Daniel Jareš: Doprava v Ústeckém kraji má turistický potenciál

Přizpůsobujete se jízdnímu řádu, který domluví Regionální obchodní centra nebo generální ředitelství ČD. Které linky jsou turisticky zajímavé?

Jen upřesním, že připravujeme turnusy a další nezbytné služby. Jízdní řád na Ústecku a Karlovarsku, kde naše část organizační jednotky Zákaznický personál působí, zůstal prakticky stejný. Doznal jen určitých drobných změn v turisticky atraktivních částech. Ukončena byla například výluka na Moldavu, takže jsme osobním vlakem začali jezdit o víkendech z Ústí nad Labem přímo přes Teplice. Ráno vlak vyráží v 8:24 a v 15:58 jede z Moldavy zpět. Ideální spojení pro běžkaře, kteří museli dříve přestupovat v Mostě. Bylo to zbytečně zdlouhavé.

Zažívá Moldava, a tedy i vlaky ČD v zimě boom?

Určitě, ale hovoříme spíše o renesanci než o boomu. Pořád se tam něco děje, zdejší destinační agentury se starají, aby region turisté navštěvovali. Krušnohoří je po letech, kdy tu létal jen popílek, opět turisticky atraktivní. Ovšem ještě větší nájezd cestujících do horských center evidujeme na Karlovarsku. Kromě Moldavy jezdíme i do Vejprt, Perninku a Potůčků. V létě vozíme cyklisty, v zimě běžkaře.

ČD vypravují i Komety. Jsou úspěšné?

Ano. Loni v létě začaly jezdit Letní komety, tedy spoje mezi Ústím nad Labem a Drážďany. Navázalo se tak na úspěšný koncept Vánočních komet, při nichž se o adventních víkendech jezdí vlakem do Německa na trhy. Drážďany jsou krásné město, turisté vyjíždějí do okolí anebo jen kousek za hranice, do Bad Schandau, byť tam spojení máme z Děčína i po lince U28. Komety mají úspěch, proto je Ústecký kraj objednává. K jízdě je možné využít i jízdenku Labe-Elbe, která platí nejen pro náš vlak, ale i MHD v Ústí i Drážďanech. Vyrazit s ní lze rovněž za Popelkou do Moritzburgu anebo do Míšně. Nemluvě o národním parku Česko-Saské Švýcarsko, jenž se stal velmi zajímavou destinací snadno dostupnou našimi vlaky. Ono je vůbec žádoucí, aby ekologicky čistější hromadná doprava byla hlavním donátorem turistů. Parkovací plochy jsou v parku velmi omezené.

Jsou vlaky plné i v této části země?

Samozřejmě. Někdy se dokonce potýkáme s přeplněností. Ale jsme připraveni personálně i technicky. Máme na převoz sportovního náčiní kapacity, občas jsme podle potřeby připraveni připojit další vůz.

Vlakové čety nárůst zvládají?

Jistě. Když posílíme techniku, neznamená to ještě, že musíme nasadit i více lidí. Naši lidé jsou šikovní profesionálové s bohatými zkušenostmi. Obvykle je na vlaku jeden vlakvedoucí, který situaci bez problémů zvládá. Může pomoci i s nakládkou a vykládkou.

Máte na tento nárůst připravené i pokladny?

Musím zaklepat na dřevo, máme. Nepotýkáme se s podstavem, takže i v tomto případě jsme v klidu. Skončí-li někdo, jsme připraveni jej nahradit, hlídáme i odchody do důchodu. Stavy stacionárních i mobilních pracovníků máme téměř naplněné. Horší je to v období chřipek, kdy komandující skutečně neví, kde jim hlava stojí. Řešíme to přesčasy.

Využívat ale můžete i kolegy, kteří pracují na dohodu o pracovní činnosti…

Samozřejmě. Jde hlavně o studenty z děčínské dopravky, kteří nám brigádně vypomáhají. Nejčastěji se s nimi můžete setkat v létě anebo o víkendech, když nejsou ve škole. Komandující s nimi spolupracují. A zmínit musím i kolegy, kteří pracují na jiné pozici v rámci skupiny ČD, ale přijdou si přivydělat. Funguje to k všeobecné spokojenosti nás i cestujících.

Osvědčil se způsob samostatného odbavení cestujících na lince z Ústí nad Labem do Bíliny přes Úpořiny?

Tento způsob odbavení 0/0-S na tamní lince funguje už poměrně dlouhou dobu. Máme to postavené na taktu a po zavedení tarifu Ústeckého kraje a díky kontrole vlakových revizorů neevidujeme úniky tržeb. Tento systém tedy funguje zcela bez problémů. Jde však o jednu z tratí, kde příští rok převezme otěže soukromý dopravce. Takže zatímco my jsme jezdili jen se samostatným odbavením, které vzhledem k počtu cestujících stačilo, kraj bude od příštího roku nově požadovat vlakový doprovod všude. Tedy u nás i u alternativního dopravce. Na Karlovarsku se na „nula-nula-es“ jezdí do Lokte a Merklína.

Zvyšujete i úroveň pracovního prostředí zaměstnanců. Co máte letos v plánu opravit nebo nakoupit?

Pro zaměstnance děláme spoustu věcí. Přestavujeme a vylepšujeme nocležny, pokladny, šatny a řadu dalších prostor. Letos upravíme odpočinkové místnosti ve středisku vlakových čet v Chebu, které jsou více než 15 let nedotčené. Dále máme v plánu rekonstrukci zázemí pro pokladníky v Děčíně. Půjde o celkovou revitalizaci.

Jak funguje spolupráce na úpravách s dalšími složkami národního dopravce nebo SŽDC?

Velmi dobře. Naše Regionální správa majetku anebo SŽDC nám vždy vyšly vstříc. Vzpomenu například na Rumburk, kde jsme nedávno zrekonstruovali středisko, v němž má zázemí i dozorčí osobní přepravy, jsou tam nocležny, odpočinková místnost, kuchyně a šatny. Zaměstnanci jsou zkrátka ve svém. Nocležny jsou nové i v Chebu. A jen pro zajímavost: naše RP ZAP čeká přesun z prostor SŽDC do vlastního – ČD opraví budovu v ústecké Revoluční ulici. Spolu s námi půjde ROC, RSM a další organizační složky ČD.

Jak se vaši lidé vypořádali s tarifem Ústeckého kraje?

Zhostili se úkolu velmi dobře. Neuvědomuji si případ, že by někoho špatně odbavili, byť se DÚK od našeho tarifu liší. Dokonce v řadě případů dokázali zaměstnanci najít chyby v propojení jednotlivých zón – nacházeli spojení, která nešla v DÚK prodat. Takto jsme řešili například problém spojení z Teplic na Moldavu přes Louku. Šlo to jen z Mostu. Kraj tedy musel Louku do zón doplnit. Spolupráce funguje, takže dostaneme-li od našeho zaměstnance podnět, postupujeme ho na kraj.

Jak si ve vašich turisticky zajímavých regionech stojí cyklopůjčovny ČD?

Úspěšně. Máme jich třináct v obou krajích, přičemž atraktivnější je určitě Karlovarský kraj. Na Ústecku nám nejlépe fungují půjčovny v Ústí a Děčíně, za Karlovarsko zmíním dolní nádraží v Karlových Varech, kde jsou výpůjčky nejvyšší. Špatně si nevedou ani Mariánské Lázně s Chebem. Za úspěchem stojí cyklostezka podél Ohře a podpora ze strany Regionálních obchodních center ČD, která několikrát za rok vypravují speciální cyklovlaky, například podél Ohře anebo do Krásné Lípy, Rumburku či Mikulášovic. Loni jsme uskutečnili 1 236 výpůjček, což rozhodně není málo.

Mají lidé zájem také o elektrokola?

Ano, a velký. Zejména v posledním roce jsme největší poptávku zaznamenali na Karlovarsku. Moc pozadu ale není ani Ústecko. Kromě elektrokol se stále častěji půjčují koloběžky, největší zájem o ně je v Děčíně, Ústí, Mariánských a Františkových Lázních nebo Chebu.

Budete muset flotilu doplnit?

Učinili jsme objednávku. Obecně budeme zvyšovat počty elektrokol a do Děčína pořídíme další koloběžky.

Jak si vede linka U28 procházející Českým a Saským Švýcarskem?

Myslím, že se rozjela celkem pěkně. Z mého pohledu jde hlavně o turisticky zajímavou trať, kterou využívají Češi i Němci. Malou vadou na kráse je rozpojení linek v Rumburku, kde neexistují přípojné vlaky – objednatel chce navazovat především na vlaky v Děčíně. Proto spojení s Krásnou Lípou a Šluknovem prakticky neexistuje, neboť přestup je až příliš dlouhý. Rychleji lidé dojedou na kole přes kopec.

Můžete nějakou zajímavou a cyklisticky atraktivní trasu doporučit?

Jsme v údolí Labe, takže určitě přijeďte vlakem například do Děčína, kde zastavují i vlaky ČD kategorie EuroCity, a vyrazte podél řeky do Bad Schandau anebo do Ústí, po pravé straně toku. Zajíždí sem i rychlíky anebo osobní vlaky linky U28. Doporučím vyjet vlakem do Krásné Lípy a pak se vracet přes Německo a parky do Děčína. Krásných sedmdesát kilometrů. Na cyklovýlet či běžky je fajn i Krušnohorská magistrála.

Daniel Jareš

Absolvoval Střední školu dopravní v Děčíně, poté nastoupil na pozici výpravčího do Liběšic. Následovaly například Řehlovice či Ústí nad Labem. Po vojně nastoupil na Sociálně-ekonomickou fakultu Univerzity J. E. Purkyně, kde získal titul Ing. Z výpravčího se přesunul na Oblastní provozní ředitelství, kde byl staničním technologem. Následovala místa dispečera, přednosty v Oldřichově a vrchního přednosty v Žatci. V roce 2007 se stal ředitelem Vlakového doprovodu osobní dopravy pro celou ČR. O tři roky později přestoupil na post ústeckého ředitele Krajského centra osobní dopravy. Při vzniku ZAP v roce 2014 se stal manažerem. Rád sportuje a čte. Je ženatý, s manželkou vychovává dva syny.