač či strojmistr – se nám daří stanovené počty držet na požadované úrovni bez větších problémů.
DUŠAN TYLICH
Po absolvování Střední průmyslové školy strojnické v Přerově v oboru Strojírenství a dalším studiu na Vysoké škole dopravy a strojů v oboru Provoz a údržba drážních vozidel nastoupil v roce 1987 k ČSD do tehdejšího Lokomotivního depa Valašské Meziříčí do funkce pomocníka strojvedoucího. Po dokončení zákonitých zkoušek u ostatních drážních vozidel a absolvování jízdních zácviků pokračoval v roce 1990 ve funkci inženýra železniční dopravy v Oddělení provozu. Od roku 1993 zastával funkci inženýra pro školení a o dva roky později byl jmenován přednostou Depa kolejových vozidel Valašské Meziříčí. Od roku 2007 zastává funkci vrchního přednosty DKV Olomouc.
Další články této rubriky
Martin Kupka: Vysokorychlostní železnice je impulsem pro hospodářství
20.11.2024 - Železnice hraje v naší dopravní infrastruktuře podle ministra dopravy Martina Kupky zásadní roli a je důležité, aby nabídla rychlá spojení moderními a pohodlnými vlaky. Co je třeba udělat, aby přilákala další zákazníky? Je… »
Jakub Bazgier: Výstavba VRT je efektivnější než zrychlení konvenčních tratí
23.10.2024 - Než v České republice poprvé přestavíme výhybku na vysokorychlostní trať, uplyne ještě mnoho času. Jejich příprava je však podobně důležitá jako samotná výstavba, v jistých ohledech snad ještě složitější. A zatímco se… »
Petr Šťáhlavský: Před kameru jsem se dostal z minuty na minutu
24.9.2024 - Nechybělo mnoho a tvář Petra Šťáhlavského jsme mohli potkávat za přepážkou některé z tuzemských bank. Díky náhodě však nakonec přece jen zakotvil u železnice, a tak můžeme v následujících řádcích prostřednictvím… »