Přihlásit se do Intranetu ČD

 
 

Železničář / Hlavní zprávy / Začal fotit s bakelitem, dnes vytváří pohlednice

Začal fotit s bakelitem, dnes vytváří pohlednice

2.12.2020 – autor: MARTIN HARÁK

Většinu života strávil v různých železničních profesích a dnes je na zaslouženém odpočinku, spjatý s Jeseníky, kam se začátkem devadesátých let přestěhoval. Doménou Jaroslava Knopa je především Branná a blízké okolí na Slezském Semmeringu, kde působí jako místní fotograf. Pro vlastní potěšení i veřejnost vyrábí pozoruhodné pohlednice s různými, nejen železničními tématy. Navíc pro Muzeum železničního vodárenství v Branné vytvořil webové stránky, které spravuje a doplňuje je o aktuální záběry vlastní produkce.

Začal fotit s bakelitem, dnes vytváří pohlednice

Po základní škole se chtěl Jaroslav stát strojvedoucím a dal si přihlášku na železniční průmyslovou školu. Tam se však nedostal. Proto se v tehdejším Vozovém depu Přerov ČSD vyučil provozním elektrikářem a odtud po zkouškách v roce 1968 odešel pracovat do olomoucké Opravny osobních vozů. V Olomouci pracoval na údržbě a revizích elektrického a naftového topení a také osvětlení na osobních vozech pro regionální i dálkovou dopravu. „Pak jsem dostal nabídku jít sloužit do Stanice technických prohlídek na olomoucké hlavní nádraží. Byla to sice práce v nepřetržitém provozu a turnusech, ale vyhovovala mi. Stal jsem se členem týmu, který byl k dispozici při údržbě a operativních opravách elektrického topení a osvětlení rychlíkových vozů,“ vzpomíná Jaroslav Knop.

Novým domovem Jeseníky
V roce 1990 si našel novou partnerku a začal hledat i jiné bydlení. „Tehdejší Vozové depo Přerov mělo v Nových Losinách podnikovou rekreační chatu, kam jsme často jezdívali. Brzy jsme zjistili, že v nedalekém Jindřichově na Moravě se staví nové družstevní byty. Kontaktovali jsme proto firmu Jindřichovské papírny, která výstavbu zajišťovala, a ta nám vyšla vstříc. Neváhali jsme ani chvilku a vcelku bez výčitek opustili Olomouc. Byl to sice trochu šok se najednou přestěhovat z velkého města do přírody, ale zvykl jsem si nakonec rychle,“ říká s úsměvem Jaroslav Knop. První čtyři roky v novém bydlišti ještě dojížděl do Olomouce, teprve v roce 1994 požádal v zaměstnání o přeložení a začal pracovat nejprve jako posunovač v Hanušovicích, později jako signalista střídač na tehdejší odbočce Morava. Profesní kariéru ukončil na hanušovickém stavědle číslo 1.

Začátky s Pionýrem
K fotografování se Jaroslav dostal jako desetiletý kluk, kdy dostal od rodičů bakelitový jednoduchý fotoaparát Pionýr. Pořizování snímků ho bavilo natolik, že ho později rodina obdarovala ruským aparátem Ljubitel. Jako mladý muž přesedlal na sofistikovanější přístroj Zenit, vyrobený v bývalém Sovětském svazu, později se stal uživatelem oblíbených německých zrcadlovek Praktica s kvalitní optikou, až ho po mnoha dalších letech zastihla digitální doba. „Asi před patnácti lety jsem se naučil pracovat s digitálním fotoaparátem a také s počítačem, na kterém fotografie upravuji a případně z nich vyrábím různé pohlednice,“ vysvětluje krok s dobou.


Jaroslav Knop vždy chtěl a stále chce fotografovat jen zajímavé situace s uměleckým nádechem, hlavně takové, kde se dá zobrazit okamžitá vtipná situace, tedy jakýsi humor ve fotografii. Ale nejen zábava je jeho doménou. Baví ho fotografovat také železnici, s níž je spjatý od patnácti let, ale i architekturu či krajinu, kterou je doslova očarován.

Specialitou jsou pohlednice
Výroba vlastních pohlednic přináší emeritnímu železničáři obzvláštní potěšení. „Chci propagovat Brannou, fotografie poskytuji zdarma i na webové stránky obce. Je neuvěřitelné, že taková relativně malá vesnice má své náměstí s kašnou, obrovským kostelem, radnici, muzeum lesnictví, fojtství a nepřehlédnutelný zámek Kolštejn. Branná má jednoduše genia loci. Po vystěhování německého obyvatelstva po druhé světové válce prostředí zpustlo a takřka vše přestalo fungovat. Dnes se naštěstí mnohé obrací k lepšímu, a tak obec i zdejší nádraží prošly obnovou. Stává se opět cílem turistů, kteří hledají něco neobvyklého,“ vypráví bývalý železničář.


Není jistě bez zajímavosti, že tamní železniční trať proslavil dnes již kultovní film Alois Nebel, jenž byl natočen na základě komiksu autorů Jaroslava Rudiše a Jaromíra Švejdíka neboli Jaromíra 99. Ve filmu debutujícího režiséra Tomáše Luňáka z roku 2011 bylo pro zachování atmosféry předlohy využito animační techniky takzvané rotoskopie. Filmaři nejprve natočili klasické scény s herci, tyto scény byly následně políčko po políčku obkresleny. Titulní roli ztvárnil divadelní režisér a herec Miroslav Krobot, dalších rolí se zhostili skvělí herci jako například Alois Švehlík, Karel Roden, Leoš Noha nebo třeba Tereza Ramba, dříve Voříšková. Film měl světovou premiéru na festivalu v Benátkách a za Českou republiku byl navržen na Oscara v kategorii Nejlepší cizojazyčný film. Alois Nebel se mimochodem stal prvním filmem, který byl odvysílán na novém kanálu ČT art v roce 2013. K proslavené dráze nazývané jako Slezský Semmering neodmyslitelně patří i občasné nostalgické jízdy, při nichž bývá tradiční zastávkou právě Branná, kde parní lokomotivy dobírají potřebnou vodu v dochované železniční vodárně. A právě tam vzniklo před deseti lety Muzeum vodního hospodářství ČD v čele se správcem Zdeňkem Štefkem, který loni bohužel zemřel a jeho „žezlo“ převzal pan Jan Vaníček. Právě Jaroslav Knop Zdeňkovi Štefkovi vždy aktivně pomáhal nejen s propagací muzea, ale hlavně s tvorbou webových stránek a jejich průběžnou aktualizací a kontinuálně pokračuje v jeho odkazu i nadále.

JAROSLAV KNOP
Po vyučení u ČSD v roce 1968 v přerovském Vozovém depu ČSD se stal provozním elektrikářem v Opravně osobních vozů v Olomouci a v roce 1970 zakotvil ve Stanici technických prohlídek (STP) na olomouckém hlavním nádraží, kde pracoval jako vozový elektrikář až do roku 1994. Poté se odstěhoval do Jeseníků a začal pracovat v Hanušovicích nejprve jako posunovač, později jako signalista. Působil zde až do odchodu do předčasného důchodu v roce 2011.


Průměrné hodnocení (2 hlasů): 5

Další články této rubriky

ČD začaly stavět novou opravárenskou halu v Havlíčkově Brodě ČD začaly stavět novou opravárenskou halu v Havlíčkově Brodě

21.11.2024 - Zaměstnanci Střediska údržby Havlíčkův Brod se brzy dočkají lepšího zázemí pro servis regionálních vlaků RegioPanter a RegioFox. V areálu tamního depa začala stavba nové opravárenské haly za více než 235 milionů korun bez… »

Invaze Panterů druhé generace vrcholíInvaze Panterů druhé generace vrcholí

14.11.2024 - České dráhy převzaly od výrobce Škoda Group padesátou třívozovou elektrickou jednotku RegioPanter řady 640.2. Vlak s číslem 640.256 zamířil do Zlínského kraje. Stejný typ RegioPanterů již úspěšně brázdí tratě v Olomouckém,… »

Pantery už jezdí na celé lince S4/U4Pantery už jezdí na celé lince S4/U4

8.11.2024 - České dráhy nedávno zahájily provoz elektrických jednotek RegioPanter řady 640.2 na celé lince S4 / U4 z Prahy až do Ústí nad Labem. Dosud se s nimi cestující svezli pouze na trase Praha – Kralupy nad Vltavou. Díky moderním vlakům… »

 

Všechny články rubriky Hlavní zprávy

 
 
Filtr pro třídění článků
Datum od
Datum do
Železničář číslo
Rubrika