Dalibor Zelený: Dráhy potřebují odborné vedení, aby mohly prosperovat

Jak se dají využít evropské peníze, proč nenakupují České dráhy nejen nové luxusní vlaky railjet, ale i další moderní vozidla pro regionální i dálkovou dopravu, jak bude vypadat letošní hospodaření firmy. O všech těchto otázkách jsme diskutovali s generálním ředitelem a předsedou představenstva Českých drah Daliborem Zeleným. 

V jaké fázi se nacházejí příprava a schválení střednědobé strategie obnovy vozidlového parku Českých drah?

Střednědobou strategii obnovy vozidlového parku jsme museli upravit tak, aby firma mohla nakupovat nová vozidla, ale zároveň se dále nezadlužovala. Změnou oproti minulosti je, že se k řešení všech problémů přistupuje hlavně tak, aby se firma mohla zase začít živit svojí hlavní činností: přepravou cestujících. A těm by měla umět nabídnout nové a lepší vlaky. V současné době se patrně nejvíc mluví o vlacích railjet, kterých nakupujeme sedm kusů z takzvané první tranše. Tu druhou, kde mělo být dodáno dalších osm jednotek, jsme bohužel museli vzhledem k stávající finanční situaci firmy zrušit.  

Railjety budou letošní největší investicí. Není však, s ohledem na finanční situaci Českých drah, investicí poslední?

České dráhy nemohou přestat investovat! Takže letos začne dodávka elektrických jednotek typu RegioPanter pro Jihomoravský kraj za jednu miliardu korun, která bude pokračovat v příštím roce. Současně je v běhu modernizace vozů pro dálkovou dopravu. Letos bude navíc dokončena modernizace 40 vozů typu Bdmpee v šumperské továrně Pars nova, modernizací projde 64 vozů řady Bbdgmee v ŽOS Trnava a také 15 vozů ABpee od polské firmy PESA. Vedle toho se revitalizuje 26 vozů řady Bdt v Krnovských opravnách a strojírnách.    

Máte v plánu využít v příštích letech ještě nějaké finanční prostředky z evropských fondů?

Jak víte, vypsali jsme výběrová řízení na elektrické jednotky pro dálkovou a re­gionální dopravu. S vítězem ale podepíšeme pouze rámcový kontrakt a vlaky odebereme jen tehdy, když na ně získáme dotaci z evropského Operačního programu Doprava 1, který končí v příštím roce. Byla by škoda nechat zbývající finanční prostředky propadnout. Také proto jsme soutěž na vozidla vypsali, abychom byli připraveni. Velmi aktivně tedy spolupracujeme s ministerstvem dopravy, aby se evropské finance daly použít na to, co opravdu České dráhy potřebují – a tím jsou nové vlaky. 

Poradíte si s financováním railjetů? Představte si například, že firma nedostane první splátku za převod nádraží pod Správu železniční dopravní cesty?

Netajím se tím, že by bylo dobře, kdybychom první splátku ve výši 1,5 miliardy dostali co nejdříve. Navíc máme vše pečlivě připraveno, takže v létě by již samotný převod nádraží mohl být realizován. Předchozí management s těmito penězi počítal pro splácení railjetů, aniž by měl tyto peníze jisté. Pokud bychom tyto prostředky nedostali, poradíme si kombinací vlastních a externích zdrojů. Ale nepoužijeme žádný nový produkt, pouze bychom využili již dříve schválené a dosud nečerpané úvěrové rámce. I s touto variantou počítá náš podnikatelský plán. Letos doplatí České dráhy za sedm souprav Siemens Viaggio Comfort 1,87 miliardy korun s tím, že celková částka za tyto vlaky činí asi 2,6 miliardy korun.  

Můžete říci, jak bude vypadat letošní hospodaření?

Plánovaný provozní výsledek po započtení odpisů bude plus 24 milionů korun. Plán naplníme tehdy, jestliže objednatelé dopravy uhradí všechny závazky po­dle smluv a navíc prodáme majetek v plánované výši půl miliardy korun. Musíme se podívat i do svých řad a uspořit stovky milionů korun například za právní služby, marketing nebo poradenství. Předpokládám, že reálně se zadlužení firmy začne snižovat od roku 2016. 

Jak byste hodnotil své půlroční působení na Českých drahách?

Za mého řízení firmy klesly ovlivnitelné náklady za druhý půlrok o 150 milionů korun oproti původnímu plánu. Zhruba polovinu peněz tvořil pokles osobních nákladů v souvislosti s restrukturalizací generálního ředitelství. Co je ale nejdůležitější, obě hlavní části firmy se znovu naučily vydělávat tím, od čeho byly zřízeny – tedy vlastní činností, osobní a nákladní železniční dopravou – a přestaly jen saturovat ztráty půjčováním dalších a dalších peněz.     

Jak vypadá situace v ČD Cargo? Loni na jaře byla velmi neutěšená…

Problém nákladního dopravce ČD Cargo spočíval do loňského roku – podobně jako v mateřské firmě – především v neodborném vedení firmy, a to na nejvyšších místech. Firma byla na této úrovni takřka zdevastovaná. Situaci jsme ale po­dle mě již stabilizovali. ČD Cargo má podepsanou podnikovou kolektivní smlouvu i podnikatelský plán na letošní rok. Díky aktivní obchodní politice se daří nahrazovat dříve ztracené přepravy a jen za poslední čtyři měsíce získala naše dceřiná společnost zcela nové zakázky za 350 milionů korun. V současnosti má ČD Cargo na rok 2014 podepsáno zhruba 95 procent plánovaných tržeb z vlastní přepravy. To se také pozitivně projevilo výrazným omezením propouštění. Z původně předpokládané tisícovky se tak stalo šest set. 

Jak vidíte svoji budoucnost ve vedení národního železničního dopravce? Novináři spekulují o vašem odchodu.

Byl jsem jmenován dozorčí radou a ta jediná mě může zase odvolat. Tuto kauzu, která bývá probírána v médiích, vůbec neřeším. Moje existence na funkci generálního ředitele ČD není závislá žádným způsobem. Na čem mi ale hodně záleží, je osud této firmy. Železnice a České dráhy jsou pro mě srdeční záležitostí a budu dělat všechno pro to, aby si udržely své postavení na trhu a aby prosperovaly. České dráhy potřebují racionální a odborné vedení včetně stabilního prostředí. Jak v mateřské firmě, tak ve společnosti ČD Cargo už dnes není žádný prostor pro komsomolce nebo loupežníky.