Daniela Dudová: Pečujme o duševní zdraví našich zaměstnanců

Říkáte, že lidé nerozlišují mezi psychiatrem a psychologem.  Jak často se s tímto zjištěním setkáváte?
Občas je z reakcí lidí patrné, že naše odbornosti zaměňují, mají zkreslené představy a mnohdy přehnané obavy. Jen pro objasnění, psychiatr je lékař specializující se na léčbu vážných duševních poruch a pouze on vám může předepisovat léky, je-li to třeba. Psycholog není lékař a vzdělání získává na některé z humanitně zaměřených vysokých škol, například na filozofické fakultě. Záleží pak na každém psychologovi, kterým směrem se vydá, v čem se chce specializovat a dále vzdělávat. V prostředí větších firem a společností se psycholog nejčastěji spolupodílí na výběru uchazečů do zaměstnání, pečuje o duševní zdraví a celkový rozvoj zaměstnanců.

Bojí se lidé psychologa se svými problémy vyhledat?
Doba se trochu změnila. Zejména v oblasti zdravotnictví už se lidé tolik nezdráhají si o pomoc říci či nabízenou pomoc přijmout. V pracovním prostředí je však situace jiná a kolem péče psychologa je bohužel stále poměrně velké množství mýtů. Lidé mají představu, že s takovým problémem je psycholog vyhodí, že není tak vážný, netýká se práce, měli by to přece zvládnout sami nebo je naopak označí za blázna a pošle na psychiatrii. Přetrvává strach, že se důvěrné informace dostanou k zaměstnavateli, mezi kolegy a poškodí je to. Často je v pozadí stud a někdy bohužel i špatná zkušenost. Navíc nelze vyloučit skutečnost, že řada lidí ani neví, že v případě problémů mohou službu psychologa u svého zaměstnavatele využít.  

Jak se k vám, respektive do CPS, mohou lidé dostat? S čím dovedete pomoci?
Psychologické služby zajišťujeme na našich pracovištích v Praze a Olomouci. Lidé nás mohou oslovit prostřednictvím uveřejněných kontaktů na našich stránkách DVI, možná je samozřejmě i předem dohodnutá osobní konzultace.  
V rámci poradenství nabízíme pomoc s problémy pracovního i osobního charakteru. Ať už jde o neshody na pracovišti, obavy ze selhání či nepříjemné prožitky po mimořádné události. Člověk může procházet náročným životním obdobím, starat se nebo přicházet o své blízké, rozvádět se, a to má obrovský vliv na psychiku a fungování v zaměstnání. Za návštěvu psychologa se nemusí stydět, dávají tím naopak najevo snahu problém aktivně řešit. Je to vlastně takový benefit pro zaměstnance, tato služba je zcela bezplatná, rychle dostupná a naprosto diskrétní, což chci zdůraznit. Velmi důležitá je rovněž i automaticky poskytovaná podpora zaměstnanců účastnících se mimořádných událostí, kde mnohdy dochází k vážným zraněním, úmrtím a velkým škodám.

Proč je tak důležitá péče zvláště v těchto případech?
Jde o psychicky mimořádně náročné situace, na které se nelze zcela připravit. V některých případech lidé po mimořádné události trpí různými psychickými i fyzickými obtížemi. Nemohou například spát, to co prožili, se jim neustále vrací, trpí úzkostmi, a nedostane-li se jim odborné pomoci, může to přerůst v mnohem vážnější obtíže a někdy až v posttraumatickou stresovou poruchu. Požádat či využít nabízenou pomoc je v těchto situacích zcela na místě.

Bylo něčím specifické krizové poradenství v době covidové?
Hned na začátku pandemie jsme podobně jako i jiné organizace zřídili telefonickou linku, kde jsme poskytovali odpornou psychologickou pomoc. Pro všechny to byla zcela nová situace, lidé se ocitli ve velké nejistotě, převládal proto hlavně strach o sebe, o své blízké, potřebovali se ujistit, že konají správně, jindy chtěli povzbudit, že to zvládnou, nebo jen prakticky poradit.

Máte poznatky například od kolegů klinických psychologů, zda zaznamenali nárůst počtu pacientů s psychickými obtížemi právě v období pandemie covidu?
Ano. Výrazně vzrostly počty pacientů s úzkostně depresivními poruchami.  Hovoří se také o větší prevalenci domácího násilí a myslím, že čas ještě ukáže další negativní důsledky, například na našich dětech, na lidech, kteří ztratili své blízké.

Je vůbec možné udělat účinnou krizovou intervenci po telefonu? Anebo je lepší osobní kontakt?
I po telefonu je možné člověku velmi dobře pomoci, ale předpokládá to, že je psycholog v tomto způsobu poskytování péče vzdělaný a trénovaný. Covid nám ukázal, že toto bude zřejmě častější způsob poskytování péče než osobní setkání, které však stále považuji za nenahraditelné.

Jaké jsou další úkoly psychologa v železniční dopravě?
Psychologové na našem pracovišti mají několik oblastí působnosti. Kromě již zmiňované péče o zaměstnance je těžištěm naší práce diagnostická činnost, tedy psychologické vyšetření za účelem výkonu zaměstnání a získání kvalifikace. Jako psychologové s udělenou akreditací ministerstva dopravy jsme rovněž oprávněni provádět dopravně psychologická vyšetření v silniční dopravě. Zapojujeme se i do vzdělávání zaměstnanců a v plánu jsou aktivity, které by zvýšily povědomí o důležitosti péče o duševní zdraví a psychiku.

Jak vypadá psychologické vyšetření?
Vstupní psychologické vyšetření uchazeče o zaměstnání má předem přesně danou strukturu a řídí se interní směrnicí a u strojvedoucích navíc vyhláškou
č. 101/1995 Sb., kde jsou stanoveny oblasti, na které se musí psychologické vyšetření zaměřit. Uchazeč se musí podrobit celé řadě psychodiagnostických metod včetně rozhovoru s psychologem, kdy zjišťujeme úroveň jeho osobnostních předpokladů pro danou pracovní pozici. Rozdíl mezi jednotlivými pracovními pozicemi je v tom, které testové metody volíme a na které schopnosti nebo vlastnosti osobnosti klademe důraz.

Jaké základní vlastnosti musí zájemce o pozici strojvedoucího mít a které ho naopak automaticky vyřadí z výběru? Je možné se na psychotesty vůbec nějak připravit?
Je to zejména celková osobnostní vyzrálost, alespoň průměrný intelekt, schopnost překonávat spontánní kolísání pozornosti, akceschopnost, postřeh, emoční stabilita, odolnost vůči psychické zátěži, dobrá schopnost sebeovládání a podobně. Základní přípravou je odpočinek – dobře se vyspat, najíst, napít a předem naplánovat cestu, aby se člověk v den vyšetření nedostal do zbytečného stresu.

Když jsme spolu před dvěma lety hovořili o možných příčinách mimořádných událostí a psychickém stavu strojvedoucích, říkala jste, že poté, co strojvedoucí úspěšně absolvují všechny testy, se už s nimi pravidelně nesetkáváte. Zvedla se přece jen čísla mimořádných konzultací u vás? Mám na mysli kontrolní či periodická psychologická vyšetření.

Problematice nastavení periodicity psychologických vyšetření  u strojvedoucích  jsme se v uplynulých měsících opakovaně věnovali, ale jednání  jsou složitá a téma velmi citlivé. Momentálně se snažíme najít přijatelný kompromis pro všechny. Osobně rozumím obavám některých strojvedoucích z možné ztráty psychické způsobilosti, ale na druhou stranu chci podotknout, že psychické funkce se mění s věkem stejně jako zbytek těla. I u profesionálních řidičů v silniční dopravě je kontrolní psychologické vyšetření nad 50 let zavedeno už řadu let a je vyžadované právě a jen z důvodu zvýšení bezpečnosti. Jsem přesvědčená, že by se jednalo o zanedbatelné množství zaměstnanců, kteří by však při setrvávání na svém místě mohli ohrozit životy a majetek.  

Máte možnost podílet se na analýze příčin  mimořádných událostí?
Možnost podílet se na analýze příčin mimořádných událostí z psychologického hlediska  nemáme. A bohužel musím konstatovat, že opakované pochybení ze strany provozních zaměstnanců ve většině případů nevede k opětovnému přezkoumání jejich psychické způsobilosti k výkonu profese, což považuji za alarmující.   

Pomohla by vůbec pravidelná vyšetření strojvedoucích snížit počet mimořádných událostí?
Mimořádné události se většinou dějí souhrou vícero nepříznivých okolností, nelze jednoznačně poukázat jen na jednu příčinu. Přesto jde o jeden z účinných nástrojů prevence, který může velmi výrazně přispět ke zvýšení bezpečnosti.

Kde ještě vidíte možnosti uplatnění psychologa v rámci železniční dopravy?
Možnosti jsou na poli zmiňované prevence, vzdělávání i v oblasti psychohygieny.  Těší mě, že v současné době vzešel ze strany Českých drah zájem o realizaci výzkumu u profese strojvedoucích. Jde o oblast, která byla dlouhá léta opomíjená, což je velká škoda. Výzkumem získáme řadu informací o aktuálním stavu zátěžových faktorů u této exponované profese. Dáme tak zadavateli možnost objektivního pohledu na věc a příležitost se získanými informacemi pracovat.