Blanka Havelková: Konkurence stále sílí, zaměstnanci se musí snažit

DVI vedete už více než rok. Rozběhlo se vše tak, jak jste plánovala?

S veškerou pokorou a vědomím, že jsme teprve na začátku, říkám, že zatím ano. Měla jsem nějakou představu a tu se daří naplňovat. A to i díky tomu, že se povedlo sestavit ve firmě dobrý tým, posílit ekonomické řízení a obchodní oddělení. Nastartovali jsme řadu nových projektů na vzdělávání zaměstnanců, posílili školení zaměřená na měkké dovednosti u manažerů a na komunikační dovednosti personálu v provozu. Získali jsme finanční prostředky z evropských fondů na školení našich lektorů. Zatím mám dobrý pocit.

Překvapilo vás v začátcích něco?

Před nástupem do DVI jsem několik let pracovala jako vedoucí vzdělávání na ČD. S DVI jsem spolupracovala, takže jsem tak trochu věděla, do čeho jdu. Věděla jsem, že mě čeká hodně práce. S tím jsem ale počítala. Samozřejmě se ale pořád učím a nepopírám, že někdy mě v dobrém i špatném něco překvapí. Ne ale nějak dramaticky.

Co jste změnila?

Podařilo se mi k sobě najít silného a schopného ekonoma. Tým posílila Radka Drápelová, která se zároveň stala členkou představenstva. Na pozici zůstal také Aleš Vodák. Oba jsou pro mě naprosto klíčoví. Představili jsme novou organizační strukturu, vytyčili cíle pro nově vzniklé oddělení obchodu a marketingu a pro oddělení produktů. Transformace přinesla možnost rozšířit portfolio. V ekonomické oblasti se udělala řada věcí. Myslím, že se nám povedlo společnost nastartovat a dát jí novou jiskru.

Který z uskutečněných projektů vám dělal největší radost?

Každý byl nějak zajímavý a pestrý. Radost mi ale třeba udělalo, když jsem dostala několik pozitivních hodnocení na projekt „Rocky“. Ten je zaměřený na osobnostní a profesní rozvoj program kolegů v Regionálních obchodních centrech. Je to pro všechny skvělá zkušenost a možnost.

Jaké priority jste si stanovila do druhého roku vašeho působení v DVI?

Chceme se hodně zaměřit na kvalitu a práci lektorů a s tím související odměňování. Neplatí to jen u všeobecného vzdělávání, že dobré školy dělají dobří učitelé, kteří si ale zaslouží dobrý plat. I lektor ve firmě je svým způsobem učitel. Když je dobrý, je to znát. Ne sice na známkách, ale v našem případě třeba na chování vlakového personálu, pokladních a na přístupu k zákazníkům. Dnes už nesmí být výuka o tom, že přijdete, odsedíte si školení, odpoledne se podepíšete a odejdete s prázdnou hlavou.

I když jde vzdělávání na ČD hodně dopředu, dají se najít nějaké rezervy. Kde je spatřujete vy?

Předně bych chtěla říct, že personál Českých drah, ať už zaměstnanci v provozu, pokladní nebo vlakové čety udělali za posledních pár let neskutečný pokrok. Postupovat podle předpisů a stanovených pravidel je přirozené, zároveň ale dokáží být vstřícní a ochotní k zákazníkovi. A není vždy jednoduché to vyvážit, zejména pak v nepříjemných krizových situacích. Konkurence ale i v železniční dopravě sílí a my na to musíme také reagovat. A být pořád lepší, určitě to ještě značka „ideál“ není.

Dnes je ale firemní vzdělávání úplně někde jinde.

Přesně tak. Nyní je situace úplně jiná, a to i díky moderním technologiím. Dnes je možné absolvovat školení formou e-learningu, využívat různé technologické pomůcky, natáčet modelové situace. To vše zvyšuje úroveň školení. Vždyť jedním z našich klíčových projektů je chystaný simulátor pro strojvedoucí. Ale pochopitelně pro dobré školení sama dokonalá technika nestačí a nikdy stačit nebude. Vždy je to o šikovných lektorech a nadšených posluchačích. Pak vše funguje výborně. Dobré školitele musíme zaplatit, ty školené musíme motivovat.

Jak?

Někdy stačí, aby v zájmu o vzdělávání měli podporu svého nadřízeného. Když se chce někdo rozvíjet, je důležité, aby ho v tom třeba jeho šéf podpořil, umožnil mu to, a ještě jeho chuť na sobě pracovat ocenil. Ne vždy to tak ale bývá. Ve skupině ČD ale myslím takový problém není. Vedení firmy je těmto aktivitám velmi nakloněno.

DVI nabízí určité typy školení a vzdělávání. Neuvažujete o tom, že byste portfolio služeb rozšiřovali?

Hodně lidí se mě ptá, na základě úspěšného školení k novele zákona o drahách, kdy připravíme něco nového. Můžu říci, že připravujeme další workshopy, na podzim se například uskuteční ke směrnici GDPR o bezpečnosti. Letos ještě stihneme uspořádat konferenci o „human resources“ – lidských zdrojích. Bude pro všechny tuzemské personalisty, nikoli jen pro ty z oboru dopravy. Téma máme, ale nebudu zatím nic prozrazovat, nechte se překvapit.

Hodně firem napříč obory pracuje s talenty. Umí to i České dráhy?

Nedokáží je příliš dobře identifikovat a rozvíjet je. Nadřízení by měli své lidi navrhnout a při tom vyhodnotit, jestli mají potenciál rozvoje, mají o práci zájem a chtějí ji vykonávat dobře. Pak bychom je měli zařadit do skupiny a připravit jim na míru systematický projekt se vzděláním manažerským i tím, který dokáže rozšířit jejich odbornost. Připravíte si tím lidi na manažerské pozice. Nejvyšší management ČD včetně personálního ředitele je problematice nakloněn, příští rok bychom chtěli projekt nabídnout. Úspěch školení se poměrně složitě hodnotí. Tedy úspěch ve smyslu, že si z něj zaměstnanci něco vezmou.

Když jsme spolu mluvili před rokem, chtěla jste pro DVI získat i klienty z jiných než dopravních segmentů? Podařilo se to?

Ano, to skutečně byla jedna z věcí, o které jsem se snažila. Částečně se to povedlo. DVI uspělo v poměrně silně obsazeném tendru na vzdělávání manažerů v agentuře CzechInvest. Z toho jsem měla opravdu radost.

Vypadá to, že při takovém vytížení nezbývá čas na nic jiného.

Musím přiznat, že ten poslední rok jsem času moc neměla. Dokázala jsem ale nějak skloubit práci s dalšími povinnostmi a s tím, u čeho třeba odpočívám. Považuji to nejen u sebe za hodně důležité, aby si člověk volno udělal. Ono se to totiž nakonec nejvíce projeví právě v práci.

BLANKA HAVELKOVÁ

Pochází z Tábora, kde vystudovala gymnázium, poté Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor Pedagogika se specializací na sociální pedagogiku a osobnostně sociální rozvoj a pedagogicko-psychologické poradenství. Už během studia pracovala pro Výzkumný ústav pedagogický v Praze, kde se zaměřila na evropské sociální fondy a osobnostní sociální rozvoj dětí ve škole. V roce 2008 nastoupila do ČD na odbor personální. Zde se zaměřovala na spolupráci se školami. Později přešla na pozici vedoucí vzdělávání zmíněného odboru, kde působila až do jara 2016. Pak se stala předsedkyní představenstva DVI. Ve volném čase ráda sportuje, v zimě nejraději lyžuje.